Pátek, 29. března 2024

Dílčí krok k vytvoření skutečného prostředí pro obchod

Dílčí krok k vytvoření skutečného prostředí pro obchod
Trh s elektřinou v České republice prošel procesem postupné liberalizace, a tak cena silové elektřiny na velkoobchodní či maloobchodní úrovni již není regulována a je vystavena působení tržních mechanismů.

AUTOR: Kamil Jareš
AUTOR: Vladimír Vaníček


Přesto se výše ceny silové elektřiny v České republice stávala v posledních letech předmětem nejrůznějších diskusí, jejichž častým vyústěním byly úvahy o dostatečné vyváženosti českého energetického trhu a následné kritiky ne příliš transparentního způsobu stanovení cen silové elektřiny Skupinou ČEZ coby majoritním výrobcem elektrické energie v České republice. V prosinci minulého roku vystoupil ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman s představením záměru vytvoření nové platformy pro obchodování s elektřinou v České republice - Energetickou burzou, s cílem zprůhlednit tvorbu cen silové elektřiny.

Pražská Energetická burza by se tedy měla stát, po organizovaném denním a vnitrodenním trhu, zastřešeným Operátorem trhu s elektřinou (OTE, a.s.), a zcela neúspěšném pokusu o vytvoření alternativní platformy v rámci Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK), dalším subjektem, jehož působení by mohlo mít dopad na trh se silovou elektřinou v České republice a jeho další vývoj. Svou činnost by měla Energetická burza zahájit v červnu 2007 s tím, že zkušební provoz měl být spuštěn již v březnu tohoto roku. Obchodování by mělo probíhat prostřednictvím standardních produktů - futures s fyzickou dodávkou s využitím vazby na operátora trhu s elektřinou ve smyslu vypořádání fyzických dodávek a zúčtování odchylek skutečných dodávek/odběrů od sjednaného množství. Standardní produkty jsou uvažovány jako měsíční, roční a čtvrtletní, vždy pro energetická pásma Base (blok energie ve všech hodinách každého dne) a Peak (blok energie od 8. do 20. hodiny pracovního dne).

Zakládaná Energetická burza by však neměla být tak trochu nešťastně prezentována jako "pouhá náhražka" tzv. aukcí virtuálních elektráren, tedy způsobu, jakým ČEZ, a.s., v posledních letech stanovoval své prodejní ceny. Mělo by se především jednat o poskytnutí nového, doposud nevyužívaného obchodního mechanismu, který může rozšířit portfolio stávajících subjektů na českém energetickém trhu i z oblastí mimo energetiku (zejména finanční sféry), a dát mu tak nový silný impulz. Trh by se měl stát nejen transparentnějším ve smyslu cenotvorby ČEZ a.s., (což je samo o sobě sporné, neboť ČEZ, a.s., vzhledem ke své pozici v České republice, může do značné míry ovlivňovat jak stranu poptávky, tak i nabídky), ale zejména, za předpokladu určité úrovně jeho likvidity, čitelnějším vůči všem zúčastněným subjektům obecně. V současné době lze čekat přímou účast, vedle ČEZ, a.s., i nadnárodních energetických společností RWE a E.ON., domácích menších producentů, domácích i nadnárodních obchodníků s elektrickou energií, nakonec i finančních institucí, ze kterých již záměr přímé účasti na Energetické burze ohlásila např. Česká spořitelna, a.s.

Obchodování s deriváty je na evropských komoditních organizovaných trzích již dlouhou dobu standardní a zavedenou záležitostí. V sousedním Německu se na burze EEX obchodují produkty založené na elektřině, uhlí a povolenkách na emise skleníkových plynů, ve Francii na organizovaném trhu Powernext jsou podkladovými aktivy elektřina a povolenky na emise skleníkových plynů. Oba tyto trhy zastřešují jednak spotové operace v souvislosti s výše uvedenými komoditami a jednak i obchodování s deriváty, jako jsou fyzické či finanční futures a následné opce. Z tohoto pohledu se zdá být současné pojetí uvažované Energetické burzy v Praze poměrně úzce zaměřené, což je jistě do budoucna na škodu věci, zejména v souvislosti s potenciálním rozšířením portfolia služeb poskytovaných Energetickou burzou. Určitým handicapem se totiž může jevit umístění Energetické burzy mimo rámec organizovaného trhu v České republice, OTE, a.s., a tedy rozdělení finančního a fyzického vypořádání. Energetická burza by podle představeného záměru měla být vytvořena v prostředí Burzy cenných papírů Praha (BCPP, a.s.), čímž ale dojde k určité roztříštěnosti v oblasti možnosti komoditního obchodování, zejména pokud se týče energetických komodit, kdy spotové obchody s elektřinou organizuje OTE, a.s., burzovní obchody s produkty založenými na uhlí ČMKBK (v souvislosti s energetickými komoditami) a Energetická burza by pak měla zaštiťovat obchodování s deriváty založenými na elektřině. Stranou by určitě neměla zůstat ani oblast povolenek na emise skleníkových plynů a absence spotového trhu s tímto aktivem v České republice, resp. zhodnocení potřeby tohoto trhu a jeho případné vytvoření.

Důležitou otázkou je ovšem také likvidita denního trhu s elektřinou organizovaného OTE, a.s. Tato v současné době sice vykazuje strmý vzestup (ze zobchodovaného objemu 272 GWh v roce 2004 na 607 GWh v roce 2006), nicméně tento objem se stále pohybuje okolo jednoho procenta vzhledem k celkovému ročnímu objemu spotřebované elektřiny v České republice. Tento fakt bohužel velmi omezuje využití finančních futures v podobném režimu jako na lipské burze EEX. Finanční deriváty nejsou sice na Energetické burze v Praze vůbec předpokládány, na druhou stranu lze toto považovat za velmi významný nedostatek, neboť zkušenosti ať již z EEX či z francouzského organizovaného trhu Powernext ukazují na mnohem častější využití finančních futures než futures s fyzickou dodávkou. Legislativní podpora obchodování na denním trhu organizovaném OTE, a.s., by byla nejen v tomto smyslu žádoucí, v žádném případě by se nejednalo v evropském kontextu o jev ojedinělý. Nicméně v této, již po dlouhou dobu hojně diskutované záležitosti zřejmě v nejbližších časových horizontech nelze čekat podstatný posun.

Přes výše uvedená fakta však lze snahu o vytvoření Energetické burzy vnímat pozitivně. Je třeba si uvědomit značně konzervativní chování většiny subjektů na energetickém trhu, a to jak na jeho velkoobchodní úrovni, tak i v oblasti maloobchodní, tedy v oblasti dodávek pro domácnosti. Takové chování se jeví, při pohledu na tržní podíly největších hráčů, jako vcelku přirozené. Nová platforma Energetické burzy by mohla tento konzervatismus do jisté míry zmírnit, poskytnout subjektům působícím na energetického trhu nejen další nástroj pro vlastní obchodování, ale i údaje pro vyhodnocování trhu a vyhodnocování vlastních tržních rizik, a zároveň tak snížit objem elektřiny obchodovaný prostřednictvím dvoustranných smluv. Na druhou stranu by se mělo jednat pouze o dílčí krok na cestě k vytvoření skutečně komplexního a transparentního prostředí pro obchodování s komoditami, jakými jsou elektřina nebo povolenky na emise skleníkových plynů.

Autoři jsou konzultanti Soluziona s.r.o.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů