Čtvrtek, 28. března 2024

Život bez uranu si obce nedovedou představit

Život bez uranu si obce nedovedou představit
Eva Sýkorová z Rožné na Vysočině má po svém domě rozmístěné bílé plastové krabičky podobné těm od margarínu. Zdánlivě prázdné a nepotřebné krabičky však mají podstatnou roli. Uvnitř je malé kolečko, které měří množství radioaktivního radonu v domě. Rožná totiž leží pár kroků od posledního fungujícího uranového dolu v Česku.

"Ve třech letech po sobě mi to vždycky překročilo limit, ale jen o málo. Vůbec ani není jasné, jestli to je z dolu nebo jen z ložiska pod domem. Žiju tu sedmapadesát let, a zatím to na zdraví nemá vliv," skoro až omlouvá přítomnost dolu Eva Sýkorová, která je v Rožné starostkou.

Její názor sdílejí téměř všichni obyvatelé z okolí dolu. Za padesát let jeho fungování si na něj nejen zvykli, ale všichni se shodují, že by život bez něj byl v přilehlých obcích horší. Hlavně proto, že na dole stále najde práci kolem tisícovky lidí, především z nejbližšího okolí.

Z těžby mají radost

Na podzim chystají na dole oslavy padesáti let od otevření první šachty - shodou okolností té, která funguje jako poslední dodnes. Až donedávna tu panovala pohřební atmosféra - příští rok měl být pro důl definitivní konečnou.

O jeho likvidaci se přitom začalo mluvit v osmdesátých letech. Datum se pak několikrát odsunulo až k roku 2008. Dnes by však měla vláda tento termín zrušit a rozhodnout o odložení konce těžby na neurčito.

"Najednou začala cena uranu ve světě růst. I když se počítalo s ukončením těžby, stejně jsme měli za úkol vytvořit zprávu o možném pokračování těžby. A ta ukázala, že se těžba vyplatí minimálně do roku 2010, optimálně do roku 2015," říká Břetislav Sedláček, který řídí závod Geam státního podniku Diamo, tedy uranový důl v Dolní Rožné. Nikdo zatím neví, kolik je v dole ještě zásob uranu. "Jak se pořád měl důl rušit, nikdo nedělal potřebné průzkumy, to by právě měl souhlas vlády s prodloužením těžby umožnit," říká Sedláček.

Zní to až neuvěřitelně, ale z toho, že těžba bude pokračovat, mají radost snad všichni. Strach o ztrátu zaměstnání je tu silný. Lubomír Starý, starosta obce Dolní Rožínka, v níž podnik sídlí, říká, že v podniku pracují desítky lidí z obce. Včetně jeho, protože i on pracuje pro podnik Geam.

"Navíc díky dolům tu je potřebná infrastruktura. Kdyby důl skončil, byl by to obrovský kolaps. Práce tu není, už teď ženy dojíždějí 45 kilometrů do Kuřimi," říká starosta sedmisethlavé obce. Pro zachování jsou i bývalí "uraňáci".

"Až skončí uran, nebude tu nic. Na uraňácích závisí dost autobusových spojů, neuživí se tu živnostníci - z regionu zmizí peníze, které mají uraňáci stále slušné," soudí bývalý horník Libor Skřivánek.

Právě vyšší platy dříve způsobovaly řevnivost mezi původními obyvateli a přistěhovalci za prací v dolech. Dnes už to neplatí. Třeba v Dolní Rožínce je dnes více přistěhovalců za prací v dolech než původních obyvatel z padesátých let. Navíc třeba sídliště v Dolní Rožínce, původně určené pro lidi z podniku Geam, je už tak staré, že ani zdejší obyvatele dnes s doly téměř nic neváže.

Idyla? Jen zdánlivě

Navenek to vypadá, že v okolí uranového dolu vládne idyla: Práce zatím je. Obavy ze zdravotních následků z radiace jsou podle místních liché. Životní prostředí se zlepšilo, takže zde přestalo fungovat i ekologické sdružení. Jenže jak se finančně vyplatí pracovat pro uranové doly, o to horší je po odchodu z dolů střet s realitou. A ten odchod nastat musí: horník může nafárat maximálně 2100 směn, což odpovídá zhruba deseti rokům práce. Pak dostane ještě roční vyrovnání, ale do dolů se už vrátit nesmí. "A že by je jinde po odfárání přijímali s nadšením, to tedy ne," říká Sedláček.

Třeba bývalý horník Pavel Bartoněk o tom ví své. "Za rok jsem práci nesehnal, ono tady není kde. A já chtěl zůstat někde blízko rodiny, ne dojíždět daleko," říká. Svým způsobem měl štěstí. Práci v obci dostal - starosta Starý ho zaměstnal, aby pracoval přímo pro obec. Podobně skončili ještě další tři horníci. I oni teď pracují pro obec.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů