zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Návrat k přírodě v dřevěných domech

15.07.2007
Obecné
Návrat k přírodě v dřevěných domech

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – K historii i koloritu Beskyd a jejich podhůří neodmyslitelně patří dřevěné stavby. Z dávné minulosti se dochovalo několik jedinečných dřevěných kostelíků, ale dřevěné bývaly i školy a hospody. A hlavně se v dřevěných staveních po staletí bydlelo.

„Dřevo tady bývalo dostupné pro všechny,“ říká kopřivnický architekt Kamil Mrva a upřesňuje: „V chudém valašsko-lašském regionu se používalo nejen jako konstrukční materiál roubených staveb, ale také jako krytina střech či podlah.“

Na počátku 21. století už není dřevo materiálem chudých, i když nižší finanční náklady jsou i dnes nepřehlédnutelnou výhodou domů z něj postavených. Dřevěné stavby jsou přitažlivé zejména pro svobodomyslné a ekologicky zaměřené uživatele, a to vůbec ne kvůli sentimentu ke starým časům. Pokud se v nich téma návratu ozývá, pak v měřítcích absolutnějších, tedy jako téma návratu k přírodě. Spolu s ekologičností a energetickou úsporností patří právě úzké propojení s přírodou k základním argumentům pro tento materiál. Je rovněž materiálem obnovitelným, který příroda produkuje vlastní technologií bez strojů a výrobních linek, takže náklady na jeho výrobu jsou minimální. Výhodou pro uživatele je, že dřevo nepohlcuje teplo a dům se proto velmi rychle vytopí. A ač to na první pohled nevypadá, při správném ošetření jsou dřevěné stavby velmi trvanlivé. Když doslouží, lze je rozebrat a spálit v kamnech nového domu.

Stavbám ze dřeva přejí dnes také odborníci. Například letošní Grand Prix architektů udělila první místo Středisku ekologické výchovy Sluňákov u Olomouce, které se zrodilo v ateliéru Projektil. A letos už podruhé uspořádali čeští architekti Salon dřevostaveb, po Praze je výstava do konce června k vidění v ostravském Centru nové architektury. Kromě již zmíněného Sluňákova a několika pozoruhodných rodinných domů a přístaveb jsou zde k vidění také dřevěné vzdušné „sklady dřeva“ Martina Rajniše, který je rovněž autorem návrhu nové horské boudy na Sněžce, v níž využívá dřevo velmi nápaditě.

Velkým příznivcem dřevěných domů v našem kraji je kopřivnický architekt Kamil Mrva, několik staveb z jeho ateliéru už uživatelům slouží. „Klienti k nám přicházejí s jasnou představou, že dřevostavby chtějí,“ říká Kamil Mrva. „Rádi do nich navrhujeme například skleněné stěny s možností propojení domu se zahradou, vždyť to je také jeden z principů bydlení v přírodě.“ Poněkud překvapivě přidává svou zkušenost s úřady, které prý nejsou k povolování takovýchto staveb vždy vstřícné. „Je paradoxem, že správy chráněných krajinných oblastí vám takto jednoduché dřevěné nízkoenergetické domy nepovolí,“ konstatuje. Za pravdu by mu jistě dal i Martin Rajnyš. Jeho dřevěná rozhledna přes úřady neprošla, zatímco stejně vyhlížející „sklad dřeva“ ano. Podle architekta Mrvy se dnes při stavbě dřevěných domů nejen u nás nejčastěji využívá tzv. fošínková dřevěná konstrukce, která mimo jiné nabízí možnost realizace svépomocí, a tedy levněji. „Systém jsme využili u rodinného domu v Dolní Bečvě, na jeho fasádu jsme pak použili modřínové desky. Podobně jsme navrhli v minulém roce rodinný dům v Kopřivnici, do nějž se investor mohl nastěhovat za šest měsíců od prvních výkopových prací,“ konstatuje architekt, který má zkušenost i s klasickým domem srubovým. „Nosné trámy v něm fungují i jako obvodové stěny a v interiéru a exteriéru stavby je ideální možnost přiznat dřevo v přírodní, lehce opracované podobě,“ říká a vzpomíná vznik nového rodinného domu na Horní Bečvě. „Rekonstruovali jsme dřevěnku, v níž měly být jen vyměněny některé nosné trámy. Po rozebrání konstrukce se ale zjistilo, že jsou napadeny hnilobou a škůdci, takže je musely nahradit nové.“

Dřevo použil Kamil Mrva také v přístavbě kopřivnické oční optiky, kde prostor mezi nosnými trámy vyplňuje tepelná izolace. Podle architekta může tento typ stavby citelně zlevnit přiložení vlastní ruky k dílu. „Vyzkoušel jsem si to. Tesaři připravili nosnou konstrukci a ostatní práce na obvodových stěnách jsme udělali se stavebníkem sami.“ A že má Mrva dřevo skutečně rád, nejlépe dokládá jeho vlastní ateliér. „Jeho dřevěná konstrukce byla smontována během dvou dnů a do dřevěných desek jsme ji už zabalili sami. Na fasádu jsme použili borovice z nedalekých lesů.“

Protože dřevěné domy si přímo říkají o přírodní rámec, staví se i dnes hlavně v horských oblastech a mimo města či na jejich okrajích, v husté zástavbě jsou obvyklejší jen dřevěné přístavby či pergoly v zahradách. Dnes se na dřevostavby specializuje jen v našem kraji více než deset firem, což není nijak moc. Ač je roční těžba dřeva na obyvatele v naší republice přibližně stejná jako v USA, činí u nás podíl dřevostaveb oproti ostatní výstavbě pouhá jedno až dvě procenta, zatímco ve Spojených státech představuje zhruba 65 procent. V evropských severských zemích tvoří až 60 procent a v Kanadě dokonce 80 procent. Přitom lesní hospodáři tvrdí, že přírůstek dřeva u nás je trvale vyšší než jeho využitelná těžba.


Autor / zdroj: Táňa Popková, Listy moravskoslezské
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí