zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jaderný odpad? Ani náhodou, říkají obce

20.07.2007
Odpady
Jaderný odpad? Ani náhodou, říkají obce

Česko zatím marně hledá místo, kam "navěky" uložit radioaktivní odpad. Šance, že se státu podaří přesvědčit některou ze šesti vybraných obcí o tom, že úložiště jaderného odpadu za humny není nic strašného, je mizivá.

Skepsi potvrzuje i výroční zpráva Správy úložišť radioaktivního odpadu, již včera projednávala vláda. "Od roku 2004 jsou průzkumné práce z rozhodnutí ministerstva průmyslu zastavené. V roce 2009 budeme žádat znovu o povolení průzkumných prací. Může se ale stát, že neuspějeme," připouští mluvčí Lucie Steinerová.

Bursík to nechce:

Se zahájením průzkumu musí totiž souhlasit jak ministerstvo životního prostředí (které se v čele s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem staví proti jaderné energetice jako takové), tak jednotlivé obce.

"Úložiště odmítáme. Chápu, že někde to být musí. Ale to se mělo řešit ve chvíli, kdy se stavěly Dukovany či Temelín. Jenže to se jaderný dopad vozil do Ruska a bylo to," říká starosta jihočeské obce Lodhéřov Jiří Dvořák. Stejně mluví i zástupci dalších obcí.

"Na hlubinném úložišti nevidím pro obec jedinou pozitivní věc. Do rozpočtu by to přineslo nějakých pět milionů korun. Co to je? A stoprocentní bezpečnost vám nikdo nezaručí. Jezdí nás sice ze Správy úložišť přesvědčovat, ale už je tady nechceme. Nemají nám co nabídnout," dodává Dvořák.

Radioaktivní odpad, nejen z elektráren, ale i z výzkumných ústavů, průmyslových podniků či nemocnic, zatím končí v trojici meziskladů. Jeden je přímo v elektrárně Dukovany, další ve vysloužilých dolech Richard na Litoměřicku a Bratrství na Jáchymovsku.

Temelínské nadělení

Dvě české jaderné elektrárny - Temelín a Dukovany - za celou dobu svého provozu vyprodukují asi tři tisíce tun vyhořelého paliva. To patří mezi nejnebezpečnější odpad a v meziskladech má zůstat zhruba padesát let. Pak by měl zmizet hluboko pod zem.

Podle vládního harmonogramu by se měl přitom nejpozději do roku 2015 výběr zúžit na dvě místa. Rozhodnutí, kde přesně začít hloubit, by mělo padnout o deset let později. Hlubinné úložiště by pak mohlo začít sloužit v roce 2065. Zda se i takto vzdálený termín podaří naplnit, je ale nejisté.

"Vždycky budou lokální odpůrci. Problém je v tom, že nejsme ochotni platit za svůj luxus. Někde stojí dálnice, někde elektrárna, někde musí být úložiště. Ale u svého baráku to nikdo nechce. Řešení je de facto v uplacení obce tak, aby se jí nepříjemnosti a komplikace se stavbou a provozem vyplatily. Ostatně jaderná energetika je nejziskovější částí ČEZ," poznamenává energetický expert a spoluautor české energetické koncepce Václav Bartuška.

Do budoucna ale vidí problém spíše v nedostatku jaderného paliva. "Zásoby nejsou nekonečné a jaderných elektráren bude ve světě přibývat," říká Bartuška.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí