zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Arnika žádá ministra zemědělství o zpřístupnění informací o nebezpečnosti potravin

15.08.2007
Chemické látky
Arnika žádá ministra zemědělství o zpřístupnění informací o nebezpečnosti potravin

PRAHA – Sdružení Arnika se v souvislosti se skandálem kolem dioxiny (1) kontaminované gumy guar dnes obrátilo na ministra zemědělství (viz přílohu). Arnika ministra vyzvala, aby veřejnosti zpřístupnil výstupy ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) a výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státního zdravotního ústavu, Státní veterinární správy a dalších institucí.

 

„Všechny tyto údaje by měly být veřejnosti přístupné na internetu. Například na Slovensku si každý občan může informace hlášené do varovného systému RASFF kdykoliv prohlédnout (http://www.svssr.sk) a zjistit, na které potraviny si má dávat pozor. Kdyby taková praxe fungovala i v Česku, lidé by o kontaminované gumě guar věděli již před třemi týdny. Nedostali by se k informacím až ve chvíli, kdy zhruba 40% kontaminované ovocné báze bylo již prodáno a snědeno,“ vysvětlil výzvu Arniky předseda sdružení RNDr. Jindřich Petrlík.

 

Arnika ministra žádá, aby výsledky kontrol byly veřejnosti dostupné on-line komoditu po komoditě na jednom místě a ve formě, z níž bude patrné, jaké množství vzorků bylo testováno na obsah dioxinů (tedy PCDD a PCDF). „V zájmu zabránění vstupů perzistentních organických látek (2) do životního prostředí (tedy i potravin) rovněž žádáme, aby byl schválen zákon o integrovaném registru znečišťování, a to včetně ohlašování množství těchto látek, které končí v odpadech. Je to jeden ze závazků Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy (3), který Česká republika zaslala sekretariátu této mezinárodní dohody. Právě odpady jsou v řadě materiálů zmiňovány jako potenciální zdroj kontaminace potravních řetězců,“ dodal Petrlík.

 

K problému kontaminace guarové gumy dioxiny  a pentachlorfenolem již sdružení Arnika publikovalo 12. srpna článek s řadou informací a odpazů, dostupný na internetové adrese www.arnika.org

 

Příloha:

Otevřený dopis Arniky adresovaný ministrovi zemědělství a zaslaný na vědomí ministrům zdravotnictví, životního prostředí a průmyslu a obchodu:

 

Poznámky:

 

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací na www.dioxin.cz anebo bezjedu.arnika.org

 

(2) ) POPs – Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více informací na bezjedu.arnika.org

 

 

(3) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách spatřila světlo světa ve Stockholmu v roce 2001. Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek.  Česká republika ji ratifikovala v roce 2002. Dosud ji ratifikovalo celkem 146 zemí světa. Vstoupila v platnost 17. května 2004. Pro Českou republiku je kromě textu úmluvy závazný také Národní implementační plán schválený vládou v prosinci 2005. Další informace o Stockholmské úmluvě najdete na bezjedu.arnika.org

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí