CSR: definice Evropské komise
Ve světě velkých korporací začíná převládat názor, že dlouhodobého obchodního
úspěchu a akcionářských výnosů nelze dosáhnout pouze maximalizací krátkodobých
zisků, ale jedině na základě odpovědného tržně zaměřeného chování.
Ve světě velkých korporací začíná převládat názor, že dlouhodobého obchodního úspěchu a akcionářských výnosů nelze dosáhnout pouze maximalizací krátkodobých zisků, ale jedině na základě odpovědného tržně zaměřeného chování.
Evropská komise definuje firemní společenskou či sociální odpovědnost (Corporate Social Responsibility, CSR) jako koncepci, kdy "firmy dobrovolně integrují sociální a ekologická hlediska do svého podnikání a do komunikace se zainteresovanými stranami".
Komise zdůrazňuje hlavní aspekty CSR takto:
CSR znamená, že firmy se chovají ještě odpovědněji, než jim ukládají právní předpisy (i když se Směrnice Evropské unie stále více zaměřují na přijímání norem chování prosazujících CSR).
Firmy budou muset propojit hospodářská, sociální a ekologická hlediska. Úspěšné subjekty tak již činí.
CSR nepředstavuje jakýsi volitelný přívažek k základním podnikatelským činnostem. Je to celé o způsobu, jakým je podnikání vedeno.
CSR je vlastně součástí holistického přístupu k rozvoji podnikání a poslouží firmám jako vnitřní obrana pro případ negativních vyjádření v místním i mezinárodním tisku. Odpovědný přístup přispívá i k vytváření obrazu firmy v komunitě, v níž působí, a k budování vzájemné důvěry mezi firmou, investory a spotřebiteli.
Většina předních společností dnes uznává potřebnost firemní sociální odpovědnosti a v nějaké podobě i ekologické odpovědnosti. Obvykle se jejich přístup projevuje podrobnějším popisem opatření v účetní závěrce a popř. v úvodu předsedy představenstva k výroční zprávě. Ale kolik společností nebo finančních institucí se vlastně touto cestou opravdu vydalo? A jaká opatření můžete realizovat k řešení této otázky ve vaší firmě?
Evropská komise definuje firemní společenskou či sociální odpovědnost (Corporate Social Responsibility, CSR) jako koncepci, kdy "firmy dobrovolně integrují sociální a ekologická hlediska do svého podnikání a do komunikace se zainteresovanými stranami".
Komise zdůrazňuje hlavní aspekty CSR takto:
CSR znamená, že firmy se chovají ještě odpovědněji, než jim ukládají právní předpisy (i když se Směrnice Evropské unie stále více zaměřují na přijímání norem chování prosazujících CSR).
Firmy budou muset propojit hospodářská, sociální a ekologická hlediska. Úspěšné subjekty tak již činí.
CSR nepředstavuje jakýsi volitelný přívažek k základním podnikatelským činnostem. Je to celé o způsobu, jakým je podnikání vedeno.
CSR je vlastně součástí holistického přístupu k rozvoji podnikání a poslouží firmám jako vnitřní obrana pro případ negativních vyjádření v místním i mezinárodním tisku. Odpovědný přístup přispívá i k vytváření obrazu firmy v komunitě, v níž působí, a k budování vzájemné důvěry mezi firmou, investory a spotřebiteli.
Většina předních společností dnes uznává potřebnost firemní sociální odpovědnosti a v nějaké podobě i ekologické odpovědnosti. Obvykle se jejich přístup projevuje podrobnějším popisem opatření v účetní závěrce a popř. v úvodu předsedy představenstva k výroční zprávě. Ale kolik společností nebo finančních institucí se vlastně touto cestou opravdu vydalo? A jaká opatření můžete realizovat k řešení této otázky ve vaší firmě?
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích