Ježek s americkou vysílačkou urazí až 7 km
Dvě malé sovy vybavené americkými vysílačkami krouží už několik týdnů nad
píseckými lesy. Tajný předvoj radarové základny? Nikoliv. Jenom pokračování
unikátního projektu Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Dvě malé sovy vybavené americkými vysílačkami krouží už několik týdnů nad píseckými lesy. Tajný předvoj radarové základny? Nikoliv. Jenom pokračování unikátního projektu Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Začátkem dubna opatřili ochranáři miniaturními vysílačkami několik zvířat, která léčili na záchranných stanicích. To jim pak umožnilo zjistit, zda zvířecí "pacienti" zvládají návrat do přírody.
Ježek na čundru
První výsledky jsou povzbuzující. Ze čtrnácti monitorovaných živočichů - ježků, káňat, kosů a sov - se začlenění do všedního života podařilo všem, až na jedno mladé káně, jehož spolkl hladový výr. "Považujeme to za veliký úspěch," říká Luboš Vaněk, jeden z hlavních terénních pracovníků.
Sledování "štěnicemi" opatřených zvířat přináší i další zajímavosti. "Překvapil nás zvláště jeden turisticky naladěný ježek. Za noc je běžně schopen ujít i sedm kilometrů. Ostatní vypuštění ježci se přitom pohybují pouze v okruhu do jednoho kilometru," prozrazuje ochranář Luboš Vaněk.
Turista s bodlinami při svých výletech navíc úspěšně překonává i nástrahy českých silnic. "Třikrát se mu podařilo přejít přes přivaděč na dálnici a jednou i přes železniční koleje," s úsměvem dodává Vaněk.
Realizace projektu ovšem není vždy jednoduchá. Vysílačky totiž mají jen omezený dosah signálu. "V rovinaté zemědělské krajině je to kolem třiceti kilometrů, ale v hustém lese nejsme často schopni zachytit signál ani na pět set metrů," popisuje zkušenosti Libor Šejna ze záchranné stanice v Makově.
Ochranářům pak pro opětovné navázání kontaktu často zbývá jen vylézt na nejbližší kopec nebo použít letadlo.
Vysílačky na jedno použití
Projekt si navíc vyžaduje i značné finanční prostředky. ČSOP na něj v roce 2005 dostal čtyřapůlmilionový grant z ministerstva životního prostředí. Většina peněz šla na nákup techniky. Miniaturní vysílačky totiž vyrábí jen specializovaná firma v USA a cena za kus přesahuje 100 dolarů. ČSOP jich má nyní podle slov koordinátorky projektu Zdeňky Nezmeškalové ve výbavě padesát. Vysílačky se liší podle druhu zvířete, které mají monitorovat. Podmínkou je, aby jejich hmotnost nepřesáhla tři procenta celkové váhy živočicha. Například o pohybu kání informuje zařízení vážící několik gramů.
Tyto velmi sofistikované přístroje jsou vesměs určeny jen na jedno použití. Energii totiž získávají z baterie, která vydrží maximálně tři měsíce. A měnit baterky mohou ochranáři pouze u ježků, ne však u ptáků.
Začátkem dubna opatřili ochranáři miniaturními vysílačkami několik zvířat, která léčili na záchranných stanicích. To jim pak umožnilo zjistit, zda zvířecí "pacienti" zvládají návrat do přírody.
Ježek na čundru
První výsledky jsou povzbuzující. Ze čtrnácti monitorovaných živočichů - ježků, káňat, kosů a sov - se začlenění do všedního života podařilo všem, až na jedno mladé káně, jehož spolkl hladový výr. "Považujeme to za veliký úspěch," říká Luboš Vaněk, jeden z hlavních terénních pracovníků.
Sledování "štěnicemi" opatřených zvířat přináší i další zajímavosti. "Překvapil nás zvláště jeden turisticky naladěný ježek. Za noc je běžně schopen ujít i sedm kilometrů. Ostatní vypuštění ježci se přitom pohybují pouze v okruhu do jednoho kilometru," prozrazuje ochranář Luboš Vaněk.
Turista s bodlinami při svých výletech navíc úspěšně překonává i nástrahy českých silnic. "Třikrát se mu podařilo přejít přes přivaděč na dálnici a jednou i přes železniční koleje," s úsměvem dodává Vaněk.
Realizace projektu ovšem není vždy jednoduchá. Vysílačky totiž mají jen omezený dosah signálu. "V rovinaté zemědělské krajině je to kolem třiceti kilometrů, ale v hustém lese nejsme často schopni zachytit signál ani na pět set metrů," popisuje zkušenosti Libor Šejna ze záchranné stanice v Makově.
Ochranářům pak pro opětovné navázání kontaktu často zbývá jen vylézt na nejbližší kopec nebo použít letadlo.
Vysílačky na jedno použití
Projekt si navíc vyžaduje i značné finanční prostředky. ČSOP na něj v roce 2005 dostal čtyřapůlmilionový grant z ministerstva životního prostředí. Většina peněz šla na nákup techniky. Miniaturní vysílačky totiž vyrábí jen specializovaná firma v USA a cena za kus přesahuje 100 dolarů. ČSOP jich má nyní podle slov koordinátorky projektu Zdeňky Nezmeškalové ve výbavě padesát. Vysílačky se liší podle druhu zvířete, které mají monitorovat. Podmínkou je, aby jejich hmotnost nepřesáhla tři procenta celkové váhy živočicha. Například o pohybu kání informuje zařízení vážící několik gramů.
Tyto velmi sofistikované přístroje jsou vesměs určeny jen na jedno použití. Energii totiž získávají z baterie, která vydrží maximálně tři měsíce. A měnit baterky mohou ochranáři pouze u ježků, ne však u ptáků.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích