zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod

10.05.2007
Voda
Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod
Následující článek vznikl na základě exkurze v Čističce odpadních vod Brno – Modřice

Odpadní vody vznikající při lidské činnosti je nutno před jejich opětovným navrácením do přírody přečistit. Čističky odpadních vod jsou technologické linky pracující na principu mechanicko-biologického čistění. Následující článek vznikl na základě exkurze v Čističce odpadních vod Brno – Modřice, je věnován zejména biotechnologickým aspektům čistění.

Obr. 1 Celkový pohled na čističku

Mechanické čištění

Čistící proces je započat hrubým předčištěním prostřednictvím lapáků štěrku a česlí. Dále voda prochází přes podélné lapáky písku a následně je přečerpána do usazovacích nádrží. Usazovací nádrže tvoří poslední mechanický stupeň, sedimentuje zde primární kal, který je odčerpáván na gravitační zahuštění v kruhové nádrži. Takto je zahušťován i sekundární biologický kal, vzniklý v biotechnologické části čištění. Kaly jsou čerpány do vyhnívacích komor.

Vznik a využití bioplynu

Směsný kal je ve vyhnívacích komorách zdržen zhruba po dobu 22 dní a je zde udržována teplota okolo 35-36˚C, která je nutná z hlediska rozvoje a množení mezofilní mikroflóry. Kromě teploty jsou v komorách sledovány hodnoty pH, výška hladiny a především tlak. Při vyhnívacích procesech se v horní části komor hromadí bioplyn, který je jímán plynojemy. Bioplyn lze zpracovávat procesem kogenerace, který zahrnuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Teplo není vypouštěno do okolí, ale využívá se k vytápění a šetří tak finanční prostředky. „Bioplyn zpracováváme na dvou kogeneračních jednotkách a jsme schopni vyrobit až 1000 kW elektrické energie, kterou dotujeme naši síť“, nám při exkurzi v Čističce odpadních vod Brno (ČOV) řekl náš průvodce a mistr provozu, pan Hellinger. Při zaplnění plynojemů je možno nadbytečný bioplyn spalovat na hořácích přebytečného plynu. Vyhnilý kal je přečerpán do uskladňovacích nádrží, dále odvodněn a vysušen.

Obr. 2 Vyhnívací nádrže

Použití čistírenského kalu v zemědělství

„Kaly z čistíren představují organickou hmotu tvořenou těly živých a mrtvých bakterií, které přetavily znečištění do svých těl. Za optimální situace by tato hmota mohla představovat ideální hnojivo. Při současném rozsahu industriálního znečištění to však není možné, zejména v důsledku kumulace těžkých kovů těly mikroorganismů“ řekl Ing. Radomír Polcar. Kaly z ČOV Brno jsou vyváženy buď na skládky nebo do kompostáren, či oblastí kde se provádí rekultivace půdy. Pan Hellinger prozradil, že čistírna do budoucna plánuje ještě ekologičtější likvidaci odpadu, a to jeho spalování v cementárně.

Biotechnologická část čistícího procesu

Mechanicky přečištěná odpadní voda je čerpána do aktivace, kde dochází k odstranění dusíkového, fosforečného a uhlíkového znečištění biologickou cestou. Aktivace je rozdělena do dvou linek, každá se dvěma samostatnými drahami. Bakterie na sebe v tomto technologickém úseku váží organické nečistoty. Ing. Polcar vysvětluje: „Jedná se o kontinuální kultivaci v nesterilních podmínkách. Obsluha musí být kvalifikovaná, aby podle nejrůznějších známek aktivovaného kalu poznala, jak proces řídit“. Voda je přiváděna nejprve do anaerobní nádrže s funkcí defosfatace, následně do oběhové anoxické nádrže s funkcí předřazené denitrifikace. Posledním stupněm aktivace je aerobní část. Technolog ČOV Brno – Modřice Ing. Robert Hrich popisuje: „Odbourávání fosforu je anaerobní proces a je přednostně zajištěn biologicky. Avšak v důsledku navzdušnění vody mezičerpací stanicí, není odstraňování dostatečné, proto je aplikován síran železitý.” Z aktivačních nádrží postupuje aktivační směs do dosazovacích nádrží, kde dochází k usazení a oddělení aktivovaného kalu, který je vracen do preanoxické zóny aktivace.  

Obr. 3 biologické čištění

Aktuální problém v ČOV Brno Modřice

„V současné době máme problém s přetížením čistírny a s částečným odumřením biomasy aktivace, kterou způsobuje zatím neznámý agens. Poškodila se nitrifikace a můžete pozorovat, že i voda na odtoku je zakalenější“, řekl Ing. Hrich. Tato technologie je živý proces, který je potřeba aktivně korigovat. Nastalou situaci řeší například navyšováním stáří kalu, aplikací většího množství síranu železitého a zjišťují další možnosti boje s pomnoženým nežádoucím mikroorganismem, který likviduje osazení aktivace. Na následujícím obrázku můžeme pozorovat okem viditelný pojev nežádoucí bakterie – zpěněný povrch vody v aktivační nádrži.

Zdroj: www.gate2biotech.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí