zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Za mrtvé v Dárfúru mohou i klimatické změny

26.06.2007
Obecné
Za mrtvé v Dárfúru mohou i klimatické změny
AUTOR: Pan Ki-mun

Mám jedno vroucné přání, kterého se nechci vzdát: aby se představitelé nejvyspělejších států světa dohodli na společném postupu vůči změnám klimatu. Mám radost, že se mé přání pomalu začíná plnit. Na výročním zasedání skupiny G8 v německém Heiligendammu konečně došlo v této otázce k toužebně očekávanému průlomu.

Na světě je tedy dohoda o snížení množství skleníkových plynů do roku 2050. Osobně mě přitom těší především fakt, že její plnění bude probíhat pod finančním i strategickým patronátem OSN.

...a velký skok pro lidstvo

Díky tvrdé, ale trpělivé diplomacii jsme pak v následujících dnech dosáhli i dalšího důležitého vítězství. Je sice malé svým rozsahem, má ale obrovský význam z hlediska humanitárního.

O co jde? Súdánský prezident Omar Bašir akceptoval plán na dlouhodobé rozmístění společných mírových sil OSN a Africké unie v Dárfúru. I tato průlomová dohoda je pro mě osobně důležitá. Hned po nástupu do funkce jsem učinil Dárfúr jednou ze svých nejdůležitějších priorit. Vynaložil jsem pak nezměrné diplomatické úsilí, z větší části mimo zorný úhel médií a veřejnosti.

Vražedné sucho

Samozřejmě, zbývá ještě mnoho nedořešeného. I tato dohoda, podobně jako mnohé před tím, může být nakonec odložena. Může také trvat až několik měsíců, než do Dárfúru dorazí první jednotka. A ještě déle, než kontingent dosáhne plánované síly 23 tisíc vojáků. Boje mezitím možná uberou na intenzitě, ale i přes naše výzvy o příměří budou zřejmě pokračovat.

V konfliktu, který si po čtyřech letech diplomatické nehybnosti vyžádal na dvě stě tisíc životů, to ale je výrazný posun vpřed. Především vezmeme-li v úvahu, že se tak stalo po pouhých pěti měsících.

O konfliktu v Dárfúru jsme zvyklí mluvit vojenskou nebo politickou terminologií. Etnický konflikt, ve kterém proti sobě stojí arabské milice a černí rebelové a farmáři. Když se však podíváme na skutečné kořeny konfliktu, odhalíme mnohem širší důvody: Musíme si uvědomit, že vedle řady sociálních a politických příčin, stála na jeho počátku i ekologická krize, která byla minimálně částečně zapříčiněna klimatickými změnami.

Přibližně před dvěma desítkami let začalo postupně ubývat dešťů v jižním Súdánu. Podle statistik OSN se zde průměrné srážky od počátku osmdesátých let minulého století snížily asi o 40 procent. Vědci se nejdříve domnívali, že jde o rozmary přírody. Následným výzkumem bylo ale zjištěno, že skutečným důvodem je zvyšující se teplota Indického oceánu, která ovlivňuje sezónní monzuny. Vysychání subsaharské Afriky je tedy do jisté míry způsobeno globálním oteplováním zapříčiněným lidskou činností.

Ne náhodou vypuklo násilí v Dárfúru v období sucha. Dříve byly vztahy mezi arabskými nomády a farmáři obdělávajícími půdu přátelské. Stephan Faris v článku, který nedávno otiskl časopis Atlantic Monthly, popisuje, že černí zemědělci považovali za přirozené, že pastýři putují zemí, pasou svá stáda a využívají společné studny. Jakmile ale ustoupily deště, začali ohrazovat své pozemky. Poprvé doznali, že není dostatek jídla a vody pro všechny. A tehdy začaly boje, které se pak rozrostly v tragédii, jež přetrvává dodnes.

Mírové síly omezí násilí a zabezpečí podmínky pro životně důležitou humanitární pomoc. To je však jen první krok. Na to jsem upozorňoval své kolegy na summitu G8 v Německu. Mír v Dárfúru musí ale být budován na základech, které berou v potaz skutečné důvody konfliktu.

Můžeme doufat, že dva miliony uprchlíků se vrátí domů. Můžeme zabezpečit vesnice a pomoci při obnově jejich domovů. Co ale uděláme se zásadním dilematem, že v oblasti již není dostatek půdy, jež dokáže uživit všechny?

Musíme hledat politické řešení. Můj zvláštní zástupce pro Dárfúr Jan Eliasson společně se svým protějškem z Africké unie, Salimem Ahmedem Salimem, vypracovali plán postupu. Je třeba začít politickým dialogem mezi vůdci rebelů a vládou. Ten by měl vyústit ve formální mírové rozhovory a ukončení rozdělení země na sever a jih. První kroky mohou být zahájeny začátkem léta.

Víc než jen mír

Skutečné řešení pro Dárfúr ale vyžaduje ještě více - udržitelný ekonomický rozvoj. Zatím není jasné, jak toho dosáhnout. Musíme o tom ale začít přemýšlet hned teď. Pomoci mohou nové technologie, například geneticky modifikované plodiny, kterým se daří ve vyprahlé půdě. Nebo nové systémy zavlažování a zadržování vody. Budeme potřebovat peníze na nové silnice a komunikační infrastrukturu, zdravotní zabezpečení, školy, kanalizaci i programy sociální obnovy.

Jeffrey Sachs varuje

Mezinárodní společenství musí pomoci s organizací ve spolupráci s vládou Súdánu a velkým množstvím mezinárodních humanitárních organizací, které odvádějí životně důležitou práci v terénu.

A nejedná se jen o Dárfúr. Ekonom Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs, který je jedním z mých poradců, upozorňuje, že také konflikt v Somálsku se odvíjí od nedostatku vody a jídla. Problémy v Pobřeží slonoviny a Burkině Faso mají stejný základ. Podobné problémy se mohou objevit i v jiných částech světa. Řešení, které najdeme pro Dárfúr, se potom může uplatnit i tam.

V posledních týdnech a měsících jsme dosáhli malého, ale jasného pokroku. Lidé v Dárfúru trpí již příliš moc a příliš dlouho. Je čas na tom začít skutečně pracovat.


Autor je generálním tajemníkem OSN
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí