Arktida je naše, tvrdí ruský vědec

Chléb a sůl, šampaňské, vojenský orchestr i zdravice od prezidenta uvítaly včera triumfálně v Moskvě část expedice, která se minulý týden jako první v historii dotkla oceánského dna pod severním pólem a umístila tam ruskou vlajku.

"Arktida vždy byla a zůstane ruská," prohlásil na letišti Artur Čilingarov, vedoucí výpravy, jež se ve dvou miniponorkách dostala do hloubky přes 4000 metrů.

"Kašlu na to, co o naší vlajce v hlubinách oceánu říkají nějací zahraniční činitelé. Jestli se to někomu nelíbí, ať se tam sám pokusí ponořit a něco umístit," pravil šéf ruského sdružení polárníků a místopředseda dolní komory parlamentu. Odmítl tak výhrady, jimiž jiné země s arktickým pobřežím zpochybňují smysl ruské výpravy.

"Měli jsme hlavně vědecké cíle, ale nenechat na tom místě ruskou vlajku by nebylo správné. Vždy jsme byli arktickou mocností," dodal pak Čilingarov na schůzce s prezidentem Vladimirem Putinem.

Ten nemluvil o "ruské Arktidě", ale práci expedice pochválil jako "vlastenecký čin". Má totiž u mezinárodních organizací podpořit nárok Rusů na těžbu surovin z velkého území arktického dna, kde by podle odhadů mohla ležet čtvrtina všech světových zásob ropy a zemního plynu. Putin doufá, že Moskvě pomůžou vzorky půdy a vody z oceánského dna, které by mohly dokázat, že ruský kontinentální šelf pokračuje v Severním ledovém oceánu až k pólu.

Američané tvrdí, že sporné geologické útvary pod hladinou nenavazují na pevninské Rusko, ale mají oceánský původ. Ministerstvo zahraničí USA také upozornilo, že ruské vlajce z titanu pod pólem nepřiznává žádnou právní váhu.

Šéf kanadské diplomacie Peter MacKay označuje ruskou výpravu za "show", která patří spíše do dobyvatelského 15. století. "Dnes nemůžete putovat po světě, dávat někam vlajky a tvrdit, že to území zabíráte," prohlásil ministr.

Jeho ruský kolega Sergej Lavrov vysvětluje, že Moskvě nejde o obsazení nového teritoria, ale o práva na jeho hospodářské využití. Těžbu dosud nedostupných surovin by mohlo usnadnit globální oteplování a tání arktických ledovců.

"Rusko dokázalo světu, že je schopno bránit svoje zájmy v Arktidě," uvedl včera Boris Gryzlov, předseda parlamentní Dumy.

Kanadský list The Gazette ale vyzývá spíše k rozhovorům, které by se místo těžby surovin zaměřily na ochranu unikátního životního prostředí. "Další státy kolem ledového oceánu - Kanada, Dánsko, Norsko a USA - by neměly podceňovat odhodlání Rusů. Půjdou tvrdě za svým, jakmile se otevře cesta k drancování oceánského dna," varuje montrealský deník.