Z Řecka ukusuje moře

"Támhle jsme jako děti hrávali fotbal," vzpomíná Manolis Rosmaris, starosta krétské obce Kolymbari, a ukazuje na moře. Pláž tehdy bývala široká 40 metrů. Nyní vlny narážejí na skálu a betonové zábrany, kterými se obyvatelé Kolymbari snaží uchránit pláž a svá obydlí před mořem. Jenže bez úspěchu.

"Příboj je každou zimu vyšší," vysvětluje Rosmaris a znepokojeně se dívá na podemleté základy pobřežní silnice.

Moře ohrožuje také plážové taverny, obytné domy a bazén hotelu Grand Bay. Někteří majitelé domů dokonce už boj s mořem vzdali a své příbytky opustili. Stejné rozhodnutí by za několik let mohlo čekat i mnohé jiné řecké hoteliéry, kteří mají své podniky blízko pobřeží.

Hospodářská hrozba

Turistika je přitom pro zemi důležitá. Tvoří pětinu jejího HDP, 16 ze sta pracovních míst je spojeno právě s turistikou. Pokud moře spláchne pláže, bude mít řecká ekonomika velký problém.

Také lidé v Kolymbari žili dříve především z turistiky. Ale teď, bez pláže? Na pohlednici z 80. let je ještě plná slunečníků, lehátek a hostů. To vše je teď pryč.

"Zde na Krétě, ale také na ostrově Kos, Rhodos a severořeckém poloostrově Chalkidiki je mnoho plážových hotelů v akutním ohrožení," říká Costas Synolakis, profesor námořní technologie na University of Southern California v Los Angeles. Eroze pobřeží podle něj není žádný nový fenomén. "Na základě našich měření ale pozorujeme, že tento proces v posledních letech dramaticky zesílil," vysvětluje.

Když moře stoupá...

A zda je to kvůli změně klimatu? "Ještě nemáme dostatek údajů, abychom to mohli nepochybně dokázat, ale vypadá to, že to tak bude," míní vědec. "Naše optimistické předpoklady počítají s tím, že by hladina moře kvůli tání ledů na pólech mohla v příštích sto letech stoupnout o metr, možná i více," dodává.

"Máme nejdelší pásmo pobřeží ze všech středozemních států - téměř 15 tisíc kilometrů. To je jako Španělsko, Francie a Itálie dohromady," vykládá Efstratios Doukakis, profesor na Technické univerzitě v Aténách, který se již deset let zabývá dopady globálního oteplování na pobřeží. V pásmu do pěti kilometrů kolem moře navíc žije asi polovina Řeků.

A moře se jim blíží stále více. Zhruba 1300 kilometrů pobřeží zmapovali Doukakis a jeho spolupracovníci za posledních deset let, výsledek je alarmující.

"Pobřeží každý rok ustupuje o jeden až půl druhého metru, na některých místech dokonce až o tři metry," varuje Doukakis.

Změna klimatu však neohrožuje jen řeckou flóru a faunu, ale také infrastrukturu. Kritický je vývoj například u Thessaloniki. Zde nejenže stoupá hladina moře, ale navíc se stále více propadá země - až o deset centimetrů ročně.

Ohrožena je také evropská silnice číslo 75, která je nejdůležitější dopravní spojnicí severu a jihu Řecka. Dálnice je sice čtyři kilometry od pobřeží, ale jen dva metry nad hladinou moře.

Ještě horší je prognóza letiště na Korfu, které je méně než metr nad hladinou moře.

...a emise neklesají

Není tedy divu, že situace podle průzkumů zneklidňuje na 68 procent Řeků - a to nejen kvůli tomu, že žijí v blízkosti moře. Jejich země totiž patří také k největším producentům emisí CO2 v Evropě. V poměru k HDP produkují Řekové ročně o 41 procent více emisí, než je unijní průměr.

Nejvíce životní prostředí znečišťují státní elektrárny DEI, které vyrábějí 60 procent proudu z hnědého uhlí. Na jejich konto jde ročně 43 milionů tun CO2, což odpovídá 40 procentům všech řeckých emisí. Konzervativní řecká vláda se ale hnědého uhlí chce držet i nadále, obnovitelné zdroje energie státní koncern zatím opomíjí.