zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biopaliva české potraviny nezdraží

14.06.2007
Zemědělství
Energie
Biopaliva české potraviny nezdraží
Zdraží zavádění biopaliv české potraviny? Diskuse na toto téma sílí, už příští rok by to prý mohlo být až o závratných deset procent. Výroba biopaliv z obilí totiž odsaje z trhu zrní, nutné pro výkrm zvířat i pečení rohlíků. Rojí se i příklady ze světa - například v Mexiku už využití kukuřice na biolíh zdražilo tamní tradiční tortily.

Má však kampaň, mocně podporovaná třeba i Mezinárodní radou pro obilí ve snaze vyhnat jeho cenu vzhůru, racionální základy?

Cenu rohlíku nedělá obilí

Argumentů proti zveličování vlivu biopaliv na výsledné ceny potravin je řada.

Především, cenu obilí zásadně neovlivní, i kdyby z trhu zmizela desetina zrní na biopaliva - což je teoretický odhad spotřeby na biolíh. "Hlavní je celková výše úrody, již i letos ovlivní hlavně počasí. Zavedení biopaliv proto nebude důvodem k zdražování potravin," potvrdil včera dokonce i viceprezident Agrární komory Oldřich Reinbergr.

Nepotvrzuje se ovšem ani to, že by dražší potravinářská pšenice měla bezprostřední vliv na ceny pečiva. Před třemi lety stálo obilí víc než dnes - ale nyní jsou rohlíky skoro o čtvrtinu dražší.

"Rozhodující vliv mají ceny energií, růst mezd a další náklady. Ale i dramatické zdražení pšenice se projeví na ceně rohlíku jen několika haléři," připustil před časem mluvčí největších pekáren United Bakeries Jaroslav Pomp.

Klíčové jsou řetězce

Faktem ale také je, že právě nízkou úrodu v roce 2003 si pekaři tehdy vzali jako záminku pro cenový skok u svých výrobků. Podařilo se jim pak vyšší ceny prosadit na obchodních řetězcích. A to proto, že pekařskému trhu vládlo jen několik velkých firem (dnes jsou dvě), jež jsou už pro řetězce partnery pro jednání o cenách. Jenže mlékárny nebo masokombináty v takové pozici zatím nejsou. Tyto trhy jsou rozdrobené, řetězce tak jednotlivým firmám mohou vnucovat svoji politiku co nejnižších cen. A právě to je klíčovým důvodem, proč i případný růst cen obilí kvůli biopalivům automaticky neznamená, že zdraží také potraviny na pultech.

"Pánem je zákazník, a ten chce zboží kvalitní a levné," vystihuje například šéf sítě Globus Petr Vyhnálek fakt, že ceny potravin se už zdaleka netvoří jen na poli a ve stáji - ale především na pultech obchodů.

Ačkoliv si přitom domácí rolníci stýskají, že by chtěli vyrábět více obilí, cukru nebo masa, celý agrární trh Evropské unie je stále spíš přesycen. Například cukru, z něhož se také dělá biolíh, vyrábí Evropská unie o čtvrtinu víc, než spotřebuje.

Ani zdražení kukuřice v Mexiku nebo Spojených státech, přičítané na vrub biopalivům, se tak Evropy nijak významně netýká.

Zdraží nakonec spíš nafta?

Pravda, za několik let budou mít biopaliva na evropské potraviny vliv citelnější. Plány Bruselu jsou totiž ambiciózní - v roce 2020 už má být v každém litru benzínu či nafty průměrně deci biosložky. Jenže ani to neznamená, že by vypukla nouze o potraviny.

Mnohem silněji se totiž celý potravinářský trh unie začne otřásat už kolem roku 2012. Tehdy skončí dosavadní pravidla silných dotací a regulace. Dopad změn na ceny potravin pak může být zajímavý.

Postupně se však přitom budou měnit i zdroje, z nichž se biopaliva vyrábějí. Už dnes se například ví, že dělat biolíh z obilí je ekonomicky, ale i ekologicky málo efektivní. Stále levnější biopaliva tak časem mohou spíš cenově ohrožovat klasická paliva než potraviny.

Snaha západních zemí udělat z biopaliv alternativní zdroj energie by se jim mohla vymstít v podobě prudce zvýšených cen ropy - varoval minulý týden ve Financial Times generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC Abdalláh Badrí. Ropný kartel by podle něj musel zvážit snížení investic do nové těžby.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí