Pátek, 29. března 2024

Těžíte málo uranu, můžeme vám s tím pomoci

Těžíte málo uranu, můžeme vám s tím pomoci
Česká jaderná energetika se chystá přejít k jedinému dodavateli své klíčové suroviny. Zatím jsou domácí atomové elektrárny zásobovány palivem ze dvou stran - do Dukovan směřují palivové články z ruské společnosti Tvel, do Temelína od americké firmy Westinghouse. To se od konce roku 2009 změní a všechny české reaktory budou závislé na dodávkách z Ruska.

Získáním desetiletého kontraktu za zhruba deset miliard korun náš zájem o českou energetiku nekončí, říká zastupující prezident firmy Tvel Jurij Olenin.


HN: S palivem od Westinghouse má firma ČEZ v temelínské elektrárně problém. Palivové články nefungují, jak by měly, ČEZ to stojí velké peníze. Zmizí potíže, až Temelín přejde na vaše dodávky?

Česká republika má dvě jaderné elektrárny s reaktory ruské konstrukce. Je logické, aby byly zásobovány naším palivem. To, co pochází z jedněch rukou, bude fungovat s nejlepším efektem, když tytéž ruce zajistí provoz. Ale myslím, že důvod, proč se ČEZ rozhodl pro změnu dodavatele, není pouze v technologických problémech. Šlo o to, získat pro Temelín palivo efektivněji a bezpečněji.


HN: Vrací se k ruskému palivu i jiné země, jež od něj dřív upustily?

Na světě je dnes ve čtrnácti státech celkem 73 reaktorů ruského typu. A z nich jsou Temelín a finská Laviisa jedinými elektrárnami, které zkoušely jiné palivo než ruské. Finové také od roku 2009 přecházejí plně na ruské palivo. Život ukázal, že zásobování ruských reaktorů ruským palivem je nejlepší řešení.


Dukovany? Krásný příklad, jak nám to spolu dobře jde


HN: Češi tu ale cítí riziko. Naše energetická závislost na Rusku přechodem na ruské dodávky vzroste. A Tvel je státní společnost. Můžete stoprocentně vyloučit, že vaše vláda někdy nezkusí vaším prostřednictvím prosazovat v Česku ruské politické zájmy?

Víte, to hlavní, co nás jako techniky a obchodníky zajímá, je, abychom byli co nejméně závislí na politických situacích. Podle mne je tu mnoho věcí, které už dnes vaší zemi dávají dostatečně nezávislost. Podíl jaderné energetiky na vaší výrobě elektřiny je čtyřicet procent. Šedesát procent jsou vaše vlastní zdroje: vodní energetika, tepelné elektrárny na vaše vlastní uhlí.

Kromě toho, my jsme změnili ekonomiku, přešli jsme ke kapitalistické. Není tu jediný případ, kdy bychom porušili své závazky.

A je tu ještě jeden argument: elektrárna Dukovany. Krásný příklad toho, že naše vztahy fungují velmi dobře.

Je ale zcela věcí Česka, jak bude rozvíjet jadernou energetiku. Víme, že máte své plány a mimochodem - jednou ze zásadních otázek je tu otázka uranu.


HN: Máte na mysli česká uranová ložiska?

Česká republika má velkou výhodu v tom, že má naleziště uranu, a v případě, že se rozhodne je víc využívat, dá se v té oblasti dělat řada společných věcí. Jakmile tu jsou zásoby suroviny, technologie už se dá vždycky přizpůsobit. Při dnešních vysokých cenách uranu bude výhodné těžit váš uran, i když ho máte v kilometrové hloubce pod zemí.


HN: O česká uranová ložiska se zajímají různé těžařské firmy. Zajímají i Tvel?

Nás to zajímá přinejmenším tolik jako vás (smích). I když - vás asi přece jenom víc. Pro diverzifikaci energetických zdrojů je určitě dobré, že máte vlastní zásoby uranu. Surovinová nezávislost je vždycky velká výhoda.


HN: Myslíte, že se v Česku vyplatí otvírat nová ložiska uranu? Donedávna se těžba u nás utlumovala, protože byla ztrátová.

Já nemám přehled o všech vašich zásobách, ale vím, že se u vás uran dobýval z velké hloubky, takže těžba byla neefektivní.

Ale při současném kolosálním růstu ceny uranu se těžba i za těchto podmínek může stát ekonomickou. Pro vás je přece jaderná energetika významná už z hlediska diverzifikace zdrojů - ložiska jsou vaše, surovina je vaše. Surovina, to je vždycky základ. Technologii vždy můžete pořídit lépe, levněji, ale nakonec jde vždycky o to, jestli je k dispozici uran. A ten vy máte. Jenom těžit je třeba víc. My jen na pokrytí nového kontraktu pro ČEZ budeme potřebovat kolem 400 tun uranu ročně. Vaše těžba je nižší, že?


HN: Necelých 300 tun ročně.

Pak je vašeho vlastního uranu málo. Potřebovali byste těžbu skoro jedenapůlkrát zvednout. Tento problém můžeme řešit společně, pokud byste měli zájem.


HN: Jak dlouho myslíte, že cena uranu ještě půjde nahoru, kde se zastaví?

Těžko říct. Je jasné, že ceny tlačí nahoru i spekulativní nákupy. Všimněte si, že za ty rekordní ceny zatím nikdo nekoupil žádné velké množství uranu. Myslím ale, že silným faktorem tu je rovnováha energetických zdrojů. Když se stane, že výroba elektřiny z jádra převýší cenu z tepelných elektráren, určitě to cenu uranu srazí. A už teď je jasné, že dnešní ceny uranu zvýší cenu elektřiny z jádra o 20 až 30 procent.


HN: Vývoj ceny uranu závisí i na tom, zda se budou stavět ve větším počtu jaderné elektrárny, ne?

To ano, ale platí, že energie z jádra nesmí výrazně převyšovat v ceně energii z jiných zdrojů. Renesance jaderné energetiky už se na růstu ceny uranu projevila. Teď je otázka, co z plánů na renesanci jaderné energetiky zůstane.


HN: Takže vy na boom jaderných elektráren moc nevěříte - a ne kvůli protestům ekologů, ale proto, že se nemusí jejich stavby vyplácet?

Ona je tu ale také otázka, jaké elektrárny se dají ještě v Evropě stavět. Vodní zdroje jsou omezené, ropa je drahá, tepelnou energetiku omezují emise CO2.


Výhodnější je uran nechat v zemi a brát ho ze zbraní


HN: Jakou roli na uranovém trhu hraje přepracování uranu z jaderných zbraní?

Je to jeden ze zdrojů, stejně jako těžba. A je to významný zdroj, hlavně v zemích, které mají jaderné zbraně.


HN: Ale i to, jak dlouho bude k dispozici uran ze zbraní, má silný vliv na cenu přírodního uranu, ne?

Jistě, to je silný faktor. V každém případě by bylo výhodnější nechat co nejvíc přírodního uranu v zemi, a dokud je to možné, využívat uran z jaderných zbraní. Nejde jen o nakládání se surovinou, ale také o snížení vojenské hrozby, o bezpečnost.


HN: Investuje Tvel do průzkumu a odkrývání nových ložisek uranu?

Tvel vytvořil novou strukturu AtomEnergoProm, která se bude věnovat kromě jiného i projektům v těžbě. Investujeme do ní hodně. Do konce tohoto roku můžeme mluvit o zhruba pěti miliardách rublů investic. Takže se naše investice za poslední tři čtyři roky přiblíží 200 milionům dolarů - pokud se naše plány splní.


HN: Kde všude se zajímáte o nové těžební projekty?

V úvahu přichází například Ukrajina, kde jsou sice určité problémy, ale je tam hodně jaderných reaktorů, takže je tam velká perspektiva. Tyto projekty jsou zajímavé všude, kde jsou uranová ložiska i jaderné elektrárny.


Jurij A. Olenin

Studoval Radiotechnickou fakultu Jerevanské polytechniky a právnickou fakultu na univerzitě v Penze, později také ve Velké Británii a v Německu. Publikoval řadu vědeckých prací, je autorem dvaceti vynálezů. Letos na jaře se stal viceprezidentem Tvelu, což je po firmách Areva a Westinghouse třetí největší výrobce jaderného paliva na světě. Vyrábí pro všechny typy reaktorů, tedy jak pro civilní, tak i vojenský sektor.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů