Větrníky na Vysočině

Bydlím v malé obci na Vysočině, kam jsem se přistěhoval asi před 12 lety kvůli čistému životnímu prostředí a jedinečnému krajinnému rázu, neničenému žádnými obludnými monstry. Vloni jsem byl zvolen do zastupitelstva naší obce s tím, že bych chtěl pro naši obec udělat něco pozitivního a vůbec zjistit, jak takové zastupitelstvo funguje a co je v jeho možnostech.

V současné době je naším hlavním problémem zámysl výstavby „ekologických“ větrných elektráren v některých okolních obcích. Tyto VE jsou plánovány velmi často mnohem blíže domům našich obcí než obcí, které se rozhodly umožnit jejich výstavbu. Naši obyvatelé se dohodli na veřejných diskuzích, že my výstavbu VE na našem katastru nechceme. Jako obec bohužel nemáme žádné zákonné páky jak zastavit plánovanou výstavbu 150metrových monster větrných elektráren, které budou viditelné ze vzdáleností desítek kilometrů a nenávratně poškodí unikátní krajinný ráz Vysočiny.

Při snaze vyřešit uvedený problém, jsme narazili na několik oblastí, které způsobují současný stavební boom, kdy zejména malé obce povolují stavby VE v množství, které přesahuje absorbovatelnou a přijatelnou úroveň hustě osídlené krajiny. Jde je rozdělit na několik, většinou státními zásahy způsobených důvodů.

Prvním je bezpochyby to, že stát dotuje výstavbu alternativních „zdrojů“ energie, a to hned několika způsoby. Jsou to přímé dotace, půjčky, ale i stanovení vyšších výkupních cen za takto vyrobenou energii. Druhým je nedostatek finančních prostředků v rozpočtu malých obcí, které nemají na svůj rozvoj, pomalu se vylidňují nebo se stávají v pracovních dnech místy, kde pokud někoho potkáte, tak to bude s 90% pravděpodobností důchodce. Tyto obce se rozhodly podporovat výstavbu VE za každou cenu a za svůj souhlas s výstavbou uzavírají s investory „výhodné“ smlouvy o každoroční finanční injekci do svých nedostatečně státem naplňovaných rozpočtů. Stát daňovým přerozdělováním preferuje velká města, která mají ze státního rozpočtu ne jednou, dvakrát ale snad až sedmkrát větší příjmy na hlavu. Není to ukázkou toho, jak stát nezachází rovně a spravedlivě se svými občany?

Bohužel, malé obce si neuvědomují, že právě výstavbou těchto monumentů přicházejí v budoucnosti o nové obyvatele, kteří by se sem mohli stěhovat ze stejných důvodů jako já a moje rodina, to znamená proto, že je tu prostě krásně. Jen málokdo odejde z města za krásnou krajinou tam, kde bude bydlet pod větrníky.

Je neuvěřitelným paradoxem, že od počátku tohoto roku přišly malé obce o možnost rozhodovat o povolování drobných staveb jako jsou přístřešky na auto a podobně ve svém katastru, neboť novým stavebním zákonem tato pravomoc přešla na pověřená města, která si platí své úředníky. Ti budou rozhodovat bez odpovědnosti k místním, co a kde může stát. To vše asi bude použití v praxi právě principů subsidiarity (to znamená přesunutí rozhodnutí na ty, kterých se bezprostředně týká a kteří také ponesou následky chybných rozhodnutí) na anonymní úředníky vzdálené až 15 km od místa, o kterém rozhodují, a kteří se pravděpodobně do naší obce na následky jejich rozhodnutí nikdy osobně nepřijedou ani podívat.

Skutečně se nikomu nezdá divné že obec si tyto věci nemůže řešit sama? Proč je potom možné postavit na okraji území se sousedící obcí takové monstrum, které přinese záporné externality i okolním obcím, bez možnosti dotčených se k tomu vyjádřit a celou stavbu zablokovat?

Myslím si, že je skutečně již na čase, aby se přestalo s dotacemi do tohoto neživotaschopného odvětví a aby stát provedl nutné změny v rozpočtovém určení daní s ohledem na vyváženost příjmů malých obcí a měst. Současná situace vede k tomu, že si vlastně platíme něco co nejen nechceme, ale co nám ani lokálně ani celostátně nepřináší nic pozitivního. Jde jen ničení naší kulturní krajiny.

zastupitel obce Úsobí, Kraj Vysočina

Petr Slovák