Neustále se zpřísňující legislativní úpravy stěžují podmínky pro jejich používání
Zpracování organických rozpouštědel užívaných v polygrafickém průmyslu
Organická rozpouštědla jsou díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem významným nástrojem celé řady používaných procesů, jako jsou např. disperze tiskových barev či nátěrových hmot, úprava fyzikálních vlastností materiálů a surovin apod. Nepříznivým jevem těchto procesů je však nutná následná likvidace organických rozpouštědel.
Také neustále se zpřísňující legislativní úpravy stěžují podmínky pro jejich používání. Existuje však možnost, která připouští část používaných rozpouštědel dále využít. Nejrozšířenější využití spočívá v opětném nasazení rozpouštědel získaných destilací. Získané destiláty lze použít k původnímu účelu.
ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA A TRŽNÍ PODMÍNKY
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku. Roztok je směs dvou nebo více substancí, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopná rozpouštět jinou látku.
Vývoj nových technologií dnes upřednostňuje využívání alternativních zdrojů, které jsou ovšem výrazně dražší než organická rozpouštědla. V některých průmyslových oblastech jsou však organická rozpouštědla jen obtížně zastupitelná. Touto problematikou se začala zabývat také evropská a posléze i česká legislativa a formou směrnic upravuje maximálně přípustný obsah organických rozpouštědel. V české legislativě je tato směrnice zavedena do vyhlášky č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitující těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 509/2004 Sb. V ní jsou uvedeny definice těkavých organických látek, kategorizace organických rozpouštědel podle míry působení na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, emisní limity, technické podmínky aplikace organických rozpouštědel, značení produktů s obsahem organických rozpouštědel, redukční plán a limitní obsahy organických rozpouštědel.
DESTILAČNÍ PROCES JAKO "OZDRAVNÁ KŮRA"
V tiskárnách a provozech polygrafického průmyslu je nejvíce rozpouštědel spotřebováno na čištění tiskových strojů. Alternativním řešením pro dosažení ekologičtějších provozů jsou přístroje pro recyklaci rozpouštědel, které dovolují regulovat spotřebu organických rozpouštědel a také velkou měrou snižují náklady na jejich nákup a likvidaci. Recyklační přístroje umožňují recyklaci a opětovné použití rozpouštědel, která se používají pro čištění a odmašťování v nejrůznějších oblastech. Využitím jednoduchého principu destilace je znečištěné rozpouštědlo očištěno od pryskyřic, pigmentů, laků, olejů atd.
Znečištěná směs rozpouštědla se nalije do nerezového kotle a uzavře se víko. Směs je rovnoměrně zahřívána. Ohřev probíhá nepřímo, pomocí teplonosného oleje, který je zahříván tepelnými odpory až k bodu varu. Výpary z rozpouštědla se oddělují od znečišťujících látek, sběrným potrubím vycházejí z destilační nádrže do chladiče a kondenzují do kapalného skupenství. Destilát (čisté rozpouštědlo) je zachycován do kanystru a je ihned připraven k dalšímu použití. Destilace a chlazení jsou řízeny regulačním termostatem a elektrickými spínacími hodinami.
Zbytky z destilace se usazují na dně kotle a po ukončení destilace mohou být bez problémů odstraněny z nádrže překlopením přístroje. Lze také použít foliový sáček, který se vloží do nádrže před destilací a znečištěná směs se nalije do sáčku. Po skončení destilace se z nádrže vyjme sáček s destilačními zbytky, které je nutno odborně likvidovat jako nebezpečný odpad. Destilační cyklus probíhá automaticky. Obsluha je omezena na plnění a odstraňování zbytků.
ROBUSTNÍ, ALE VÝKONNÍ POMOCNÍCI
Recyklační přístroje v elektrickém provedení s ověřenou ochranou proti výbuchu, EEx nebo IIB, jsou určené pro destilaci zápalných a nezápalných rozpouštědel, vhodné pak především pro provoz v 1. zóně (zóna nejvyššího provozního rizika - skladování rozpouštědel a zápalných látek).
V závislosti na stupni znečištění je zpětně získáno až 97 % podílu rozpouštědla. Výhodná cena a nízké provozní náklady zajišťují rychlou návratnost.
Tyto přístroje je možno použít v mnoha oblastech průmyslu. Kromě polygrafického průmyslu je to také mechanika, elektronika, chemie, farmaceutický průmysl, průmysl pro zpracování barev, laků, pryskyřic a plastů, kožedělný a nábytkářský průmysl.
AUTOR: Ing. Michaela Šišperová
Také neustále se zpřísňující legislativní úpravy stěžují podmínky pro jejich používání. Existuje však možnost, která připouští část používaných rozpouštědel dále využít. Nejrozšířenější využití spočívá v opětném nasazení rozpouštědel získaných destilací. Získané destiláty lze použít k původnímu účelu.
ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA A TRŽNÍ PODMÍNKY
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku. Roztok je směs dvou nebo více substancí, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopná rozpouštět jinou látku.
Vývoj nových technologií dnes upřednostňuje využívání alternativních zdrojů, které jsou ovšem výrazně dražší než organická rozpouštědla. V některých průmyslových oblastech jsou však organická rozpouštědla jen obtížně zastupitelná. Touto problematikou se začala zabývat také evropská a posléze i česká legislativa a formou směrnic upravuje maximálně přípustný obsah organických rozpouštědel. V české legislativě je tato směrnice zavedena do vyhlášky č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitující těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 509/2004 Sb. V ní jsou uvedeny definice těkavých organických látek, kategorizace organických rozpouštědel podle míry působení na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, emisní limity, technické podmínky aplikace organických rozpouštědel, značení produktů s obsahem organických rozpouštědel, redukční plán a limitní obsahy organických rozpouštědel.
DESTILAČNÍ PROCES JAKO "OZDRAVNÁ KŮRA"
V tiskárnách a provozech polygrafického průmyslu je nejvíce rozpouštědel spotřebováno na čištění tiskových strojů. Alternativním řešením pro dosažení ekologičtějších provozů jsou přístroje pro recyklaci rozpouštědel, které dovolují regulovat spotřebu organických rozpouštědel a také velkou měrou snižují náklady na jejich nákup a likvidaci. Recyklační přístroje umožňují recyklaci a opětovné použití rozpouštědel, která se používají pro čištění a odmašťování v nejrůznějších oblastech. Využitím jednoduchého principu destilace je znečištěné rozpouštědlo očištěno od pryskyřic, pigmentů, laků, olejů atd.
Znečištěná směs rozpouštědla se nalije do nerezového kotle a uzavře se víko. Směs je rovnoměrně zahřívána. Ohřev probíhá nepřímo, pomocí teplonosného oleje, který je zahříván tepelnými odpory až k bodu varu. Výpary z rozpouštědla se oddělují od znečišťujících látek, sběrným potrubím vycházejí z destilační nádrže do chladiče a kondenzují do kapalného skupenství. Destilát (čisté rozpouštědlo) je zachycován do kanystru a je ihned připraven k dalšímu použití. Destilace a chlazení jsou řízeny regulačním termostatem a elektrickými spínacími hodinami.
Zbytky z destilace se usazují na dně kotle a po ukončení destilace mohou být bez problémů odstraněny z nádrže překlopením přístroje. Lze také použít foliový sáček, který se vloží do nádrže před destilací a znečištěná směs se nalije do sáčku. Po skončení destilace se z nádrže vyjme sáček s destilačními zbytky, které je nutno odborně likvidovat jako nebezpečný odpad. Destilační cyklus probíhá automaticky. Obsluha je omezena na plnění a odstraňování zbytků.
ROBUSTNÍ, ALE VÝKONNÍ POMOCNÍCI
Recyklační přístroje v elektrickém provedení s ověřenou ochranou proti výbuchu, EEx nebo IIB, jsou určené pro destilaci zápalných a nezápalných rozpouštědel, vhodné pak především pro provoz v 1. zóně (zóna nejvyššího provozního rizika - skladování rozpouštědel a zápalných látek).
V závislosti na stupni znečištění je zpětně získáno až 97 % podílu rozpouštědla. Výhodná cena a nízké provozní náklady zajišťují rychlou návratnost.
Tyto přístroje je možno použít v mnoha oblastech průmyslu. Kromě polygrafického průmyslu je to také mechanika, elektronika, chemie, farmaceutický průmysl, průmysl pro zpracování barev, laků, pryskyřic a plastů, kožedělný a nábytkářský průmysl.
AUTOR: Ing. Michaela Šišperová
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
