Komisaři věří, že u soudu o povolenkách uspějí

Rozhodnutí české vlády podat žalobu na Brusel kvůli přídělu emisních povolenek Evropskou komisi překvapilo. Přesto si je jistá, že u Evropského soudního dvora uspěje.

Malou šanci na úspěch dávají Česku i místní analytici, podle kterých je tah vlády určený hlavně pro domácí publikum.

"Litujeme toho, že Česko sáhlo k žalobě. Jsme si ale naprosto jistí, že soud nám dá za pravdu. Naše rozhodnutí seškrtat český alokační plán podpoří," říká Barbara Helfferichová, mluvčí eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase.

Ta zároveň odmítá tvrzení ministra průmyslu Martina Římana, že komise postupovala nespravedlivě. "Na všechny plány členských států máme naprosto stejný metr," dodává mluvčí.

Neprůstřelné rozhodnutí

Podle nejmenovaných zdrojů z komise má Brusel k jistotě dobrý důvod - seškrtání přídělu povolenek pro Česko, stejně jako alokační plány všech ostatních členů unie, důkladně prověřila její právní služba. To platí i pro údaje a metodu, kterou komise pro výpočty používá.

"Soudním sporům se samozřejmě chceme vyhnout, ale pokud už k nim dojde, nechceme riskovat prohru," řekl HN činitel komise, který nechtěl být jmenován. "Jsme hodně opatrní. A byli bychom blázni, kdybychom nezacházeli se všemi naprosto stejně nebo kdybychom schválně použili špatná data. Naše rozhodnutí je neprůstřelné," dodal.

Spory u Evropského soudního dvora v Lucemburku mu dávají za pravdu. Evropská komise vyhrává naprostou většinu případů. Nevítězí ale vždy - v posledních letech několikrát prohrála ve sporech týkajících se vnitřního trhu unie, ale vždy to bylo z procedurálních, nikoli faktických důvodů. "A v tomto případě je procedurální chyba téměř vyloučená," říká úředník komise.

Žaloby kvůli emisním povolenkám jsou ovšem neprozkoumaným teritoriem. Česko je druhou zemí, která se rozhodla komisi kvůli alokačnímu plánu žalovat. V únoru podalo svou žalobu Slovensko. Poláci a Maďaři údajně uvažují, že se ke slovenské žalobě přidají. Spekuluje se i o Lotyšsku a Finsku.

Případ se pro Slovensko zatím nevyvíjí zcela podle jeho představ - soud nedávno zamítl žádost o projednání případu ve zrychlené proceduře, která by zaručovala verdikt do šesti až devíti měsíců. Nyní se soud protáhne na asi tři roky. Lze čekat, že podobně na tom bude i Česko.

Proti seškrtaným plánům přitom protestují téměř všechny země unie včetně těch největších. Letos se nejhlasitěji ozývalo Německo, které ale nakonec komisi ustoupilo.

Konflikty se totiž zpravidla vyřeší mimo soudní síň.

Nezkušení Češi?

"Podobné spory se v Evropské unii řeší jinak. Každý trochu kvůli něčemu křičí, ale pak se potichu najde kompromis někde u večeře," říká Christian Egenhofer, analytik bruselského Centra pro studium evropské politiky. "Česká vláda ještě nepochopila, jak to v unii chodí," dodává.

I proto Brusel české rozhodnutí překvapilo. "Nečekali jsme to. Měli jsme z Prahy signály, že vláda k žalobě nesáhne," říká nejmenovaný zdroj z komise. Narážel tím i na slova vicepremiéra a ministra pro životní prostředí Martina Bursíka, který v únoru v Bruselu na setkání s Dimasem možnost žaloby odmítl. "Věřím, že vláda je natolik racionální a duchapřítomná, že tam tenhle návrh ani nepadne," řekl tehdy Bursík.

Vysvětlení českého kroku proto Brusel hledá v domácí politice. Žaloba se srovnává například s českým vetem zvýšení minimální spotřební daně na alkohol z konce loňského roku.

"Pro domácí publikum to možná zní skvěle, i když ve skutečnosti je to nesmysl. Zavání to populismem," uzavírá Egenhofer.