Premiér je spokojen s fungováním krizového systému při povodních
Premiér Mirek Topolánek (ODS) je spokojen s připraveností krizových štábů na záplavy. Při povodních, které minulý týden postihly zejména Moravskoslezský kraj, podle něj kraje i ministerstva prokázaly, že krizový systém funguje dobře. Za problém však ministerský předseda považuje pomalé práce na protipovodňových opatřeních v krajině.
"Jak je možné, že nejsou doposud realizovány projekty, na které jsou alokovány prostředky v mnohamiliardové výši, které leží v rezervních fondech na některých ministerstvech," řekl Topolánek na dnešní tiskové konferenci. Vystoupením se bránil nařčení některých médií, že se záplavám minulý týden dostatečně nevěnoval. "Byl jsem informován, systém funguje," uvedl. Poznamenal, že na rozdíl od svých předchůdců ale neletěl vrtulníkem v maskáčích vlastním tělem bránit protržení hráze.
Vláda v srpnu schválila převedení čtyř miliard korun ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo zemědělství, které má z těchto peněz financovat protipovodňová opatření. Celkem stát uvolní 15 miliard korun.
V příštích šesti letech by měl stát dát na financování programu prevence před povodněmi deset miliard korun. Vedle zdrojů z privatizace se na financování prevence má podílet i státní rozpočet a Evropská investiční banka. Dalších nejméně 500 milionů mají představovat vlastní zdroje investorů. Program je rozdělen do čtyř podprogramů. První je zaměřen na nádrže, druhý na vodní toky - zvyšování kapacity koryt, ochranné hráze nebo zvyšování průtočné kapacity jezů. Třetí podprogram má podpořit zvyšování bezpečnosti vodních děl a čtvrtý studie a průzkumy předcházející budování protipovodňových opatření.
Kromě zmíněného programu zahrnuje prevence záplav například také podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků či protipovodňová opatření v rámci pozemkových úprav.
Stát se ale potýká s neochotou vlastníků půdy vydávat své pozemky pro výstavbu protipovodňových zábran. Vláda proto zvažuje vydání novely vodního zákona, která by měla umožnit stavbu protipovodňových hrází na soukromé půdě bez předchozího vyvlastnění. Kabinet se ale nemůže na kontroverzní změně dohodnout, naposled ji o dva měsíce odložil koncem srpna. Novela připravovaná v létě počítala s takzvaným institutem strpění, který vlastnická práva pouze omezuje, nikoli odebírá. Díky tomu by podle ministerstva zemědělství mohla být stavba protipovodňových opatření výrazně rychlejší než nyní a vlastníkům pozemků by tato metoda přinesla i příznivější náhrady. Dnes platí, že stát musí nejdříve pozemek odkoupit, a teprve potom na něm může stavět.
Zdroj: http://www.ceskamedia.cz