Druhá generace biopaliv

Svět zasáhla horečka biopaliv, která mají nahradit ropu, omezit emise skleníkových plynů a dát nové možnosti zemědělcům. Podle řady ekologů, ekonomů a dalších expertů u tradičních biopaliv ze zemědělských plodin nad klady převažují zápory. Z hlediska životního prostředí jsou silně sporná, jak z pohledu emisí skleníkových plynů, tak biodiverzity a čistoty ovzduší.

Biopaliva přitom již na samém začátku svého boomu prudce zdražila ceny zemědělských surovin ve světě a hromadný přesun k nim by mohl ohrozit globální produkci potravin a výživu chudých. Více si experti slibují až od "druhé generace" biopaliv vyráběných z nezemědělských a odpadových surovin. Ta je však hudbou budoucnosti, protože si vyžádá obrovské investice, nejprve do vývoje, a poté do výrobní a distribuční infrastruktury.

Podle některých výzkumů spotřebovává výroba a distribuce biopaliv často více energie, než sama biopaliva dodávají. Jde přitom většinou o energii z fosilních paliv, která zvyšují koncentrace skleníkových plynů, a tím podle převládající teorie působí oteplování Země. Jelikož Evropa nebude schopna sama vypěstovat dost plodin k produkci biopaliv, hrozí, že půda, která v rozvojových zemích slouží k obživě lidí, bude ještě více nahrazena biopalivovými plantážemi; to může vést ke zrychlenému mýcení deštných pralesů a úbytku biodiverzity. Další škody na životním prostředí přinese výstavba infrastruktury a to, že k produkci biopaliv se široce používají pesticidy a další chemikálie. Například dánská ministryně životního prostředí Connie Hedegaardová mluví o humbuku kolem biopaliv.

Předseda britské Komise pro udržitelný rozvoj Jonathan Porritt upozornil, že využívání větších ploch půdy k produkci biopaliv by v roce slabší úrody v jedné z významných zemí mohlo vést ke katastrofě středověkých rozměrů. Od průmyslové revoluce ceny potravin v poměru k příjmům alespoň ve vyspělém světě neustále klesají; podle expertů by však masivní šíření biopaliv mohlo tento historický proces zvrátit, což by dopadlo zejména na chudé.

Evropská komise se chystá navrhnout zvýšení cílového podílu biopaliv v pohonných hmotách v EU do roku 2020 na 10 % z 5,75 % do roku 2010. Americký prezident George Bush v lednu vytyčil cíl snížit do 10 let spotřebu benzinu v USA o 20 % a dosáhnout toho téměř pětinásobným zvýšením produkce domácích biopaliv. EU i USA však vědí, že z tradičních plodin, tedy řepky nebo kukuřice, vytyčené cíle podílu biopaliv v benzinu v žádném případě nesplní. Chtějí proto podporovat druhou generaci biopaliv, tedy produkci z lignocelulózy, slámy nebo dřevěného odpadu. Druhá generace má mít oproti klasickým biopalivům vyšší množství energie, lepší kvalitu a příznivější celkovou bilanci skleníkových plynů, které podle vědců oteplují atmosféru. Nebude také tolik konkurovat potravinové produkci. Odhaduje se však, že závod na zpracování biopaliv druhé generace bude stát čtyřikrát více než kapacitně srovnatelný závod na bionaftu ze zemědělských plodin. Americká vláda plánuje podpořit vývoj nové generace částkou 1,6 mld. dolarů a vyčlenit na úvěry do výstavby zařízení na celulózu dvě miliardy dolarů.