Problematika nakládání s vodami po 1.1.2008

Proto nakládání s ní musí být v souladu s požadavky na její zachování a musí odpovídat principům 21. století. V prosinci 2003 přijal Parlament České republiky zákon č. 20/2004 Sb., kterým se měnil vodní zákon (č. 254/2001 Sb.). V ustanovení článku II (Závěrečná a přechodná ustanovení), bod 2 je uvedeno: „Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení  k  odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování  domácností  pitnou  vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních  vod  do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci  do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne  uplynutím  doby,  na  kterou  byla  udělena, je-li tato doba kratší.“

ODBĚRY VODY

Vodu lze odebírat jako povrchovou (potok, rybník …) nebo jako podzemní (studny). Pokud mám studnu vybudovanou, ale není v provozu, vodu neodebírám,  tak povolení nepotřebuji. Odběr podzemní vody sloužící kromě zásobování domácnosti i pro podnikatelskou činnost nelze považovat za odběr podzemní vody pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou (provozovny v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy  - kadeřnictví, pohostinství, truhlářství, zahradnictví apod.).

A) Domácnosti – odběr podzemní vody

Pokud mám povolení k odběru vod a jedná se o individuální zásobování domácností, tak je vše v pořádku, povolení platí dál a nemusím o nic žádat. U studní postavených po roce 1955 musím mít na studnu stavební povolení. U studní „historických“ – postavených před rokem 1955 povolení k odběru vody vyplývá automaticky ze zákona. Pokud povolení nemám, je třeba o něj zažádat na příslušném vodoprávním úřadě.

B) Domácnosti – odběr povrchové vody

Pokud odebírám vodu bez technického zařízení, povolení nepotřebuji. Pokud odebírám vodu technickým zařízením (např. čerpadlo), povolení potřebuji. Povolení vydané po 1.1.2002 zůstává v platnosti. Pokud je povolení vydané před rokem 2002, je nutné požádat o prodloužení stávajícího povolení (do 1.7.2007) nebo o vydání nového povolení. Pokud povolení nemám, je třeba o něj zažádat na příslušném vodoprávním úřadě.

C) Podnikatelé, živnostníci, obce

Pokud mám povolení k odběru vod vydané po 1.1.2002, tak je vše v pořádku, povolení platí dál a nemusím o nic žádat. Pokud je povolení vydané před rokem 2002, je nutné požádat o prodloužení povolení (do 1.7.2007) nebo o vydání nového povolení. Pokud povolení nemám, je třeba o něj požádat příslušný vodoprávní úřad. Na rozdíl od domácností je povolení potřeba i na odběr vody bez technického zařízení.

VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu, tzv. vodoprávního úřadu, vydané podle vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů. Pokud povolení na vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních nemám, je třeba o něj p zažádat na příslušném vodoprávním úřadě. Povolení nepotřebuji v případě, že odpadní vody shromažďuji v žumpě, kterou pravidelně nechávám vyvážet (odpadní vody jsou v těchto případech likvidovány společností, která má povinnost zajistit si pro svou činnost příslušné povolení). Povolení k vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nepotřebuji také v případě jakéhokoliv napojení na kanalizaci - kanalizační přípojkou nebo zaústěním septiku či domovní čistírny. Vždy je ale nutná dohoda s majitelem kanalizace, který stanoví podmínky k vypouštění do kanalizace (požadavky na jakost odpadních vod, výši stočného atd.). Ustanovení § 18 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích tímto není dotčeno.

Ke dni 1.1. 2008 zanikne platnost těch povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která byla vydána a nabyla právní moci do 31. 12. 2001. Povolení vydaná od 1.1.2002 a povolení vydaná do 31. 12. 2001, která nabyla právní moci až po 31.12.2001 platí i nadále a nemusím o nic žádat. Pokud platnost povolení končí, je nutné požádat o prodloužení povolení do 1.7.2007 nebo o vydání nového povolení.

Vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních připouští vodní zákon (§ 38 odst. 4) pouze  výjimečně z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Odpadní vody nesmějí být vypouštěny přímo do pásma nasycení, takže se vypouští do půdního horizontu.

Jednotlivé možnosti individuálního čištění odpadních vod

Pokud není v obci obecní kanalizace sloužící veřejné potřebě zakončená čistírnou odpadních vod nebo není napojení nemovitosti na tuto kanalizaci technicky možné (§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) či ekonomicky únosné, mají majitelé nemovitostí možnost řešit čištění odpadních vod pomocí zařízení určených pro individuální čištění odpadních vod (žumpa, septik, domovní čistírna odpadních vod). Podkladem pro rozhodování vodoprávního úřadu je podle § 4 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. také Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje. Požadavky na zařízení pro individuální čištění odpadních vod by měly být stanoveny s ohledem na koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku uvedenou ve zmíněném dokumentu.

Žumpa

Žumpa je bezodtoková jímka, ve které se shromažďují splaškové vody z objektu. Obsah žumpy je nutné vyvážet ke zneškodnění (nejlépe) na čistírnu odpadních vod. Žumpa je nejčastěji provedena jako betonová jímka, existují však i továrně vyráběné nádrže z polypropylenu. Podle § 55 odst. 2 vodního zákona se žumpy nepovažují za vodní díla a vodoprávní úřad k nim nevydává povolení k vypouštění odpadních vod. K většině typů žump postačí ohlášení stavebnímu úřadu. Pořizovací náklady jsou podle velikosti od 15 000 Kč. Žumpa má vysoké provozní náklady (náklady na vyvážení jsou 100 – 400 Kč/m³), z dlouhodobého hlediska se proto jedná o nejdražší způsob likvidace odpadních vod v případě trvale obydlených domů. Pokud nebude možnost napojit se do cca 3-5 let na kanalizaci, je ekonomicky výhodnější zvolit jiný způsob čištění a likvidace odpadních vod.

Septik

Každý septik, který není zaústěn do kanalizace, musí mít povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Jedná se o vodní dílo. Septik funguje jako usazovací nádrž, navíc v něm dochází k částečnému odstraňování organických látek bez přístupu vzduchu a na dně pak dochází k postupné anaerobní stabilizaci kalu. Běžné jsou septiky se dvěma nebo více komorami, oddělenými příčkami. Prostupy a odtoky jsou chráněny nornými stěnami. Optimální čistící účinky bývají při době zdržení 3 dny a specifický účinný prostor septiku pro 1 připojeného obyvatele je orientačně 0,6 m³, avšak celkový účinný prostor nesmí být menší než 3 m³. Dostatečný objem septiku je jednou z důležitých podmínek k zajištění požadované účinnosti čištění. Ze septiku je nutné alespoň jednou za rok vyvézt kal.

Samostatný septik je s ohledem na jeho čistící účinek přijatelný jen jako mechanický stupeň, za nímž by měl následovat další (biologický) stupeň čištění, např. zemní filtr. U stávajících septiků vodoprávní úřad posoudí nutnost a rozsah jejich rekonstrukce (např. doplnění o další stupeň čištění) na základě znalosti místních podmínek, zejména s ohledem na možnost ohrožení jakosti podzemních, případně povrchových vod. Zemní filtr je zařízení nejčastěji založené v izolované jámě, ve které je vedle přívodního a sběrného drenážního systému uložena filtrační náplň, na jejímž povrchu mohou existovat čistící organizmy. Povaha náplně určuje hlavní procesy, které se podílejí na čištění – náplň se používá v rozmezí písek až štěrk, vybrané druhy elektrárenských popelů apod. Na 1 připojeného obyvatele se uvažuje specifická plocha zemního filtru 0,75 až 1,0 m². Zemní filtry dosahují vysokou účinnost v odstranění znečištění v ukazatelích BSK₅, NL, N-NH₄ a P_celk a z hlediska odstranění choroboplodných zárodků.

Spojením septiku se zemním filtrem je dosaženo uspokojujícího čištění splaškových odpadních vod z malých zdrojů znečištění. Pro stavby k individuální rekreaci je septik spojený se zemním filtrem, na rozdíl od domovní čistírny odpadních vod, nejvhodnějším řešením čištění odpadních vod. Pořizovací náklady septiku se zemním filtrem jsou podle velikosti od 40 000 Kč.

Domovní čistírna - DČOV

DČOV je zařízení určené k čištění splaškových vod z objektů do 50 EO. Čistírna odpadních vod je vodním dílem a k jejímu zřízení je potřeba stavební povolení a povolení k vypouštění odpadních vod z této čistírny (obě povolení vydává vodoprávní úřad jedním rozhodnutím). Na domovní čistírnu jako kusový balený výrobek musí být výrobcem nebo dovozcem vydáno tzv. „Prohlášení o shodě“. Pořizovací cena závisí na mnoha faktorech (místní podmínky, počet připojených obyvatel atd.) a pro 1 rodinný dům (4 obyvatele) je cca 50 000 Kč. Je také třeba počítat s provozními náklady (spotřeba elektrické energie, odběry vzorků, údržba atd.). DČOV je vhodným řešením k čištění odpadních vod u trvale obývaných domů a za předpokladu správného provozování.

Co zvolit?

Pokud mám možnost napojit se na kanalizaci, je to nejlepší řešení (nemusím se o nic starat a vychází to nejlevněji). Pokud tuto možnost budu mít v dohledné době (cca 3 roky), je vhodné na tuto přechodnou dobu používat žumpu. Pokud možnost napojení se na kanalizaci v dohledné době není, pro trvale obývané domy je vhodná DČOV a pro stavby s nárazovým provozem (individuální rekreace) je vhodný septik se zemním filtrem. Vyvážení žumpy a její čištění je možné rozúčtovat nájemníkům v rámci služeb. Náklady na provoz septiku nebo DČOV jsou v podstatě také služby nájemníkům, ale nebyly zmíněny v žádném zákoně ani vyhlášce, takže je nutná dohoda s nájemníky. To je problematické zejména u regulovaných nájemníků. Paradoxně pak může být pro majitele domu výhodnější likvidovat odpadní vody vyvážením žumpy, byť to stojí mnohonásobně více než provoz DČOV (ekonomická návratnost pořízení DČOV je cca 5 let).

Vodní dílo bez stavebního povolení

V některých případech je možné, že i stavba  byla postavena bez stavebního a kolaudačního povolení. Podle ustanovení § 125 odst. 2 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena v případě, že se nedochovaly žádné doklady ani dokumentace k ní. I taková stavba je považována za řádně povolenou a kolaudovanou vždy, pokud vodoprávní úřad prokazatelně nezjistí, resp. vlastník stavby sám neprohlásí, že stavba byla postavena bez stavebního povolení. Pokud je totiž vodoprávním úřadem prokazatelně zjištěno, že stavba byla postavena bez stavebního povolení, nebo to vlastník (stavebník) sám před vodoprávním úřadem prohlásí, musí vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění takové stavby (§ 129 stavebního zákona). V tomto řízení lze dodatečně takovou stavbu povolit za zákonem stanovených předpokladů (stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování; prokáže se, že není provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a že není vybudována v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním předpisem).

Závěrem

Hlavním účelem nakládání s vodami po 1.1.2008 je zmapování současné situace,  zlegalizování nepovolených staveb a ochrana vod, která by měla být v zájmu nás všech. Jde o to, aby se udělal pořádek a dodržovaly se platné zákony. Rozhodně se nejedná o nějaký bič na všechny majitele studní a septiků, jak nepravdivě informovala většina médií. Žádné masivní plošné kontroly se nechystají. Nicméně všichni bychom na zařízení na odběr vody a na vypouštění odpadních vod měli mít povolení, pokud to zákon vyžaduje. V opačném případě se vystavujeme hrozbě vysoké pokuty (u fyzické osoby až 50 tisíc Kč, u právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající až 10 mil. Kč). Proto se vyplatí zkontrolovat si, zda máme vše v pořádku a pokud ne, začít podnikat kroky k legalizaci našich zařízení. Pokud žádám o prodloužení stávajícího povolení, je nutné to udělat do 1.7.2007.

Autoři:

Ing.Marek Slavíček, Ph.D., ČVUT Praha, slavicek@fsv.cvut.cz

Ing.Veronika Jáglová, MŽP, Veronika_Jaglova@env.cz