zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Turisté si stěžují, že brdské lesy řídnou

28.08.2007
Les
Turisté si stěžují, že brdské lesy řídnou

PŘÍBRAM - Návštěvníci Brd poukazují na to, že se v lesích příliš těží. Lesníci ale tvrdí, že lidé rychle zapomněli, jak v lednu zdevastoval lesy orkán Kyrill.

Vyježděné koleje v lese, poškozené a blátem zanesené cesty a všude kupy vytěženéh dřeva. Takový obrázek se naskýtá v lesním komplexu Brd. „Přijde mi, že Brdy za poslední roky nějak prořídly,“ postěžoval si František Trnavský, vášnivý houbař z Příbrami, který se domnívá, že se příliš těží, a to jak ve vojenském újezdu, tak i v další části brdské vrchoviny.

Lidé často poukazují, jak jim před očima zmizel jejich oblíbený kus lesa, kam chodili roky na houby. Všude prý naráží na koleje vyjeté od techniky a při cestách na hromady dřeva. Nařčení, že by se ale těžilo ve větší míře než v předchozích letech, se lesní podniky brání. Podle lesníků prý lidé zapomněli na to, že v lednu se nad republikou přehnal orkán Kyrill. Ten poničil porosty a pak začaly státní podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR, které obhospodařují převážnou část Brd, pracovat na odstranění kalamity.

„Žádná intenzivní těžba není u našeho podniku prováděna. Od ledna letošního roku nebyl vytěžen ani kubík mýtní úmyslné těžby. Doposud zpracováváme kalamitní dříví. Přímé škody způsobené Kyrillem byly podle ředitele již zpracovány, stále však průběžně připadává další dříví primárně poškozené orkánem,“ reagoval na náš dotaz ohledně zvýšené těžby v Brdech ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků Martin Chytrý.

„V současné době není ani naším zájmem dříví těžit, protože kalamitní dříví z orkánu Kyrill způsobilo zaplavení trhu surovým dřívím. Prodej dříví je problematický a jeho cena stále klesá. Oproti původnímu plánu vytěží divize Hořovice v letošním roce o 20 až 30 tisíc kubíků dříví méně. Bohužel tyto úkoly ve výchovných i obnovních těžbách vyplývající z lesního hospodářského plánu se nám přesunou do následujících let,“ připomněl Martin Chytrý.

Podle ředitele je likvidace kalamity základním předpokladem dobrého zdravotního stavu lesa. „Toho dosáhneme důsledným zpracováním kalamitního dříví a prováděním ochranných opatření proti přemnožení hmyzích škůdců. A to nelze bez použití techniky,“ vysvětluje Chytrý, proč podnik používá k těžbě harvestory.

Pohyb techniky podle ředitele po lesních pozemcích zanechává své stopy stejně jako pohyb člověka nebo zvířete. „Tomu se vyhnout nedá zvláště na měkkých nebo podmáčených lokalitách,“ doplnil Chytrý.

V loňském roce si podnik pořídil mikrorypadlo, které využívá právě k asanaci hlubokých kolejí nebo rýh, které by mohly být příčinou vodní eroze. To však prý neznamená, že by každá stopa musela být odstraněna. I asanace se podle ředitele musí provádět citlivě a v rozumné míře. Orkán Kyrill napáchal v lednu největší škody v lesích v celém Středočeském kraji státnímu podniku Lesy ČR na území obhospodařovaném Lesním závodem Dobříš. Podnik spravuje rozsáhlé území v severních a jižních Brdech.

Škody byly krátce po orkánu odhadnuty na zhruba 150 tisíc metrů krychlových dřeva. Z toho jenom v oblasti Rožmitálska přibližně 100 tisíc krychlových metrů. Nejvíce bylo postiženo polomy polesí Roželov a méně už Hutě pod Třemšínem. Pamětníci tvrdili, že svým rozsahem se jedná o dvacetiletou kalamitu.

Na území Vojenského újezdu Brdy, kde hospodaří hořovická divize státního podniku Vojenské lesy a statky ČR byly škody odhadnuty na 60 tisíc krychlových metrů kalamitního dřeva.

 
 Karel Hutr

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí