Stát zatím české uranové doly prodat nechce

Stát zatím svůj podíl v uranových dolech prodávat nebude. Na rozhodnutí, kterým vláda minulý týden prodloužila těžbu suroviny v Dolní Rožínce, přitom netrpělivě čekalo několik zájemců. Český uran je i pro zahraniční těžaře velkým lákadlem.

Počátkem letošního roku projevila vážný zájem investovat do důlních průzkumů v Dolní Rožínce australská společnost Uran Limited. Stát tehdy došel k závěru, že před navázáním spolupráce se soukromými investory je třeba důkladně zjistit, jaké zásoby uranu země má.

Ceny Diamu nahrávají

Cizinci se proto v dohledné době k českému uranu nedostanou, přesto podle šéfa státní firmy Diamo Jiřího Ježe zájemců přibývá: "Od začátku roku se objevili další: ještě jedna těžební firma z Austrálie, těžaři z Ruska, Kanady, Afriky." Právě Diamu tuzemské uranové doly patří.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, ale trvá na tom, že doly ve státních rukou zůstanou. A to právě hlavně proto, že zásoby v Dolní Rožínce nejsou detailně prozkoumané.

I proto Diamo hned po vládním rozhodnutí o pokračování těžby oznámilo, že hledání suroviny výrazně zintenzivní. Kvůli rozšiřování průzkumných prací letos dokonce přijme i několik desítek nových horníků.

Firmě se nebývale daří. Léta byla těžba v Dolní Rožínce ztrátová, loni se zisk jen symbolicky přehoupl přes nulu, letos tu však Diamo vydělá kolem dvou set milionů korun. Příští rok by měl podle Ježe profit vyskočit až na 800 milionů korun.

A důvod? Světové ceny uranu v letošním roce vystoupaly na dvacetileté maximum a dál míří vzhůru. Překročily už šest a půl tisíce korun za kilogram a kde se zastaví, není jasné.

Prodej komplikuje ekologie

Stát s případným prodejem svých stále lukrativnějších uranových dolů ale neváhá jenom kvůli nutnosti dalších průzkumů.

Diamo má totiž kromě ziskové těžby na Vysočině ještě další aktivitu - likviduje ekologické škody, jež napáchala těžba nešetrnými metodami - včetně vymývání uranu z podzemí kyselinou sírovou - na dalších lokalitách v zemi. Odstraňování těchto následků přijde ještě téměř na sedmdesát miliard korun.

"Nejsem v zásadě proti privatizaci českého uranového průmyslu, ale soukromí investoři by museli převzít i staré ekologické závazky, což situaci komplikuje," řekl Říman.

Ani tak však podle něj není privatizace v budoucnu zcela vyloučena.

"S převzetím ekologických závazků by se investorům vstup do českého uranu mohl vyplatit jen v případě, že by mohli těžit i jinde než jen v Dolní Rožínce," řekl ministr. A dodal, že časem otevření dalších uranových ložisek nevylučuje.

Běh na dlouhou trať

Česká republiky má nejlépe prozkoumané zásoby uranu na ložisku mezi Hamrem a Stráží pod Ralskem v severních Čechách. Jde o naleziště světového významu, jež obsahuje víc uranu, než kolik se ho u nás za celou historii vytěžilo. Surovina tu navíc není uložena v kilometrových hloubkách jako v Rožínce, ale ani ne dvě stě metrů pod zemí.

Těžba v Hamru, případně v dalších lokalitách, je ale podle Římana "během na dlouhou trať". "Muselo by se těžit za použití jiných technologií než za komunismu, aby se nepoškozovalo životní prostředí," podotýká ministr.

Dosavadní zkoumání uranového dolu v Rožínce, prováděné zatím do hloubky 1200 metrů, signalizuje, že i tady je stále co objevovat. "Letos už jsme odkryli nové zásoby, rovnající se tomu, co do konce roku vytěžíme. Příroda je k nám teď mimořádně štědrá," řekl ředitel Diama Jež.