Pátek, 29. března 2024

Prudké zdražení potravin? Nevěřme každé fámě

Prudké zdražení potravin? Nevěřme každé fámě

Ceny potravin vyskočí až o 25 procent - nechala se nedávno slyšet Agrární komora. Varovné signály o zdražování jsou slyšet z většiny médií. Ale co tomu říkají nezávislí odborníci?

"Úvahy o skokovém a trvalém zdražování musíme korigovat. Jsou to názory často málo podložené, samy sobě protiřečící, matoucí zbytek společnosti," říká Tomáš Doucha, muž s pověstí nejvýznamnějšího agrárního ekonoma.

Názory s ním konzultoval třeba bývalý ministr zemědělství za ČSSD Jan Fencl, ale byl i náměstkem ministryně zemědělství v první Topolánkově vládě. Je dlouholetým pracovníkem Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.


HN: Tlak na zvyšování cen obilí a mléka, a tím i zdražování potravin dnes ale přece existuje?

To ano. Nejvýznamnější příčinou je růst poptávky v zemích, jako je Čína, a využívání části zemědělské produkce na bioenergii. U nás k tomu přistupuje i chystané zvýšení DPH u potravin. Ale pochybuji o tom, že jsou tyto tendence trvalé.

Brusel už nenechá ležet půdu farmářů ladem


HN: Proč nemusí ceny obilí dál růst?

V zemědělství jsou značné rezervy nejen v zemích bývalého Sovětského svazu, ale třeba i právě v Číně. A nové technologie budou dál zvyšovat produkci z polí, která už obhospodařujeme - včetně využití geneticky upravených plodin.


HN: Odliv části produkce na biopaliva v budoucnu potraviny nezdraží?

Během pěti, osmi let očekáváme přechod výroby biopaliv na takzvanou druhou generaci. Tyto technologie už nevyužívají jen zrna nebo semena rostlin, ale nejrůznější biomasu: celé plodiny i třeba odpady.

A mění se i zemědělská politika Evropské unie. Už příští rok zruší dosavadní povinnost farmářů nechávat část půdy ležet ladem. Změna způsobí až desetiprocentní nárůst ploch orné půdy v původní evropské patnáctce. Všechny tyto vlivy by měly jít proti zvyšování cen zemědělských surovin. Počítají s tím v posledních prognózách jak pro světový, tak evropský trh OECD i Evropská komise.

Proč politici pořádně nebrání malé prodejny?


HN: Ceny potravin ale nakonec stejně určují hlavně obchodní řetězce.

Jistě. A ty jsou právě u nás vystaveny ostré vnitřní konkurenci. Proto budou každé zvýšení cen velmi zvažovat.


HN: Právě řetězce se ale těší největší kritice Agrární komory. Chápete snahy některých politiků řetězce přinutit, aby platily dodavatelům lepší ceny?

Co je nezpochybnitelné: ekonomická síla řetězců nevyplývá ze selhávání trhu. Naopak, jejich síla plyne z čistě tržních faktorů, z chování spotřebitelů.

Když chce politik tuto sílu regulovat, musí nejdřív působit na změny v chování spotřebitelů. Apelovat na řetězce třeba vzorci etického chování je pak s přihlédnutím k etice v našem politickém životě spíše zábavné. Nehledě na to, že na chování řetězců přece vydělávají spotřebitelé.

Ptám se přitom, proč stejně vehementně jako proti řetězcům nebojuje Agrární komora se skutečnými monopoly a často i neformálními kartely, které jim dodávají vstupy - například energii a naftu.


HN: A co poplatky, které řetězce požadují za přijetí zboží do prodeje?

I to patří k tržní ekonomice. Vím, že poplatky jsou často řetězci i zneužívány. Dodavatelé se mohou bránit spojováním do větších celků, schopných dodávat řetězcům zboží pravidelně, bez kolísání kvality a v požadovaném množství. Ale to bohužel není pravidlem.


HN: Přesto se politici na obchodníky chystají se speciálním zákonem.

Ale pak si položme otázku, kdo nakonec bude vítěz a kdo poražený? Chceme ve prospěch zemědělců - to je dvou procent již tak mimořádně podporované populace - zvyšovat ceny potravin pro více než deset milionů spotřebitelů? Zmiňuje-li prezident Agrární komory vysoké marže řetězců, pak připomínám: u našeho průměrného zemědělského podniku, podle posledních reprezentativních údajů, dosahovala v roce 2005 marže 48 procent. A včetně dotací dokonce 74 procent! I když jde pouze o ilustraci, protože nelze přímo srovnávat marže jednotlivých sektorů.


HN: Jenže malé prodejny ve městech a často i na vesnicích vpád obchodních řetězců poškodil.

To určitě. Ale zastává se jich někdo? Příliš mnoho skutečně účinných regulačních opatření vůči řetězcům v celé Evropské unii nenajdeme. Ale skutečně účinné mohou být třeba územní plány obcí, které stavbě hypermarketu mohou zabránit. Smysl měla i snaha Německa zabránit řetězcům prodávat v neděli, aby byl aspoň částečně volný prostor pro malé prodejce.


HN: Zaslouží si tedy řetězce kritiku?

Naši zemědělci a potravináři mají naprostou pravdu v tom, že obchodníci musí jasně označovat kvalitu a původ výrobků. Zcela oprávněné jsou i podstatně razantnější postihy řetězců v případě nestoudných hygienických prohřešků ohrožujících zdraví lidí, které se v poslední době v některých řetězcích objevily. Tady by neměl mít stát žádné slitování. Ale to už do značné míry umožňuje současná legislativa.

Teď si Evropa může vzít příklad z USA


HN: Zpět k tématu zdražování. Momentálně skutečně například ceny pšenice v Česku lámou rekordy, zemědělci se mohou těšit na rekordní zisky. Jaký smysl má v této situaci zemědělství tak štědře podporovat z peněz daňových poplatníků, když se rolníkům zvyšují příjmy z trhu, tedy od spotřebitelů? Je nutné, aby kromě dotací z Bruselu dostávali také maximální možné podpory z českého rozpočtu?

Takové otázky jsou dnes zcela namístě. A zdá se proto čím dál rozumnější uvažovat také o změnách v celé Evropské unii. Aspoň v tom směru, jímž se ubírá zemědělská politika například ve Spojených státech.


HN: Spousta českých zemědělců přitom tvrdí, že agrární politika USA může být pro Evropu vzorem.

Pak by neměli nic namítat ani proti systému, jenž ve Spojených státech platí: velké farmy mají omezený limit pro dotace. Značná část podpor tam působí na principu "čím větší ceny na trhu, tím menší dotace". To je přece poctivé pro farmáře i pro spotřebitele - daňové poplatníky.


HN: Když současnou situaci i výhled do budoucna shrnete: musí se lidé obávat toho, že bude nedostatek obilí nebo mléka?

Daleko dříve, než by ve světě mohlo dojít ke krizi například na trhu pšenice, dojde ke krizi v dodávkách vody. Vnímavější část našich zemědělců, ale i tvůrců zemědělské politiky si z toho jistě vezme námět k přemýšlení.

AUTOR: Martin Mařík

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů