Aktivní cykloturisté na Orlicko-Třebovsku

Název projektu Aktivní turistika na Orlicko-Třebovsku

REALIZÁTOR Svazek obcí Region Orlicko-Třebovsko

Cykloturistika má v Česku stále více příznivců, a tak přibývá i cyklostezek, z nichž řada byla vybudována v rámci projektů podpořených z fondů EU. Brzy přibude i další, a to na Orlicko-Třebovsku, kde tomuto projektu říkáme projekt desetiletí. Už jen proto, že vede přes území více než deseti vesnic a měst a přinese užitek i radost jak desítkám tisíc obyvatel daného spádového území, tak i spoustě jeho návštěvníků. Dalším důvodem, proč akci vnímáme jako projekt desetiletí, je možná i to, jak těžce, ale zároveň v jak široké týmové spolupráci a při jak obdivuhodné soudržnosti a solidaritě starostů se projekt narodil a prosadil. Slavnostní otevření výsledků první etapy projektu proběhne již za pár týdnů - v září letošního roku.

Cyklostezka umí generovat i ekonomické přínosy

Předmětem projektu podpořeného ze Společného regionálního operačního programu je vybudování 30 km cyklostezek nádherným údolím Tiché Orlice a Třebovky, a to mimo silniční provoz, ale přitom s kvalitním živičným povrchem vhodným rovněž pro kolečkové bruslení. Součástí projektu je i rekonstrukce a využití stávajících úseků vhodných komunikací. Stezky budou vycházet z Ústí nad Orlicí na tři strany - do Letohradu, do České Třebové a do Chocně (zatím jen do Bezpráví). Dále bude v rámci projektu vybudována i turistická ubytovna v Cakli a provedeny některé úpravy pro zpřístupnění hradu Lanšperk.

Hlavním cílem projektu je vytvořit v regionu unikátní infrastrukturu pro aktivní rekreaci, zejména cykloturistiku a oblíbené kolečkové bruslení, a to v rozsahu a kvalitě nemající v ČR obdoby. Předpokládá se, že cyklostezka zvýší návštěvnost regionu, a tím i zaměstnanost a tržby ve službách.

Stejně významné je i zajištění bezpečné cyklistické dopravy občanů lidnatého spádového regionu s 63,5 tisíce obyvatel za běžnými záležitostmi mezi obcemi lidnatého spádového regionu. Pro místní bude projekt znamenat podstatné zlepšení životních podmínek, a to především z hlediska prostupnosti území a bezpečnosti provozu, ale také možností aktivního trávení volného času. Ekonomické přínosy projektu byly vyčísleny na 23 mil. Kč za rok, což by mělo z celospolečenského hlediska zajistit návratnost prostředků již v pátém roce po realizaci - a to je silný argument. K tomu je třeba uvážit i obtížně vyčíslitelné přínosy, jako je snížení zdravotních výdajů, zlepšení podmínek pro bydlení, zvýšení prestiže regionu nebo zvýšení tržní hodnoty pozemků okolo stezek.

Počátky projektu a "překážky na trase"

Myšlenka vybudovat podél páteřních řek regionu cyklostezky vznikla již v minulém století. V roce 2001 pak byla pořízena úvodní studie, která navzdory určitým pochybnostem prokázala, že cyklostezky lze místy sevřenými údolím vedle železnice a říčního koryta přece jen protáhnout. Následovaly 3 roky intenzivních přípravných prací na dokumentaci, které byly provázeny řadou překážek. Šlo mj. o potřebu vyřešení vlastnických práv k pozemkům, o nutnost náročné koordinace s rekonstrukcí železničního koridoru i o garantování souladu projektu s režimem ochrany přírody v údolních nivách.

To, že se nakonec podařilo přípravy dotáhnout až do fáze, kdy bylo možné podat v roce 2005 žádost o podporu projektu ze SROP, je výsledkem obrovské soudržnosti i solidarity obcí a měst, značného zájmu občanů o věc a práce i výdrže nezdolného projektovému týmu. Projekt v obrovské konkurenci dalších 35 uspěl dokonce tak, že se umístil jako čtvrtý v pořadí (podporu získalo jen prvních pět).

Po oslavách úspěchu ovšem nastala další perná práce. Bylo zapotřebí rychle získat stavební povolení, uzavřít úvěrové smlouvy, v zastupitelstvech obcí projednat závazné financování realizace a provozu projektu s dlouhodobým úvěrem na 10 let a podle zákona o zadávání veřejných zakázek vybrat celý management projektu a dodavatele staveb. To vše se zvládlo během roku 2006, v lednu 2007 byla zahájena stavba a slavnostní otevření 1. etapy ve velkém stylu připravujeme na 7. září.

Vize míří za hranice regionu

Z důkladné analýzy vyplynulo, jak moc ČR dluží cyklistům. Zatímco u nás je cca 500 km cyklostezek, v Maďarsku to je na 6000 km! Průzkum veřejnosti přitom ukázal, o jak žádaný projekt jde. Spojnice mezi dvěma největšími městy Ústí nad Orlicí a Česká Třebová představuje bezpečnou variantu oproti současné silnici I. třídy a hojně využívá stávající vhodné místní komunikace. Cyklostezka mezi Ústím nad Orlicí a Letohradem bude téměř celá nová a řeší bezpečný pohyb údolím, kde je dnes jen úzká a frekventovaná silnice III. třídy. Lidé také vyhlížejí úsek z Ústí do Chocně, kde dnes údolím nevede vůbec žádná silnice.

Projekt bude pokračovat dobudováním cyklokomunikace z Bezpráví do Chocně v rámci 2. fáze s rozpočtem 25 mil. Kč (předpokládaná realizace 2008). I tato etapa vznikne za spolupráce svazku obcí s 10 partnerskými městy a obcemi. Svazek chystá i cyklostezku z Ústí nad Orlicí do Potštejna s vazbami na okolní turistické cíle. Ta již bude spojovat dva mikroregiony, dva kraje a dvě povodí. Na cyklostezky Orlicko-Třebovska jako na stavební kameny tak naváže sousední mikroregion Orlicko, který hodlá cyklostezky protáhnout až k polské hranici.

Zdá se, že Region Orlicko-Třebovsko bude vskutku cyklistickou velmocí a vyhledávaným rájem cyklistů a bruslařů a plným právem bude užívat značky "aktivní turistiky".


Financování projektu

PROJEKT BYL PODPOŘEN ZE SROP, OPATŘENÍ 4.2.1 NÁRODNÍ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, PODÁNO 2005.


Rozpočet akce dle projektové žádosti 113 mil. Kč

Uznatelné náklady projektu 103 mil. Kč

Z toho: zdroje EU 65 mil. Kč

Pardubický kraj 7,7 mil. Kč

Státní fond dopravní infrastruktury 8 mil. Kč

Poměr výše uznatelných nákladů a výše dotace 78 %

JAK TO VIDÍ

Jaroslav Martínek Centrum dopravního výzkumu

JEDNU ZE ZAJÍMAVÝCH MOŽNOSTÍ, JAK ZVÝŠIT ATRAKTIVITU LOKALIT I REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAK PRO TURISTY, TAK I PRO STÁLÉ OBYVATELE A JEJICH AKTIVNÍ ŽIVOTNÍ STYL, JE BUDOVÁNÍ CYKLOSTEZEK. I PRO TYTO ÚČELY PŘITOM BYLO, JE A I NADÁLE BUDE V ČR MOŽNÉ VYUŽÍVAT PENĚZ Z FONDŮ EU. A PROTOŽE SE BLÍŽÍ CHVÍLE, KDY JIŽ PŮJDE REÁLNĚ ŽÁDAT O PROSTŘEDKY Z ALOKACE NA LÉTA 2007-2013, JE TŘEBA ZAČÍT SE TAKÉ PTÁT, ZDA JSME NA TO PŘIPRAVENI. URČITÝM MĚŘÍTKEM PŘITOM MŮŽE BÝT, NAKOLIK SE JEDNOTLIVÍ AKTÉŘI DOTAČNÍHO PROCESU - OD ŽADATELŮ PŘES PROJEKTOVÉ MANAŽERY, ADMINISTRÁTORY A ÚŘEDNÍKY, AŽ PO POLITIKY - POUČILI ZE ZKUŠENOSTÍ, KTERÉ ZÍSKALI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ Z FONDŮ EU V UPLYNULÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ. TYTO ZKUŠENOSTI TOTIŽ MOHOU SLOUŽIT JAK JAKO PŘÍKLAD, TAK I PONAUČENÍ, A TO ZEJMÉNA V TOM, ŽE EVROPSKÉ PENÍZE MOHOU BÝT PRO ČR JAKO CELEK I KAŽDÉHO REALIZÁTORA PROJEKTU VELKÝM PŘÍNOSEM, OVŠEM JEN ZA PŘEDPOKLADU VYSOKÉHO OSOBNÍHO NASAZENÍ, HLUBOKÉHO ZÁJMU O VĚC A VŠESTRANNÉ PŘIPRAVENOSTI.

Pokud jde o podporu výstavby cyklostezek ze zdrojů EU, mezi zajímavé a pozitivní příklady z minulosti lze zařadit třeba Labskou stezku v Ústí nad Labem v délce 19 km. Její výstavba začala ještě před vstupem ČR do EU, neboť byla budována postupně od roku 2001, přičemž celkové náklady představovaly 87 mil. Kč. Z toho bylo z předvstupního programu Phare získáno 22 mil. Kč. Dalším zajímavým projektem je cyklostezka Klatovy - Vrhaveč - Běšiny v délce 7,5 km. Její celkové náklady se zatím pohybují ve výši 15 mil. Kč (z toho Phare 1,5 mil. Kč, z Interregu III.A 7,7 mil. Kč a ze SFDI 2,2 mil. Kč). Prvním projektem tohoto druhu, který obdržel v Česku po vstupu do Unie dotaci ze strukturálních fondů, byl dosud vůbec největší cyklistický projekt víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky. Ten získal v říjnu 2005 podporu ze SROP přesahující 65 mil. Kč.

Co se týče budoucnosti, lze konstatovat, že v současné době je již v ČR evidováno přes 30 velkých cyklistických projektů, které se hodlají ucházet o podporu z fondů EU z alokace let 2007-2013. Náklady přitom u řady těchto projektů přesahují 100 mil. Kč. Žádosti o podporu budou směřovat především do regionálních operačních programů, v nichž se podpora cyklistiky objevuje buď v části doprava (např. NUTS II Střední Morava), nebo v části cestovní ruch (např. NUTS II Jihozápad), případně v obou těchto kapitolách (např. NUTS II Severovýchod). Cykloturistiku však budou rovněž podporovat operační programy Přeshraniční spolupráce a také Program rozvoje venkova.

Mezi připravované projekty patří například cyklostezka Bečva (sdružení obcí Valašsko - Horní Vsacko) nebo cyklostezka Brno - Vídeň (sdružení obcí Cyklistická stezka Brno - Vídeň). Z hlediska iniciativ krajů lze zmínit jako velmi zajímavý počin Středočeského kraje, který uvolnil 1,5 mil. Kč na projektovou přípravu Vltavské cyklostezky v severní části kraje, nebo koordinaci projektových příprav cyklostezky Ohře v Karlovarském kraji. Zájemci o bližší informace o realizovaných i chystaných projektech cyklostezek i o inspiraci pro vlastní aktivity lze odkázat na web www.cyklostrategie.cz.

AUTOR: Renata Šedová