zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kamčatka – Another Reality: Příroda

23.06.2007
Příroda
Kamčatka – Another Reality: Příroda
Dnes se dozvíme něco o kamčatské přírodě. Kamčatka je jedno z mála míst na světě, kde ještě uvidíte netknutou přírodu. Samozřejmě za určitých rizik a nepohodlí.  

Kljuca.jpg 

 

Sopky

 

Hlavním tahákem, který mě přiměl, kromě přírody samé, jet na Kamčatku, jsou vulkány. Je jich tam požehnaně, z toho 26 aktivních. Ty nejzajímavější jsou ty aktivní. Nejvyšší z nich, a zároveň nejvyšší horou Kamčatky je Ključevskaja, měřící 4800 metrů. Nachází se cca 20 km od vesnice Ključe na severu Kamčatky. Dalším „profláknutou“ sopkou je Mutnovskaja, 100 km od Petropavlovsku na jih. O Mutnovce ale podrobněji až v příštích dílech.

 

Mnoho z vás si jistě klade otázku, jak se vůbec na takové podezřelé kouřící kopce leze. Poměrně jednoduše: jdete po rovině, pak se to zvedá lehce, pak se to zvedá prudce, a až narazíte na rovinu, jste tam. Pokud to prošvihnete a narazíte na kopec dolů, pak jste vrchol právě přešli.

 

Na Kamčatce je problém se špatným počasím. Konkrétně my jsme měli většinou smůlu, v horách pršelo a byla mlha, což nám znemožnilo slézt Ključevskou, a dostali jsme se asi 300 výškových metrů pod vrchol. Větší štěstí s počasím jsme  měli na Mutnovce.

 

Mutnovskaja.jpg

 

Při slézání sopečných vrcholů je třeba mít se zvlášť na pozoru. Pohybujete se totiž v oblasti, kde nejbližší (a pofidérní) záchrana je o 20 km dále. Takže, proboha, opatrně. Sopky samy o sobě jsou neskutečně nádherné a poskytují úchvatné pohledy jak na ně, tak z nich. Při těchto výhledech se neubráníte ani úvahám a zamyšlením nad sebou samými.

 

 

Vodstvo

 

Na Kamčatce jsou nádherné delty řek a říček, stovky kilometrů krásně zelené tundry, která mění odstíny zelené podle postupujícího dne, podobně jako Ayers Rock v Austrálii.

 

Řeky najdete povětšinou bez přemostění, jsou prudké a dravé a žijí v nich plus minus půlmetroví lososy a ostatní druhy šíleně dobrých ryb. Osobně jsem si „potykal“ s největší řekou Kamčatky, originálně nazvanou "Kamčatka". Šel jsem se vykoupat, pobyl jsem ve vodě tak deset vteřin a rázem jsem se ocitl asi 20 metrů po proudu. Takže žádná legrace.

 

Ryb je na Kamčatce zatím spousta. Zatím říkám proto, že Rusové v rámci honu za dolary a jeny, a i v rámci šedé ekonomiky se snaží o to, aby jich bylo méně a méně. Hromadné výlovy načerno jsou samozřejmě zakázané, ale to bychom nebyli v Rusku, aby to nějak nešlo. „Rybáři“ pošlou po souši jeřáb, co na něm v Česku skáčeme bunjee jumping, ten dorazí přes ochránce přírody u závory na místo výlovu, vyloví dvě tuny ryb, zaživa ryby rozříznou, vyndají z nich jikry na prodej hlavně do Japonska a položivé je nechají válet u řeky. Poté přiletí vrtulník, jikry nesmyslně zabitých ryb naloží a odletí směr přístav – odkud vplouvá obchodní loď.

 

Mafie je bohatá a má to pod palcem. Kdo by se chtěl jakkoliv bránit, bude mít problémy. V lepším případě dostane „na budku“. Ale odhlédnuto od toho, vidět táhnout lososy je nádhera, a po lidském způsobu lovu je i nádhera vychutnat si je na pánvičce. Maso je krásně červené a neskutečně dobré. Po delším pobytu v těchto místech hojnosti už vám ale roste ploutev na zádech, a máte pocit, že i ten chleba se sýrem se dá vlastně jíst.

 

Kapitolou samou pro sebe je moře, a to jak Ochotské, tak Beringovo. U rybářů můžete vidět obrovské kraby i desítky roztodivných ryb. Od věci není ani zažít si přímořskou a rybářskou atmosféru, a komu se podaří dostat se s rybáři na den dva na moře, pochopí, proč vlastně chodí po Zemi.

 

0052.jpg 

 

Fauna

 

Na Kamčatce žije - zatím - medvědů 35.000. Tedy na deset lidí jeden medvěd, což je pro nás – uvyklé jedné medvědí aféře na slovenské hranici za pět let – něco nezvyklého. Během našeho denního pobytu v tundře jich naše skupina viděla postupně pět. Od mláďat po třímetrové kusy. Ale medvědi nejsou útoční, jelikož se živí sami přírodním způsobem, a když vidí člověka, tak se vzdálí.

 

I zde se Rusové nešťítí ničeho. A zase jsou v tom Japonci. Napadne nás analogie s Afrikou a sloními kly. Podle tamní slaboduché pověry je medvědí žluč léčivá (kéž by alespoň na mozek), takže Rusové loví medvědy tak, že nastraží ocelové oko, a když se medvěd chytí, tak po něm hází, co se dá, a snaží se ho rozzuřit, neboť tak zvíře produkuje víc žluči.

 

Místní Rusové nám říkali, že medvěd je velmi inteligentní zvíře a při tomto aktu mu doslova tečou slzy z očí. Když je medvěd dostatečně rozzuřen, je dobit k smrti, vybrána žluč a uřezány packy kvůli drápům pro turisty. Za, mám pocit, tisíc dolarů si ho můžete také zastřelit.

 

Medvěd se pohybuje většinou v kleči, lokálně nazývané "stláník" a žere ryby a borůvky. Takže pokud najdete medvědí výkal, je celý zelený od borůvkového listí. Jsou to sympatická zvířata a pokud se s ním setkáte příliš blízko, doporučuji zastavit se, nedělat prudké pohyby a pomalu ustupovat dozadu.

 

Specifickým zvířecím obyvatelem Kamčatky je také rosomák (Gulo gulo). Osobně jsme sice žádného neviděli, ale bylo nám řečeno, že jsou velmi vzteklí, nebezpeční a bojovní. Dle tvrzení místních dokážou, když na to přijde, zabít i medvěda.

 

Mírnějším a milejším obyvatelem Kamčatky je sysel, rusky "tarbagán". Je větší než jeho evropští či američtí příbuzní a jeho více či méně zakryté nory nám můžou efektivně pomoci do nemocnice. Jsou plaší a špatně se fotí, ale když si přivstanete na východ slunce, máte velkou šanci.

 

Na Kamčatce nežijí žádní hadi a jedovatá zvířata, ba dokonce ani žádná klíšťata. Zato si ale dejte pozor na komáry, kterých jsou tam miliardy, a to v rozměrech dvakrát takových jak v Česku. Hezkým výsledkem je šest zabitých komárů na jedno plácnutí.

 

Kluci od nás měli moskytiéry, které mají ovšem tu nevýhodu, že se v nich špatně dýchá a vidíte o 48 procent hůř. Já moskytiéru neměl, jen repelent. Ale tělo si po nějakém čase vytvoří protilátky, takže na vás už pak komáři tak nejdou, stejně jako na místní lid. Množství létající fauny je také bohaté, leč k jeho vyčerpávajícímu popisu by bylo zapotřebí zkušeného entomologa.

 

 

Tolik v kostce o přírodě. Příště trochu nakousneme téma turistiky. Nu prostě něco na téma: odkud, kam a občas i za kolik. A nesmíme zapomenout ani na to, co k tomu zakousnout. Tak se těšte…

 

 

Foto: autor.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí