Nelegální sklady chemických látek a odpadů

Obecný úvod

V průběhu roku 2006 řešila ČIŽP několik případů nelegálního skladování nebezpečných odpadů či chemických látek. Mezi mediálně známé případy tohoto typu patří například kauzy v lokalitách Libčany, Chvaletice a Nalžovice. ČIŽP při řešení těchto případů, které byly svým rozsahem zcela zásadní a do té doby se s nimi většina správních orgánů v takovémto měřítku zatím nesetkala, identifikovala určité problémy, jak technického tak především techniko - legislativního charakteru.

V úvodu je třeba konstatovat jednu základní skutečnost, která zčásti provází právní systém České republiky, a to je určitá neprovázanost jednotlivých zákonů. Tato skutečnost v praxi ztěžuje činnost kontrolních orgánů. Jednotlivá ministerstva jsou si této skutečnosti vědoma a ČIŽP již vnímá některé kroky, které směřují k ochotě tuto situaci řešit – z logiky věci se jedná především o otázku legislativní a otázku výkonu dozoru.

ČIŽP se na základě zkušeností z řešení případů ilegálních skladů nebezpečných odpadů a chemických látek zapojila do meziresortní pracovní skupiny, která vznikla vzhledem k zřejmé nutnosti tyto případy řešit jak zapojením většího počtu kontrolních orgánů (nikoli jen orgánů ochrany ŽP), tak vzhledem k již zmiňované nutnosti provést určité úpravy legislativy.

Společné znaky předmětných případů

K analýze a poučení se z případů ilegálních skladů nebezpečných chemických látek či odpadů je nutné především identifikovat společné znaky těchto kauz. Některé ze společných znaků jsou zde uvedeny:

•    Ilegální skladování většího množství nebezpečných odpadů či chemických látek

•    Reálné ohrožení životního prostředí

•    Reálné ohrožení zdraví osob

•    Podobné typy využívaných budov – vždy nikoli v souladu s kolaudačním rozhodnutím

•    Prakticky nepřístupné areály – oplocené, často ve vlastnictví nepodnikajících fyzických osob

•    Nemožnost standardního vstupu kontrolních orgánů do předmětných budov

•    Nedostatek či vůbec žádné písemné důkazy, evidence, apod.

•    Nutnost spolupráce většího množství správních orgánů

•    Vysoká časová náročnost na řešení případů

•    Značné náklady na nápravu zjištěného stavu, hrazené z velké části ze státního rozpočtu

•    Nepravděpodobné vymožení sankcí a vynaložených prostředků

•    Velký mediální zájem

Z výše uvedených bodů rozveďme zejména bod velice důležitý a všechny případy tohoto typu spojující a tím je nemožnost standardního vstupu většiny kontrolních orgánů do předmětných budov (budov nepodnikajících fyzických osob). Správní orgány, které tyto případy řešily a následně i většina prvotních kritiků postupů dotčených správních orgánů, se po několika jednáních pracovních skupin, které se tímto tématem podrobně zabývaly, shodli na tom, že v tomto směru (v možnosti vstupu do objektů fyzických osob) skutečně existují určité legislativní překážky k efektivnímu řešení podobných případů a zejména k jejich identifikaci. To, že naprostá většina správních orgánů nemohla a stále nemůže vstupovat na pozemky a do objektů nepodnikajících fyzických osob bez průkazného podezření, že se v objektu provádí ilegální činnost, následně potvrdily i analýzy právních specialistů. Osobní svoboda, ochrana soukromí a ochrana soukromého majetku mají v našem právním prostředí velice důležitý význam a ani kontrolní orgány si bez jednoznačných podpůrných důkazů nemohou dovolit tyto základní principy porušovat, neboť by se tyto správní orgány (jejich pracovníci) reálně mohly dopouštět trestného činu. Podobné případy je však nutné řešit a pokud možno provádět kontinuální identifikaci podobných podezřelých lokalit. Jedním z úkolů výše zmiňované meziresortní pracovní skupiny je diskutovat nad možnými postupy při identifikaci takovýchto areálů a při řešení případného ohrožení ŽP.

Rozdílné znaky případů

Podobné aspekty společných případů již byly pojmenovány. Pro poučení se z těchto případů však musíme zvážit a analyzovat i rozdílné znaky těchto kauz.

Libčany

•    Opakovaná deliktní činnost odpovědné osoby

•    Delikvent byl oprávněnou osobou – provádějící činnost na základě rozhodnutí krajského úřadu

•    Deliktní jednání jednoznačně prováděné za účelem vysokého zisku

•    V rámci areálu spadaly všechny nalezené látky jednoznačně pod označení - odpady

•    Zjištěno falšování dokumentů (ELPNO)

•    Neutříděné shromažďování odpadů spíše ve velkých objemech, ve velkoobjemových nádobách

•    Vlastník odpadů zároveň nakládal s odpady (odpovědná osoba)

Chvaletice

•    Původní vlastník odpadů nezvěstný, v době zjištění s odpady nenakládal

•    Odpady  chem. látky „zděděné“ spolu s celým areálem (vlastník areálu)

•    Prováděna neprofesionální likvidace odpadů a chemických látek

•    Nedodržována bezpečnost práce, došlo k úrazu

•    Menší až malé objemy nádob, často roztříděné, (laboratorní chemikálie, malá balení)

Nalžovice

•    Odpady chemické látky

•    Od drobných původců (laboratorní chemikálie)

•    Odpovědná osoba - fyzická osoba

•    Objekt na pozemku Pozemkového fondu

Zásadní otázkou, kterou bylo ve všech kauzách nutné řešit a která byla v každém z případů zodpovězena zčásti jinak, byla otázka týkající se samotných shromážděných látek. Jsou tyto látky odpady nebo je možné na tyto látky stále nahlížet jako na chemické látky, které jsou stále upotřebitelné a kterých se nechce jejich vlastník zbavit, či nemá objektivní povinnost se jich zbavit (pak by rovněž naplnili definici odpadu dle zákona o odpadech)? Zodpovězení této otázky bylo při postoji k řešení jednotlivých případů klíčové, a to zejména pro dotčené správní orgány, neboť toto rozhodnutí zásadním způsobem ovlivňuje další možná řešení takového případu. K rozhodnutí v pochybnostech, zda je konkrétní movitá věc odpadem či nikoli, je ze zákona zmocněn krajský úřad. Po rozhodnutí a jednoznačném stanovení toho co jsou odpady a co jsou chemické látky správní orgány stanoví další postup, tedy zda se bude postupovat dle zákona o odpadech nebo dle jiné platné legislativy.

Stručné shrnutí postupů ČIŽP, (částečně i jiných správních orgánů) v jednotlivých kauzách

Libčany

ČIŽP obdržela petici od občanů obce Libčany naposledy v roce 2003 a touto peticí se zabývala (provedeno několik kontrol za účasti zástupců KÚ Královéhradeckého kraje i obce Libčany). ČIŽP následně uložila provozovateli pokutu za porušení zákona o odpadech (450 000 Kč). Od tohoto roku neobdržela ČIŽP žádnou petici či stížnost a kontrolní činnost prováděla v rámci svého plánu činnosti. Další kontrola byla v areálu provedena dne 21.3.2006, a to ve spolupráci s KÚ Královehradeckého kraje, s navazujícím ústním jednáním dne 6.4.2006. ČIŽP sledovala a kontrolovala aktivity předmětné společnosti i na území jiných obcí. Byla to právě ČIŽP, která spolupracovala s orgány Policie ČR při velké kontrolní akci dne 21.4.2006, kdy bylo poprvé prokazatelně zjištěno zásadní porušení platných zákonů.

1. Na základě všech zjištěných skutečností podala ČIŽP neprodleně, dne 24.4.2006, podnět na příslušný krajský úřad na odebrání souhlasů k provozu zařízení, které byly společnosti SNOG HK spol.s.r.o. krajským úřadem v minulosti uděleny. K tomuto kroku inspekce přistoupila z důvodu, že společnost SNOG HK spol. s.r.o., jako provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů, nebyla dle zjištění inspekce dále schopna zajistit podmínky ochrany životního prostředí stanovené v právních předpisech a její činnost prokazatelně ohrožovala nejen životní prostředí, ale i zdraví obyvatel.
2. Vzhledem k tomu, že ČIŽP má v tomto směru pouze kompetence dané jí zákonem o odpadech a tento případ se vzhledem ke své povaze týkal i dalších orgánů veřejné správy, podala ČIŽP podněty i na jiné instituce.
3. Písemný podnět byl podán na všechny krajské úřady, a to ve věci přezkoumání případných souhlasů vydaných společnosti SNOG HK spol. s r.o. na území ČR.
4. Dne 1. 6. 2006 podala ČIŽP trestní oznámení pro podezření ze spáchání několika trestných činů v souvislosti s kauzou Libčany (konkrétně trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 trestního zákona, trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 trestního zákona, trestného činu podvodu podle § 250 trestního zákona).
5. Dále byl podán podnět na příslušný stavební úřad, aby jako věcně a místně příslušný orgán, provedl šetření podle platného stavebního zákona, a to vzhledem k tomu, že existuje reálné podezření ze spáchání deliktu (deliktů) podle stavebního zákona. Následně byl ze strany KÚ podán podnět i na živnostenský úřad.
6. Po shromáždění potřebných podkladů zahájila ČIŽP oznámením ze dne 23. 5. 2006 s odpovědnou společností SNOG HK spol. s r.o. správní řízení ve věci uložení pokuty a ve věci stanovení opatření a lhůt pro zjednání nápravy, podklady těchto řízení doplnila ČIŽP úkony ze dne 14. 6. 2006.

Vzhledem k tomu, že hrozilo poškození lidského zdraví nebo životního prostředí, postupoval Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, jako příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 1 písm. f) zákona č.185/2001 Sb., o odpadech. Dopisem ze dne 4. 5. 2006 vyzval společnost SNOG HK spol. s r.o. a majitelku objektu k odstranění nedostatků v nakládání s nebezpečnými odpady ve lhůtě do 11. 5. 2006.

Rozhodnutím vydaným dne 9. 5. 2006 podle § 79 odst. 1 písm. f) a g) zákona č.185/2001 Sb., o odpadech uložil z důvodu bezprostředního nebezpečí ohrožení života a zdraví a ohrožení životního prostředí provozovateli zařízení – společnosti DEKONTA a.s. povinnost pokračovat v inventarizaci odpadu a odstranit odpady, u kterých je to bezpodmínečně nutné.

1. Dne 25.7.2006 vydala inspekce rozhodnutí o uložení pokuty společnosti SNOG HK, a to po velice složitém intenzivním zjišťování všech souvisejících skutečností, které zasahovaly území celé republiky a na jejichž zjišťování musela inspekce využít spolupráce s Policií ČR. Pokuta v tomto správním řízení byla stanovena na samotné horní hranici zákonného rozmezí (10 000 000 Kč), a to vzhledem k vysoké nebezpečnosti zjištěného jednání a míře ohrožení životního prostředí a zdraví obyvatel v lokalitě. Dalším rozhodnutím inspekce stanovila nápravná opatření, která měl subjekt splnit. Případ se však zkomplikoval, neboť podobně jako v jiných takto závažných případech byl na subjekt soudem vyhlášen konkurz. Uložená pokuta tak s největší pravděpodobností s ohledem na současnou platnou legislativu nebude uhrazena. V tomto směru je vhodná diskuze v rovině legislativně politické, a to ve vztahu k vymahatelnosti pokut uložených ze strany státu právnickým osobám a případná trestně právní a majetková odpovědnost konkrétních fyzických osob z vedení dotčených odpovědných firem. Otázka vymahatelnosti splnění nápravného opatření je obecně rovněž problematická, neboť právnická osoba v takovýchto případech často již nemá žádný majetek. Společnost tedy pravděpodobně nebude za své protiprávní jednání dostatečně potrestána. Určitá změna legislativy v tomto směru (např. ve vztahu k efektivnějším možnostem vymožení nápravných opatření) je tedy zřejmě rovněž namístě, neboť správní orgány odvedly v tomto případě značný kus práce, avšak konečný výsledek tohoto konání není ve svém důsledku dostatečně efektivní ve vztahu k postižení samotných odpovědných osob, které za tímto nebezpečným porušením zákona stály. Případný trestní postih konkrétních fyzických osob odpovědných za jednání společnosti je pak věcí orgánů činných v trestním řízení.
2. ČIŽP dále podrobně dozorovala jednotlivé odvozy odpadů z lokality a prověřovala to, zda odpady končí u oprávněných osob, a to až do posledního odvozu. Důležitým prvkem byla i průběžná komunikace s médii, kterou ČIŽP vnímá jako velice důležitou. Z tohoto důvodu ČIŽP od samého počátku běhu této kauzy pravdivě informovala veřejnost.

Chvaletice

ČIŽP se dne 16. 6. 2006 účastnila místního šetření v předmětném areálu na základě podnětu Policie ČR, která sem byla přivolána k prošetření pracovního úrazu. Již tohoto dne ČIŽP konstatovala, že s ohledem na zjištěné množství vysoce toxických a toxických chemikálií může hrozit bezprostřední poškození lidského zdraví (k čemuž již při manipulaci s těmito chemikáliemi došlo 14. 6. 2006) a životního prostředí.

1.    Dále ČIŽP svolala jednání a místní šetření na den 19. 6. 2006. Jednání se účastnili zástupci Pardubického kraje, města Chvaletice, města Přelouč, Policie ČR, HZS Pardubického kraje a odborné firmy DEKONTA a.s. Až tohoto dne mohly být za účasti Policie prověřeny všechny objekty v areálu a všemi zúčastněnými byl potvrzen prvotní závěr ČIŽP ze dne 16. 6. 2006, že může dojít k ohrožení zdraví lidí a životního prostředí, neboť v budovách jsou uloženy  vysoce toxické a toxické látky, kyanidy, merkaptany, výbušniny, fosgen, silná okysličovadla a další.

2.    Vzhledem k tomu, že hrozilo poškození lidského zdraví nebo životního prostředí ve vazbě na uložené nebezpečné chemické látky a odpady (vysoce toxické, toxické, karcinogeny, výbušniny a další), podala ČIŽP úkonem ze dne 20. 6. 2006 podnět Městskému úřadu Přelouč jako příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k postupu podle ust. § 79 odst. 1 písm. f) zákona č.185/2001 Sb., o odpadech.

3.    Dopisem ze dne 21. 6. 2006 informovala ČIŽP Krajský úřad Pardubického kraje, že ČIŽP podle zákona o odpadech nemůže řešit bezprostřední riziko lidskému zdraví a životnímu prostředí. Tato kompetence náleží podle ust. § 79 odst. 1 písm. f) zákona č.185/2001 Sb., o odpadech obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který ČIŽP k takovému postupu vyzvala.

4.    Úkonem ze dne 22. 6. 2006 podala ČIŽP trestní oznámení pro podezření ze spáchání několika trestných činů v souvislosti s kauzou Chvaletice (konkrétně trestného činu obecného ohrožení podle § 180 trestního zákona, trestného činu ohrožení a poškození životního prostředí podle § 181b trestního zákona, trestného činu nakládání s nebezpečnými odpady podle § 181e trestního zákona, příp. dalších trestných činů).

5.    ČIŽP dala požadavek na odbornou firmu DEKONTA a.s. na zajištění inventarizace a provedení rozborů nebezpečných látek a odpadů shromážděných v areálu. Část rozborů a inventarizace hradila ČIŽP ze svých zdrojů.

6.    Po získání dostatečných a průkazných podkladů ČIŽP dále postupně zahájila správní řízení s celkem třemi odpovědnými subjekty. Na přelomu roku uložila ČIŽP pokuty za porušení zákona týkající se předmětného areálu ve Chvaleticích, a to v částkách 50 000 Kč (zatím není v právní moci) a 200 000 Kč dvěma fyzickým osobám oprávněným k podnikání a 600 000 Kč jedné právnické osobě.

7.    ČIŽP dále podrobně dozorovala jednotlivé odvozy odpadů z lokality a prověřovala to, zda odpady končí u oprávněných osob.

Nalžovice

1.    První podnět týkající se předmětného skladu nebezpečných chemických látek přijal místně příslušný krajský úřad cca před dvěma lety.

2.    V první polovině prosince 2006 pak médii proběhla zpráva o konání HZS a Policie v obci Nalžovice ve skladu nebezpečných chemických látek či odpadů.

3.    Dne 15. 12. 2006 provedla ČIŽP místní šetření v Nalžovicích týkající se možnosti bezprostředního ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. Následně se ČIŽP zúčastnila zasedání bezpečnostní rady Středočeského kraje, která byla svolána za účelem řešení situace v Nalžovicích.

1. Dne 18. 12. 2006 provedli inspektoři ČIŽP následné místní šetření zaměřené na zákon o odpadech a zákon o chemických látkách a na místě pořídili fotodokumentaci.
2. ČIŽP prověřila z hlediska zákona o odpadech a zákona o chemických látkách dne 20. 12. 2006 odvoz některých chemikálií z Nalžovic provedený HZS Příbram.
3. Majitel chemikálií se dne 22. 12. 2006 na základě předvolání dostavil na ČIŽP, kde s ním byl sepsán protokol. ČIŽP požadovala po odpovědné osobě seznam shromážděných chemikálií či odpadů.
4. Ze strany ČIŽP ode dne 2. 1. 2007 probíhala komunikace s dalšími dotčenými orgány státní správy a samosprávy, na tyto orgány podala ČIŽP některé věcné podněty k prošetření jimi dozorovaných problematik (Obec Nalžovice, MěÚ Sedlčany, KHS Praha, ÚMČ Praha 14).
5. Dne 3. 1. 2007 bylo ze strany ČIŽP komunikováno s SÚJCHB v Kamenné u Příbrami ve věci bezpečného nakládání s chemikáliemi.
6. Majitel chemikálií dne 18. 1. 2007 předložil na ČIŽP požadovaný seznam chemických látek uložených ve skladu v Nalžovicích.
7. Dne 19. 1. 2007 se zástupci ČIŽP zúčastnili jednání na krajskému úřadě, jehož cílem bylo dohodnout další postup ve věci chemikálií uskladněných v Nalžovicích.
8. ČIŽP situaci monitoruje v rámci jiných kontrolních regionálních šetření a průběžně spolupracuje s KÚ, stavebním úřadem, finančním úřadem a zejména s ORP Sedlčany.
9. Problematiku odvozu chemikálií v současné době koordinuje krajský úřad, a to ve spolupráci s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

Kompetence dotčených správní orgánů

Kompetence dotčených správních orgánů jsou zcela zásadním aspektem řešení těchto případů a zejména jejich včasné identifikace. V tomto směru je nutné objektivně vnímat nutnost standardní kontrolní činnosti, kterou příslušné orgány mají kontinuálně vykonávat. Pokud mluvíme o dotčených správních orgánech není na místě vnímat předmětnou problematiku pouze jako problematiku ochrany životní prostředí. Jistě významná a velice důležitá pro průběžnou identifikaci podobných problematických lokalit, kde je nezákonně nakládáno s odpady, je standardní kontrolní práce všech orgánů zmocněných ke kontrole dle zákona o odpadech – rovnocenné kontrolní kompetence dle zákona o odpadech mají ČIŽP, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jejich nezastupitelná kontrolní činnost však musí být opět standardně podporována kontrolní činností i ostatních správních orgánů, které dozorují např. plnění povinností dle stavebního zákona, živnostenského zákona či povinnosti týkající se bezpečnosti práce a podobně.

Jako velice důležitá (a v některých ohledech prakticky nezastupitelná) se v tomto směru ukazuje například právě kontrolní činnost stavebních úřadů a pravomoci s ní spojené. Jak již bylo uvedeno, jedním ze základních problémů při řešení předmětných případů byla složitost provedení kontroly v objektu fyzické osoby, kdy většina kontrolních orgánů (včetně Policie) neměla průkazné podklady k tomu, aby do objektu mohl být vstup umožněn například za asistence Policie (násilný vstup, apod.). Po mnoha konzultacích jak takovéto případy řešit, či jak efektivněji vytipovávat podezřelé objekty a jak do nich legálně vstupovat, vyvstala shoda na tom, že toto lze zabezpečit kontrolou ze strany stavebních úřadů, které mohou prověřovat skutečný účel, ke kterému je stavba využívána a jestli tento účel je v souladu s povinnostmi danými kolaudačním rozhodnutím. Pokud při své kontrole uvnitř objektu stavební úřad zjistí např. podezřelé shromáždění většího množství nebezpečných odpadů, obratem uvědomí příslušný kontrolní úřad (ČIŽP, KÚ, ORP), který pak již má prokazatelný podklad k provedení vlastního šetření a kontrolu může provádět např. za spolupráce s Policií.

Možnosti řešení nápravy stavu a financování

V případech kdy je zde předpoklad, že subjekt nebude dobrovolně plnit stanovené nápravné opatření (např. nemá prostředky, je v konkurzu, apod.) a jedná se o nezákonné nakládání s odpady, kdy hrozí ohrožení životního prostředí či zdraví obyvatel, zákon o odpadech umožňuje pouze jeden typ řešení. Možnost provádět poměrně rychlou nápravu stavu dává zákon pouze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (nápravu provádí na náklady odpovědné osoby). Tato kompetence je stanovena v § 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech. Tento způsob řešení byl použit v určité modifikaci (kompetenci za ORP částečně zajišťoval krajský úřad) jak v Libčanech, tak ve Chvaleticích. V Nalžovicích se dle informací, které má ČIŽP k dispozici, pravděpodobně půjde částečně jinou cestou, a to uplatněním kompetence stavebního úřadu, který prokazatelně zjistil, že objekt je využíván v rozporu s jeho kolaudačním rozhodnutím a nařídí nápravu stavu, která mimo jiné znamená vymístění všech neoprávněně skladovaných látek.

I po nápravě stavu, spočívajícím v odvezení a odstranění (využití) nelegálně skladovaných odpadů či chemických látek však zůstává zásadní problém, a tím je náhrada vynaložených nákladů. Jak již bylo řečeno, tyto kauzy mají často společný prvek a tím je typ podnikatelských subjektů, které jsou po často velice složitém a náročném šetření označeny jako odpovědné osoby. Tyto subjekty často nedisponují takovým majetkem, aby byly schopny následně uhradit způsobené škody. V tomto směru, zejména vzhledem k nutnosti najít systémové řešení, pokud možno takové, aby podobné případy v budoucnu nemusely být řešeny na úkor prostředků ze státního rozpočtu, navrhovala ČIŽP různá řešení. Mezi návrhy řešení patří např. zakotvení povinného pojištění pro činnosti týkající se nakládání s nebezpečnými odpady (skladování), či zřízení obdobného účtu v rámci rozpočtů krajů, jaký již v současnosti existuje pro řešení havárií týkajících se ochrany vod i na případy týkající se nelegálního nakládání s odpady. Tento účet by mohl být částečně naplňován z výnosů z pokut uložených za delikty na úseku odpadového hospodářství v rámci kraje, apod.

Současná opatření ČIŽP ve vztahu k řešení podobných případů.

V současné době ČIŽP (na základě pověření MŽP) koordinuje celorepublikovou kontrolní akci vytipovávání a kontroly podezřelých areálů, kde by mohly být nelegálně skladovány nebezpečné chemické látky či odpady. Tato kontrolní akce, tak jak jí ČIŽP koordinuje, se snaží využít potenciálu, který se skrývá ve spolupráci několika kompetentních správních orgánů, které mohou efektivně přispět k řešení podobných případů, tak jak bylo popsáno výše. Na základě poučení se z předchozích případů není tato akce prováděna pouze jako kontrola zaměřená čistě na ochranu životního prostředí, ale vzhledem k již zmíněné spolupráci dalších orgánů je zde snaha o pokud možno komplexnější kontrolní akci. První výsledky z této akce či z šetření navazujících na tuto kontrolní akci již všichni mohli zaznamenat z některých médií. Vzhledem k tomu, že se však zpravidla jedná o poměrně složité případy, je zde oprávněné očekávání, že konečné výsledky této akce nebudou známy v brzké době, ale budou zveřejňovány spíše průběžně a v delších časových intervalech.  

Dále lze předpokládat, že i po provedení této celorepublikové kontrolní akce se v budoucnu budou objevovat podobné případy související s nakládáním s nebezpečnými odpady, a to mimo jiné i z toho důvodu, že deliktní činnost na tomto úseku podnikání je možno z pohledu potenciálních výnosů řadit blízko za trestnou činnost související s drogami či s prostitucí. V tomto směru je nutné více podporovat jak preventivní aspekty odpadové problematiky (schvalovací procesy, připomínkování, atd.), tak samotné aspekty výkonu dozoru, kontrol a vymáhání práva v této problematice (ať už se jedná o legislativní, technické či personální vybavení).

Ing. Petr Havelka

vedoucí OOH Ředitelství ČIŽP