Finové staví jaderný blok. První od Černobylu
První jadernou elektrárnu v západní Evropě od havárie Černobylu v roce 1986
staví finské neziskové konsorcium Pohjolan Voima. Bude stát na ostrově Olkiluoto
v Baltském moři nedaleko dvou stávajících elektráren. "Investorů, zájemců o
účast v projektu, bylo tolik, že se na všechny ani nedostalo," říká
viceprezident uskupení zhruba 60 finských podniků Antti Kuusela. Podle něj má
jaderná energetika budoucnost: nukleární elektrárny neprodukují skleníkové plyny
a díky nim může být jeho země nezávislá na Rusku. V Čechách se Kuusela zúčastnil
konference Energetická soběstačnost a energetický mix ČR.
První jadernou elektrárnu v západní Evropě od havárie Černobylu v roce 1986 staví finské neziskové konsorcium Pohjolan Voima. Bude stát na ostrově Olkiluoto v Baltském moři nedaleko dvou stávajících elektráren. "Investorů, zájemců o účast v projektu, bylo tolik, že se na všechny ani nedostalo," říká viceprezident uskupení zhruba 60 finských podniků Antti Kuusela. Podle něj má jaderná energetika budoucnost: nukleární elektrárny neprodukují skleníkové plyny a díky nim může být jeho země nezávislá na Rusku. V Čechách se Kuusela zúčastnil konference Energetická soběstačnost a energetický mix ČR.
HN: Jste nezisková firma vyrábějící elektřinu. Jedná se o nějaký socialistický koncept?
Nejedná. Zní to divně, ale Pohjolan Voima je skutečně nezisková firma, ovšem je to soukromé konsorcium založené v roce 1943. My nevytváříme zisk, ale naši akcionáři mají zisk díky nám. Z levné elektřiny, kterou jim dodáváme. Pro naše akcionáře má cena elektřiny rozhodující význam. Například, lesní společnosti, včetně evropské jedničky UPM-Kymmene, které jsou největšími akcionáři Pohjolan Voima, jsou jen trochu nad nulou. Ceny elektřiny tvoří zhruba 15 procent jejich nákladů a jsou rozhodující. Kdyby měly platit ceny elektřiny na liberalizovaném trhu, jejich zisk by se výrazně snížil.
HN: Proč je cena elektřiny na volném trhu vysoká?
V současnosti nelze hovořit o dokonalém volném trhu s elektřinou, protože kvůli nedostatečným výrobním kapacitám nejsou žádné přebytky. Tudíž není ani konkurence - elektřina je nedostatkové zboží. Trh s elektřinou navíc není úplně standardní jako trh se surovinami nebo potravinami. Protože zatímco zákazník si může vybrat, jestli koupí párek nebo něco jiného, u elektřiny tato možnost není. Bez elektřiny se naše společnost už neobejde. Energetické koncerny ve Finsku neinvestují do výrobních kapacit, protože čím méně elektřiny je na trhu, tím je dražší a tím přináší vyšší zisky.
HN: Co se s tím dá dělat? Je řešením návrat k regulaci?
Ne. Pokud chtějí politici zlepšit fungování energetického trhu, měli by nechat na firmách, do jakých zdrojů budou investovat. Využití některých zdrojů, třeba obnovitelných, nelze nařídit nebo zakázat. Když se politici vměšují do volného trhu, tak ten nemůže fungovat.
HN: Proč jste se rozhodli pro stavbu právě jaderné elektrárny?
Díky našemu operačnímu modelu je pro nás výstavba jaderné elektrárny vhodná, usnadňuje výstavbu, odebíráme hodně proudu, a máme tak výhody z rozsahu. Nová jednobloková elektrárna Olkiluoto 3, která má být dokončena v letech 2010 - 2011, bude mít výkon 1600 MW (pozn. red.: jeden blok Temelína má 1000 MW). Na výstavbě se podílí asi 60 firem, které chtějí mít levnou elektřinu.
Navíc jsou tu další důvody, proč stavět jaderné elektrárny: energetická závislost Finska na Rusku a globální oteplování. Je to prosté. Lidé musí říct, zda preferují novou jadernou elektrárnu nebo dodávky energií z Ruska.
Jaderná energie sice není z domácích zdrojů, ale technologie a elektrárna bude v našich rukou a dovézt palivo ze zahraničí není problém. Nukleární elektrárny navíc neprodukují skleníkové plyny.
HN: Vyplatí se stavba jaderné elektrárny? Není to příliš drahé?
O výši nákladů mají obavu hlavně organizace Greenpeace a Strana zelených. Naši akcionáři chtějí investovat tři miliardy eur do stavby nukleární elektrárny. Myslí si, že to není drahé a že se jim to vyplatí. Zájemců o účast na výstavbě Olkiluoto 3 bylo dokonce třikrát více, než se čekalo, a na některé se tak ani nedostalo místo v konsorciu.
HN: Nebyl ve Finsku odpor proti stavbě nové jaderné elektrárny?
Ve Finsku ochladl pozitivní vztah veřejnosti k jaderné energetice po Černobylu. Finský parlament dokonce zakázal výstavbu další jaderné elektrárny. Právě parlament ve Finsku schvaluje výstavbu nukleárních elektráren.
Když pak nebyly další problémy s provozem elektráren, podpora veřejnosti výstavbě nových reaktorů opět vzrostla. V současném parlamentu ji podporuje více než polovina politiků.
Rozhodujícím pro podporu Olkiluota 3 u veřejnosti byla ovšem výstavba úložiště vyhořelého jaderného paliva v areálu elektrárny. Finské zákony totiž zakazují dovoz či vývoz radioaktivního odpadu. Úložiště, které bude sloužit všem finským jaderným elektrárnám, bude zprovozněno v roce 2020.
HN: Jste nezisková firma vyrábějící elektřinu. Jedná se o nějaký socialistický koncept?
Nejedná. Zní to divně, ale Pohjolan Voima je skutečně nezisková firma, ovšem je to soukromé konsorcium založené v roce 1943. My nevytváříme zisk, ale naši akcionáři mají zisk díky nám. Z levné elektřiny, kterou jim dodáváme. Pro naše akcionáře má cena elektřiny rozhodující význam. Například, lesní společnosti, včetně evropské jedničky UPM-Kymmene, které jsou největšími akcionáři Pohjolan Voima, jsou jen trochu nad nulou. Ceny elektřiny tvoří zhruba 15 procent jejich nákladů a jsou rozhodující. Kdyby měly platit ceny elektřiny na liberalizovaném trhu, jejich zisk by se výrazně snížil.
HN: Proč je cena elektřiny na volném trhu vysoká?
V současnosti nelze hovořit o dokonalém volném trhu s elektřinou, protože kvůli nedostatečným výrobním kapacitám nejsou žádné přebytky. Tudíž není ani konkurence - elektřina je nedostatkové zboží. Trh s elektřinou navíc není úplně standardní jako trh se surovinami nebo potravinami. Protože zatímco zákazník si může vybrat, jestli koupí párek nebo něco jiného, u elektřiny tato možnost není. Bez elektřiny se naše společnost už neobejde. Energetické koncerny ve Finsku neinvestují do výrobních kapacit, protože čím méně elektřiny je na trhu, tím je dražší a tím přináší vyšší zisky.
HN: Co se s tím dá dělat? Je řešením návrat k regulaci?
Ne. Pokud chtějí politici zlepšit fungování energetického trhu, měli by nechat na firmách, do jakých zdrojů budou investovat. Využití některých zdrojů, třeba obnovitelných, nelze nařídit nebo zakázat. Když se politici vměšují do volného trhu, tak ten nemůže fungovat.
HN: Proč jste se rozhodli pro stavbu právě jaderné elektrárny?
Díky našemu operačnímu modelu je pro nás výstavba jaderné elektrárny vhodná, usnadňuje výstavbu, odebíráme hodně proudu, a máme tak výhody z rozsahu. Nová jednobloková elektrárna Olkiluoto 3, která má být dokončena v letech 2010 - 2011, bude mít výkon 1600 MW (pozn. red.: jeden blok Temelína má 1000 MW). Na výstavbě se podílí asi 60 firem, které chtějí mít levnou elektřinu.
Navíc jsou tu další důvody, proč stavět jaderné elektrárny: energetická závislost Finska na Rusku a globální oteplování. Je to prosté. Lidé musí říct, zda preferují novou jadernou elektrárnu nebo dodávky energií z Ruska.
Jaderná energie sice není z domácích zdrojů, ale technologie a elektrárna bude v našich rukou a dovézt palivo ze zahraničí není problém. Nukleární elektrárny navíc neprodukují skleníkové plyny.
HN: Vyplatí se stavba jaderné elektrárny? Není to příliš drahé?
O výši nákladů mají obavu hlavně organizace Greenpeace a Strana zelených. Naši akcionáři chtějí investovat tři miliardy eur do stavby nukleární elektrárny. Myslí si, že to není drahé a že se jim to vyplatí. Zájemců o účast na výstavbě Olkiluoto 3 bylo dokonce třikrát více, než se čekalo, a na některé se tak ani nedostalo místo v konsorciu.
HN: Nebyl ve Finsku odpor proti stavbě nové jaderné elektrárny?
Ve Finsku ochladl pozitivní vztah veřejnosti k jaderné energetice po Černobylu. Finský parlament dokonce zakázal výstavbu další jaderné elektrárny. Právě parlament ve Finsku schvaluje výstavbu nukleárních elektráren.
Když pak nebyly další problémy s provozem elektráren, podpora veřejnosti výstavbě nových reaktorů opět vzrostla. V současném parlamentu ji podporuje více než polovina politiků.
Rozhodujícím pro podporu Olkiluota 3 u veřejnosti byla ovšem výstavba úložiště vyhořelého jaderného paliva v areálu elektrárny. Finské zákony totiž zakazují dovoz či vývoz radioaktivního odpadu. Úložiště, které bude sloužit všem finským jaderným elektrárnám, bude zprovozněno v roce 2020.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
