S návrhem na ekologickou daň nesouhlasím

Zavést speciální daň na elektřinu, plyn a tuhá paliva znamená zdražení všeho a pro všechny. Promítne se do peněženky každé domácnosti, firmy, obce, města i kraje. Do výroby každého hřebíku a konzumace každého rohlíku. Jako reprezentant Občanské demokratické strany, která je naopak pro snižování daňové zátěže, proto nemohu souhlasit s návrhem zákona, který nám adresoval k připomínkování ministr financí Miroslav Kalousek.

Odmítám vysvětlení, že jde o ekologickou daň a Česká republika ji musí zavést na základě svého členství v Evropské unii. Domnívám se, že jsme do unie nevstupovali proto, abychom ještě více daňově zatěžovali naše občany.

Ačkoliv je tato daň označována jako ekologická, obávám se, že k ekologickému chování bude mít její vybírání hodně daleko. Dovedu si totiž představit, k čemu povede v praxi. Aby alespoň spotřeba na vytápění našich příbytků byla co nejmenší, budou občané topit vším, co jim přijde pod ruku.

Firmy se zase budou potýkat s nárůstem nákladů na energie. Na to, aby se jednotlivec či podnik začal ze dne na den chovat ekologicky, mu však budou chybět prostředky.

A dotovaná zelená energie? Té bude poskrovnu. Takže jediný, kdo si přijde na své, budou chytráci, kteří se dokážou obohatit na zelené evropské vlně. Návrh zákona proto považuji za špatný start do velkých ekonomických problémů a Ministerstvo financí ČR jsme proto mimo jiné požádali o propočet dopadu navrhovaného zákona na domácnosti a podnikatelské subjekty.

O tom, že moje úvaha stojí na reálných předpokladech, jsem se přesvědčil i během své nedávné návštěvy dvou firem zabývající se výrobou textilií. Ani jedna z nich nemá problémy s odbytem svého zboží, neboť na evropském trhu patří k etablovaným producentům. V posledních letech prošly restrukturalizací a do modernizace svých výrobních provozů investovaly miliony korun. Přesto jedna z nich už nyní musela kvůli rostoucím cenám za energie zrušit provoz přádelny i tkalcovnu, neboť jejich provoz byl pro podnik naprosto neúnosný. Představuje totiž devadesát procent roční spotřeby elektrické energie a sto procent spotřeby uhlí. Proto se raději rozhodla pro dovoz "polotovaru".

Obě textilky se pak shodují v jednom - kvůli vysokým nákladům na zbytečně předraženou energii ztrácí Česká republika konkurenční výhody na světovém trhu. Takže pokud se ceny energií v naší zemi nezlevní, cesta českých textiláků na světové trhy se brzy uzavře. Nic na tom nezmění ani fakt, že textilie vyrobené v naší zemi mají punc kvality a dobrého jména.

S vysokými cenami za energie se však v současné době nepotýkají pouze textilky, ale i další výrobní podniky. Mám proto obavy, abychom ve jménu ekologie nezruinovali naše podnikatele.

AUTOR: Petr Skokan
hejtman Libereckého kraje