zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

O český uran mají po Australanech zájem Rusové

13.06.2007
Obecné
O český uran mají po Australanech zájem Rusové
Domácí uranový průmysl láká stále víc zahraničních firem. Po australské společnosti Uran Limited nyní projevila zájem o český uran také ruská korporace Tvel, jejímž hlavním oborem je výroba jaderného paliva.

Třetí největší firma ve svém oboru, která na světovém trhu s jaderným palivem drží téměř pětinový podíl, plánuje další růst. Expandovat chce mimo jiné právě v těžbě uranu. "Můžeme investovat i do rozvoje vašeho uranového průmyslu, rozvíjeli bychom tím vaši stabilitu," říká zastupující prezident Tvelu Jurij Olenin.

Tvel už nyní český uran zpracovává na palivo, které pak dodává elektrárně v Dukovanech a od roku 2010 ho bude posílat i do Temelína. "Zákazník s vlastním uranem je pro nás zajímavější," říká šéf Tvelu, podle něhož by Česko mělo těžbu uranu zvýšit.

Zvýšení těžby by ovšem znamenalo otevření dalších ložisek v severních Čechách či na Vysočině, což se neobejde bez masivních investic. Státní firma Diamo, jež u nás uran těží, na to sama nestačí. Stát zatím žádné projekty využívající zahraniční investice neplánuje. Do budoucna ale vyloučeny nejsou.

"Země, které mají vlastní suroviny - plyn, ropu či diamanty, jsou šťastné země. My máme uran. Měli bychom svého přírodního bohatství využít," soudí ministr průmyslu Martin Říman.

Ruské investory si přitom umí v oboru představit stejně, jako investory z jiné země. A to i přesto, že s ruskými uranovými specialisty má Česko neblahou zkušenost. Právě Rusové u nás rozhodovali o těžbě ve druhé půli minulého století, kdy byla česká ložiska uranu zásobárnou nejen pro energetiku, ale hlavně pro ruský zbrojní průmysl. Po těžbě, jež drancovala ložiska bez ohledu na ekologické dopady, zůstaly v české krajině obrovské škody. Jejich likvidace přijde na desítky miliard korun a potrvá mnoho let.

Podle Římana se ale historie opakovat nemůže. "Situace se zcela změnila, Česko má zákony na ochranu životního prostředí, jež platí pro každého," řekl. Také Olenin ujišťuje, že ruský uranový průmysl je dnes jiný než kdysi.

Tvel by rád posílil spolupráci s českou energetikou ještě v jiné oblasti. "Jsme připraveni ke spolupráci na likvidaci jaderného odpadu. V Rusku dnes existují technologie na přepracování vyhořelého jaderného paliva pro další využití. Česko to může využít," říká Olenin.

Energetická firma ČEZ ale s přepracováváním vyhořelého jaderného paliva nepočítá. "Zatím o něm neuvažujeme, i když se ho do budoucna zcela nezříkáme. Důvody jsou ekonomické, technické a bezpečnostní," vysvětluje mluvčí Eva Nováková a připomíná: "I při předání odpadu k přepracování bychom byli povinni brát zpět středně a vysoce aktivní odpad z přepracování. Nezbavilo by nás to potřeby vybudovat vhodné hlubinné úložiště na vlastním území, komplikovaná by byla i přeprava vyhořelého paliva přes území několika států."

Ve světě zatím jaderný odpad přepracovává jen několik zemí, kromě Ruska například Francie, Velká Británie či Japonsko. V USA jsou tyto postupy dosud zakázány zákonem.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí