Jihomoravané jsou po povodních ostražitější, ochrana zatím chybí

BRNO - Obyvatelé jižní Moravy jsou po povodních v roce 2002 ostražitější. Prudší deště a stoupající hladinu řek sledují od té doby s obavami už proto, že záplavy pak mnozí ve vlastních domech zažili ještě loni. Protipovodňovou ochranu si od povodní z roku 2002 z části vybudovalo jen Znojmo. U menších obcí ale podobná opatření spíše váznou.

Povodně v roce 2002 způsobily v kraji škody za 500 milionů korun. Desetinu celkových ztrát utrpělo druhé největší město Znojmo. Živel tam zaplavil asi 130 domů, 5000 lidí muselo být evakuováno. Podle místostarosty Pavla Balíka jsou škody dávno opravené a hranici, kam až vystoupila voda, připomínají jen rysky.

Podle politika je ale nejdůležitější, že po povodni se město s vodohospodáři dohodlo na změně manipulačního řádu Vranovské přehrady. Při přívalových deštích tak správce nádrže má volnější ruce, může více upouštět, a přehrada tak zachytí více vody. "To se také ukázalo při loňských povodních," řekl Balík s tím, že nebýt změn, dopadla povodeň ve Znojmě hůř než před pěti lety.

O pár desítek kilometrů dál po proudu Dyje v Novosedlích na Břeclavsku protipovodňovou ochranu stále nemají. "Kdyby přišla stejná voda, musíme se spolehnout na primitivní hráz," řekl ČTK starosta František Trefilík. Novosedelší ji navršili v roce 2002 a po povodních zase rozebrali v naději, že se vybuduje skutečné protipovodňové opatření. Čekali ale marně, a tak ji loni, když se na ves znova valila rozvodněná Dyje, nasypali znova.

Podle Trefilíka ale obec potřebuje skutečnou bariéru, která by ochránila jižní část vsi, a také opatření proti zpětnému vzdouvání vody v potoce protékajícím zastavěnou částí. Loňské záplavy ukázaly, že provizorní ochrana nestačí; Novosedly loni utrpěly větší škody než před pěti lety.

Pověst povodňové vesnice také Novosedlům odvádí pryč nové obyvatele. Jednu z parcel pro stavbu domu prý takto vrátil stavebník, který se o záplavách dozvěděl. "Paradoxně měl pozemek na místě, kde obec nikdy v minulosti problémy s vodou neměla," řekl Trefilík.

Srpnovou povodeň z roku 2002 předznamenaly na jihu Moravy o měsíc dříve vydatné deště na Blanensku. Rozbouřená voda tehdy v kopcovitém terénu zabila dvě ženy. Čtyřiašedesátiletou ženu z Crhova našli policisté asi kilometr za obcí. O dva roky starší chatařku z Hodonína u Kunštátu odnesla rozvodněná říčka Hodonínka až k obci Štěpánov na Žďársku.

V Crhově voda zaplavila polovinu ze 64 domů a způsobila škodu 40 miliónů korun. Podle starosty Miloše Bočka až letos lidé dokončují opravy a na nové fasády jim tak bude moci umístit cedulky s ryskou, kam až voda vystoupala. Žádné vzpomínání ani oslavu ale místní nechystají. Prý není co připomínat. Muž tragicky zahynulé se dávno odstěhoval a ostatní o připomínky nestojí.

I přes tragické následky dešťů z roku 2002 zůstávají v Crhově protipovodňová opatření jen na papíře. I to ale považuje starosta za pokrok. Vodohospodáři zatím rozšířili koryta řek a v plánu mají stavbou dvou suchých poldrů.

Obyvatelé obce jsou prý po záplavách ostražití, ale nově příchozí už z vody strach nemají. Crhov je v kopcích, a nikomu z nich tak nepřipadne, že by se měli bát povodní. Záplavy v roce 2002 tu způsobil neobvykle silný déšť - dešťový mrak se zastavil nad obcí a spadlo 177 milimetrů srážek. "Mluvil jsem s meteorologem. Údajně je to český rekord," uzavřel Boček.

Zdroj: MOJE BRNĚNSKO