Zpětný odběr elektrozařízení vstupuje do třetího roku své existence

Před dvěma lety, 13. srpna 2005, vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která uložila výrobcům a dovozcům elektrozařízení povinnost zajistit financování zpětného odběru a odděleného sběru použitých elektrických zařízení, recyklaci a materiálové využití odpadu. Činí tak prostřednictvím kolektivních systémů, které k tomu účelu založily. Současné výsledky ukazují, že objem zpětného odběru elektrozařízení vzrůstá. Například kolektivní systém ASEKOL zpětně odebral již více než 11 000 tun vysloužilých elektrozařízení. Aby se však situace zlepšila skutečně markantně, je třeba upravit legislativu.

Postupné budování a rozšiřování sběrné sítě zpětného odběru elektrozařízení spolu se šířením osvěty mezi lidmi nese své ovoce. „Od svého založení v červenci 2005 jsme se postarali už o 11 008 tun elektrozařízení, přičemž 5216 tun jsme vybrali jen za uplynulých sedm měsíců letošního roku. Z toho je jasně patrné, že objem zpětně odebraných elektrozařízení narůstá,“ říká Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL. Podle směrnice Evropské unie musí Česká republika do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg na obyvatele a rok. Zatím se u nás celkově vybírá zhruba polovina. „Přestože se může zdát, že čtyřkilogramová hranice je za stávajících podmínek nedosažitelná, opak je pravdou. ASEKOL v roce 2008 plánuje odebrat 1,2–1,5 kg elektrozařízení na osobu a rok. Pokud podobný standard splní i ostatní kolektivní systémy, vytčeného cíle dosáhneme,“ věří Vrba.

I přes pozitivní údaje zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení v České republice bohužel stále brzdí nejednoznačná legislativa. „Zpětný odběr si zaslouží lepší právní úpravu. V západní Evropě je zajišťován převážně prostřednictvím jen jedné společnosti, případně, je trh členěn po skupinách výrobků,“ vysvětluje Vrba.

Na vylepšení legislativy mají zájem i další subjekty, jako jsou obce, výrobci a v neposlední řadě i stát. Obce spravují sběrné dvory, což je hlavní pilíř zpětného odběru elektrozařízení. Pro ulehčení administrativy a větší kontrolu nad specifiky zpětného odběru potřebují co nejméně partnerů, v ideálním případě pouze partnera jednoho. Zájem výrobců má ekonomický základ. Za současného stavu zajímá výrobce výhradně cena, a proto více oceňují konkurenční tlaky. Státu zase záleží zejména na existenci fungujícího systému s výrazným apelem na ekologické parametry, který zaručí plnění limitů EU. „Až se právní prostředí vyjasní, dojde ke stabilizaci a kolektivní systémy budou moci více investovat. Bezproblémové a efektivní fungování zpětného odběru pak přispěje k lepší ekologické i ekonomické situaci,“ uzavírá Jan Vrba.

Kolektivní systémy jsou ze zákona neziskového charakteru. Jsou financovány výrobci a dovozci, kteří využívají jejich služeb. K tomu slouží tzv. recyklační příspěvek, který platí zákazník k ceně nového elektrospotřebiče při jeho nákupu. „Výše recyklačního příspěvku je u každého elektrozařízení různá a s nárůstem zpětného odběru postupně klesá. My jsme k jeho snížení přistoupili už čtyřikrát,“ říká Jan Vrba za ASEKOL.

Kolektivní systémy pro zpětný odběr využívají síť sběrných míst. Jejím pilířem jsou sběrné dvory. ASEKOL z nich vybere zhruba 80 % veškerého elektroodpadu. Ten je následně svážen do zpracovatelských závodů, kde je roztříděn a rozebrán na malé součástky. Až 80 % komponentů bývá dále využito, což je výhodné jak po ekonomické, tak po ekologické stránce. 

Společnost ASEKOL s.r.o. je nezisková společnost, která provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. V prosinci roku 2005 byl ASEKOL zapsán Ministerstvem životního prostředí jako jediný systém pro zpětný odběr historických elektrozařízení v oblastech výpočetní, telekomunikační a kancelářské techniky, spotřební elektroniky, hraček a vybavení pro volný čas a sport (tj. skupiny 3, 4, a 7). ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení míst zpětného odběru s více než 2140 městy a obcemi a 1031 servisy, opravnami a prodejnami elektro. 

Kontakty

AMI Communications, spol. s r. o.: Týn 641/4  Praha 1, Marcela Minářová, email: marcela.minarova@amic.cz, tel.: 724 012 631, press.amic.cz