Ekologové a městské části nesouhlasí s chystanou teplárnou v Brně

Ekologové a dotčené městské čtvrti nechtějí v Brně novou teplárnu na uhlí a biomasu. Obávají se především vyšších emisí a rozšiřování průmyslových ploch. Své námitky už úředníci i ekologové poslali ministerstvu životního prostředí, zjistila ČTK z dokumentů na stránkách krajského úřadu. Připomínky ke stavbě mají i další instituce.

Nový zdroj, který by mohl zásobovat zhruba šestinu brněnských domácností a podniky, by měl podle plánu Tepláren Brno fungovat od roku 2011. Musí ale nejprve projít dlouhým posuzováním vlivu na životní prostředí.

V Brně dnes kromě modernějších kotlů fungují i 30 let stará zařízení na plyn a topné oleje v provozu Brno-sever v Maloměřicích. Právě tam by měl stát nový zdroj na uhlí a biomasu. Firma by tak zcela opustila výrobu tepla z olejů a snížila také výrobu z plynu, který je dnes proti uhlí asi pětkrát dražší. Navíc by moderní technologie snížily znečišťování ovzduší.

Ekologové a čtvrti Maloměřice a Obřany s tím však nesouhlasí. "V naší městské části byla a je černá průmyslová oblast. Její další rozšiřování už nechceme," vysvětlil místostarosta Maloměřic Vlastimil Břicháček. Ministerstvo poslalo žádost o vyjádření i na další instituce. Většina z nich má ke stavbě připomínky. Teplárny podle nich například dostatečně nezdůvodnily potřebu teplárny.

"Důvod je jasný - víc různých paliv zajistí větší bezpečnost dodávek a stará zařízení nahradí moderní kotle," namítá ředitel firmy Alexej Nováček. Doplnil, že nové kotle budou v současném areálu tepláren a ani vliv dopravy nebude nijak výrazný.

Teplárny upozorňují, že je zatím celý záměr jen na papíře. Pokud ale vše půjde podle plánu, mohl by zkušební provoz nového zdroje začít koncem roku 2010. Kotelna o tepelném výkonu 138 megawatt by zajistila zhruba polovinu současných dodávek. Stavba by přišla na dvě miliardy korun. Teplárny počítají s tím, že menší část uhradí z vlastních zdrojů a na větší si vezmou úvěr.