Merkelová se postavila do čela boje za kvalitu ovzduší

O víkendu skončená asijská cesta německé spolkové kancléřky Angely Merkelové po Číně a Japonsku byla zcela ve znamení jejího úsilí zapojit světovou veřejnost do boje za zlepšení životního prostředí. "Je přikázáním zdravého rozumu ekologicky správně jednat?" prohlásila kancléřka v japonském Kyotu.

Právě zde před deseti lety byly poprvé přijaty světové zásady na snížení výfukových plynů. Paní Merkelová byla tenkráte spolkovou ministryní životního prostředí a ze svých zkušeností připomenula těžkosti s prosazováním tohoto usnesení. Mnoho zemí, jak nyní upozornila, mělo problémy tento slib dodržet a proto nepovažuje ani nyní za jednoduché následnou dohodu k protokolu z Kyota dosáhnout. Neexistuje však jiná cesta, ale Evropa a Japonsko samotné nejsou schopné dosáhnout nutné snížení emisí kysličníku uhličitého o polovinu ve světovém měřítku do roku 2050. Kancléřka Merkelová proto chce prosadit novou iniciativu o ochraně životního prostředí, protože v příštích pěti letech současná dohoda z Kyota skončí. Již v prosinci letošního roku proto budou na Bali zahájena startovací jednání o nové dohodě, přičemž počítá s těžkostmi jejího prosazení, protože určitě ve Spojených státech bude těžko hledat její příznivce. Jak předvídá Merkelová, "protože jde o mnoho, budou jednání tvrdá. Neexistuje však žádná cesta, která by nás od toho odradila".

Pro svou novou iniciativu na ochranu světového klimatu využila spolková kancléřka právě svou minulý týden uskutečněnou cestu do Číny a Japonska. Podle jejích představ by vypouštění povolených limitů kysličníku uhličitého do ovzduší mělo být propočítáno na hlavu obyvatele. Pokud se tato zásada prosadí, pak by rozvojové země, které jsou většinou bohaté na obyvatelstvo, mohly produkovat více emisí než průmyslové země, které by je musely drasticky omezit. Podle odborníků na životní prostředí je tento její návrh důležitý, protože směřuje k realisticky dosažitelnému cíli, a to, aby do roku 2050 bylo dosaženo redukce kysličníku uhličitého, vypouštěného do ovzduší, o padesát procent. K dosažení tohoto cíle podle Germanwatch by to znamenalo ve světovém měřítku vypouštění jen dvou tun emisí na hlavu ročně. Zatím však pro srovnání i v takové zemi, jako je Německo, se ročně vypouští jedenáct tun a v zemích Evropské unie v průměru devět. Daleko vyšší jsou však údaje z USA, kde na hlavu se vypouští dvacet tun a samotná Čína překračuje stanovený limit v současné době tři a půlkrát. Ze světového hlediska pak na hlavu jednoho obyvatele naší planety je v průměru vypouštěno 4,2 tun kysličníku uhličitého.

Země jako Čína a Indie nebyly dosud odhodlány souhlasit se závaznými cíly na redukci škodlivých emisí do ovzduší. Právem požadují zajištění stejné životní úrovně pro své obyvatele, jaká již nyní existuje v průmyslově rozvinutých zemích. Protože však nová iniciativa Merkelové vychází z návrhu indického premiéra Manmohana Singha na setkání G8 v německém Heiligendammu, je velká naděje, že alespoň jeho země bude ochotna plnit stanové limity. Dobrým znamením pro kancléřku byly i závěry jejího jednání v Pekingu, když zjistila, že čínská vláda bere problém ozdravění světového klimatu se vší vážností na vědomí, i když ještě předtím na letošním jednání G7 se přímé odpovědi vyhýbala. Stále však platí protokol z Kyota a mnoho zemí, které jej podepsaly, je stále ještě daleko od cíle zredukovat škodlivé emise do roku 2012 o pět procent ve srovnání s rokem 1990. Germanwatsch proto považuje za důležité rozvojové země ochránit od stejných chyb, kterých se dopouštějí rozvinuté průmyslové země. Je nutno rozvíjet nové technologie a Německo by mělo jít příkladem. Když nahradí výrobu energie z uhlí obnovitelnými zdroji, pak Čína a Indie budou mít živý příklad, jak se vyhnout jeho dosavadnímu masivnímu používání, kterým se zamořuje životní prostředí.

Souběžně s asijskou cestou německé spolkové kancléřky snažil se získat ministr zahraničí sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier u kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggra podporu pro spolupráci Evropy s USA při zlepšování životního prostředí. Jak známo, Spojené státy patří mezi největší producenty kysličníku uhličitého a nikdy nepodepsaly protokol z Kyota. Skutečností však je, že jednotlivé státy Unie učinily již mnoho opatření ve věci ochrany klimatu a snížení vypuštění škodlivých emisí. Mezi ně právě patří Kalifornie a Schwarzenegger je jedním z největších amerických zastánců ochrany ovzduší. Navíc bude toto téma hrát i značnou úlohu v nadcházejících prezidentských volbách. Přesto však nelze očekávat, že by i v případě vítězství demokratického kandidáta byl nový prezident ochoten učinit radikální kroky v této otázce. Pro americké domácnosti by redukce vypouštění kysličníku uhličitého z dvaceti na dvě tuny pro osobu znamenalo radikální snížení jejich životní úrovně. Podle Germanwatch bude proto nutné přesvědčit americké občany, aby konečně začali efektivně šetřit s energií. To znamená vkládat prostředky do zateplení domů a nejezdit auty s vysokou spotřebou paliva. Proto lze zatím předpokládat, že na nastávajících jednáních v Bali nebudou Spojené státy přítomny. Iniciativa Angely Merkelové, i když nebude zřejmě ještě hrát při jednáních na Bali rozhodující úlohu, je však neobyčejně cenná. Nikoliv náhodou je již nyní nazývána kancléřkou světového ovzduší. Cesta k jeho zlepšení bude jistě ještě klopotná a dlouhá , ale její osoba je zárukou, že by nakonec mohla být úspěšná. Překvapivě to tato žena prokázala již na vnitropolitické scéně a stává se tak uznávanou světovou autoritou v oblasti ochrany světového klimatu.