zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zpráva o životním prostředí varuje: Zlepšování se zastavilo

08.10.2007
Obecné
Zpráva o životním prostředí varuje: Zlepšování se zastavilo

Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících  zemské klima, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, kterou ve středu projednala vláda.

„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech [1]. Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr životního prostředí Martin Bursík.

„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních (ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.

Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o odpadech i obalech.

Zpráva například uvádí, že:

  • Ovzduší: Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic [2]. 29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší [3]. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem troposférického ozonu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou překračovány na rozsáhlém území ČR [5]. Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69% populace [4].

 

  • Narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.

 

  • Energetická náročnost: I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy energetických surovin a nižší konkurenceschopnost. [6]

 

  • Změny klimatu: Emise skleníkových plynů neklesají. Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4 t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25. [7]

 

  • Obnovitelné zdroje energie: Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010. [8]

 

  • Lesy: Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 %  lesů je postiženo z  více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické faktory (klimatické výkyvy). Lesy mají i přes postupné zlepšování nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům.  [9]

 

Odpady: Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu recyklace dosáhli již před několika lety. [10]
Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí