Jezte biopotraviny, nabádá unie Čechy

V Česku se má od nového roku rozjet dosud největší kampaň na podporu biopotravin. Přijde na pětadvacet milionů korun a polovinu z toho zaplatí Evropská komise. "Nestačí vyrábět dobré potraviny, je potřeba vysvětlovat jejich přednosti spotřebitelům," říká evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová.

Jenže tomu, že by problém byl na straně spotřebitelů, příliš mnoho věcí nenasvědčuje. Podle průzkumu, který si loni nechalo zpracovat ministerstvo zemědělství, je o biovýrobcích dobře informováno 54 procent Čechů a každý pátý je zařazuje do svého jídelníčku. Z těch, kteří biopotraviny nekupují, si naopak každý pátý stěžuje, že v místě jeho bydliště nejsou vůbec k dostání.

Faktem na druhou stranu je, že skoro polovina Čechů biopotraviny vůbec nepozná. Jedinou spolehlivou značku, "zelenou zebru", jíž se honosí biopotraviny českých výrobců, poznala necelá čtvrtina dotázaných. V označeních biopotravin dovezených ze zahraničích panuje ještě větší zmatek a ve značkách se často nevyznají ani samotní dovozci.

Představitelé Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO vnímají chystanou kampaň pozitivně, ale s výhradami. "Obava, že se z nich nebude propagovat národní produkt, je na místě," říká manažer svazu Petr Trávníček.

A nářky místních ekofarmářů jen tak neutichnou. Dostat české biopotraviny na tuzemský trh je totiž stále problematické. Menší prodejci potravin biovýrobky nabízejí jen málo, 76 procent z nich tvrdí, že po nich není poptávka. Tento argument ale neobstojí. Zmíněný průzkum ministerstva zemědělství svědčí o tom, že by Češi biopotraviny kupovali, ale nemají kde.

Trend naproti tomu zachytily maloobchodní řetězce. Ty biopotraviny nabízejí stále více, nabídka dokonce stoupla natolik, že ministerstvo na jaře označilo růst trhu za nejrychlejší v Evropě. Jenže v celkovém objemu potravin činí biovýrobky, které si Češi koupili, stále jen necelé procento.

A navíc: českých biopotravin se růst trhu skoro nedotkl. Hypermarkety totiž nabízejí místo domácí produkce rakouské sýry a jogurty, německé máslo nebo třeba belgické drůbeží maso. Ekologičnost těchto výrobků je přitom s ohledem na dopravu ze vzdálených míst přinejmenším sporná.

Proč tedy řetězce neprodávají české výrobky nezatížené dopravou? Sedm z jedenácti prodejců považuje českou nabídku za nedostatečnou. Přiznávají to i ekologičtí zemědělci. "Státní podpora pro zpracovatele je totiž malá," vysvětluje Emilie Citterbartová z kozí farmy Březí. "Vyplatí se spíš jen pást dobytek než se snažit třeba vyrábět sýry. Jako malý výrobce dostanete až o třetinu nižší dotaci."

Podle Jiřího Jungra, ministerského odborníka na biologické zemědělství, plánuje ministerstvo tyto nesrovnalosti odstranit. "Zatím jde ale pouze o návrh," říká Jiří Jungr.