V USA postaví druhou největší rafinerii na světě

Anglicko-nizozemská firma Royal Dutch Shell a saúdská ropná společnost Aramco investují 7 miliard dolarů (asi 140 miliard korun) do rozšíření své rafinerie ve Spojených státech. Rozšíření bude tak velké, že vlastně půjde o stavbu nového podniku. Bude to první stavba tohoto druhu v USA od roku 1976 a vznikne tak druhá největší rafinerie ropy na světě, po saúdskoarabské Ras Tanura. Závod v texaském Port Arthuru zpracuje 600 tisíc barelů ropy denně. To znamená, že by mohl každý den naplnit nádrže 1,5 milionu osobních aut.

Výnosný byznys

Podle odborníků se investice do rafinerií stávají u ropných společností novým trendem. Vybudovat rafinerii v USA chce britský koncern BP, americká Conoco Phillips bude stavět rafinerii ve Spojených arabských emirátech společně s místní firmou Petroleum Investment Company. Nedostatek rafinerských kapacit totiž velkým ropným společnostem brání zvyšovat prodej benzinu a dalších produktů.

"Letošní mimořádné prodloužené doby pravidelných oprav rafinerií v USA ukázaly, že je třeba postavit nové kapacity," vysvětluje analytik Jan Procházka ze společnosti Cyrrus. Podle něj jsou navíc v podstatě "rozebraná" ložiska ropy v geopoliticky stabilních oblastech. Naftařské firmy, které vydělaly na vysokých cenách ropy, se proto dívají po jiných investičních příležitostech.

A to je právě zpracování ropy, které podle odborníků nyní prožívá svůj "zlatý věk". List Financial Times uvádí, že na pobřeží Mexického zálivu v USA se zvýšil zisk ze zpracování jednoho barelu ropy z 9,20 dolaru v roce 2005 na současných téměř 20 dolarů.

Od stavby nových rafinerií v USA však zatím odrazovaly složité předpisy a odpor místních obyvatel. Ten například letos zabránil stavbě nové rafinerie firmy BP v Indianě. Podle  ochránců   životního  prostřední totiž firma vypouští amoniak do  životního   prostředí  .¨

Hrozba Evropě

V případě nové rafinerie Shellu a Aramca (postaví ji jejich společná firma Motiva Enterprises) v Texasu prý nic takového nehrozí. Půjde o "  ekologickou  " výrobu. Podle deníku Houston Chronicle se firma už dohodla s místními  ochránci   životního   prostředí  . Ti však zůstávají opatrní. "Vyvrátili většinu našich obav," řekl listu Hillton Kelley, aktivista z Port Arthuru. "Ale nejsme ještě spokojeni na sto procent."

Stavbu, která do roku 2010 zdvojnásobí současnou kapacitu rafinerie a vytvoří 300 nových pracovních míst, ale uvítali politici včetně místní strostky Deloris Princeová. Prezident USA George Bush dokonce nedávno přislíbil daňové úlevy firmám, které postaví nové závody na zpracování ropy. Chce totiž omezit závislost USA na dovozu benzinu (toho Spojené státy dovážejí asi desetinu své spotřeby, převážně z Evropy) a dalších produktů.

Stavba nových rafinerií se ale může stát pro Evropu pohromou, varuje Viren Doshi z mezinárodní poradenské společnosti Booz Allen Hamilton. Pokud by se podařilo snížit spotřebu osobních aut, zvýšit využití biopaliv a zároveň by poklesla ekonomická výkonnost v USA, byla by to špatná zpráva pro evropské rafinerské společnosti, vysvětluje. Mnohé z nich se spoléhají na vývoz do Ameriky. "Dříve nebo později spotřeba v Evropě přestane růst a v Evropě pak dojde k velkým problémům, " tvrdí Doshi.

Ceny dolů nepůjdou

Současná stavba nových rafinerií může pouze zastavit růst cen benzinu v USA, nikoliv je snížit, soudí odborníci. Celosvětově totiž určují ceny pohonných hmot noví "otesánci", Čína a Indie.

"Vliv na ceny bude v USA jen z dlouhodobého hlediska, nelze čekat žádný krátkodobý dopad," říká Procházka z Cyrrusu. Přibrzdění růstu cen podle něj ale umožní nadále zachovat současný růst americké spotřeby benzinu.