Čtvrtek, 28. března 2024

Geologie Kokořínska

Území Kokořínska zaujímá jižní část geomorfologického celku Ralská pahorkatina a představuje převážnou část okrsku Polomených hor.
Geologie Kokořínska

Okrajově zasahuje i do Dolnojizerské tabule (jih, jihovýchod).

 

Perspektivní zobrazení reliéfu CHKO Kokořínsko

             reliéf CHKO Kokořínsko

                                                                                                                                               

                                                                                                                                                        Laboratoř geoinformatiky UJEP

Logo Geolab

 

 

 

Georeliéf CHKO Kokořínsko lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí. Rozsahem největší část CHKO tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední – zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné, v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. K jihovýchodu do nadloží přibývá vápnité složky a křemenné pískovce přecházejí ve vápnité pískovce až vápence. Křemenné pískovce spodního a středního cyklu obsahují zčásti chudou prachovitojílovitou nebo vápnitou základní hmotu. Ve střední a svrchní sekvenci se vyskytují menší, nahoru hrubnoucí cykly, místy se šikmo zvrstvenými polohami (migrace podmořských písečných valů).

mšenské pokličky

Propustnost křemenných pískovců a puklinatost umožnily vznik husté sítě kaňonovitých údolí až menších skalních měst (u Mšena, Vojtěchova, Bukovce), v nichž se důsledkem teplotní inverze projevuje zvrat vegetačních pásem (tzv. vegetační inverze). Selektivním zvětráváním vznikly dík přítomnosti železitých pískovců a slepenců tzv. pokličky (ústí kaňonu Močidla do Kokořínského dolu, u cesty mezi Vojtěchovem a Jestřebicí). Podobnou genezi mají skalní brány (ústí Kaninského dolu do Kokořínského, okraj plošiny Rač), skalní okna, svědecké skály, římsy aj. Pseudokrasové jevy jsou reprezentovány dutinami, skalními výklenky, převisy (Krápník, Tisícový kámen), jeskyněmi, zčásti zvýrazněnými lidskou činností (Klemperka, Partyzánská jeskyně, Obraznice, Kostelíček, Nedamy aj.), žlábkovými pseudoškrapy a voštinami na povrchu pískovců (PP Husa).

Pískovce jizerského souvrství jsou vodárensky významným zdrojem podzemních vod. Drenážní vliv puklinových systémů se místy projevuje vývěry pramenů v hluboce zaříznutých údolích, většinou však jde o zastřené výrony podzemních vod v údolních nivách.

Ve svrchním turonu a coniaku se uložily slínovce, zčásti silicifikované, s přechody do vápenců (tzv. inoceramových opuk), řidčeji vápnité jílovce (teplické souvrství), které tvoří denudační zbytky v okolí Vysoké a mezi Nebužely a Kaninou. Dosti často se na nich tvoří sesuvy. Coniacké vápnité jílovce s vložkami prachovců i pískovců (březenské souvrství) jsou ve velkých mocnostech zastoupeny v zóně středohorského (lokálně úštěckého) zlomu mezi Blíževedly a Liticemi a na svazích Ronova (552,4 m n. m.). Tento zlom třetihorního stáří je charakterizován poklesem severních ker. V ostatních částech území se vyskytují jen drobné zlomy, které se spolu s puklinovými systémy uplatňují při vzniku údolí, roklí, skalních měst aj.

 Terciér je zastoupen pouze neovulkanity (subvulkanity), které jsou soustředěny v okolí Dubé a severně od Mšena a výrazně se uplatňují ve tvarech krajiny. K nejvýznamnějším patří sodalitický trachyt Vrátenské hory (507,5 m n. m.), sodalitický fonolit Vlhoště (613,5 m n. m.) a trachytoid na Nedvězí (458,1 m n. m.), z bazaltoidů (čedičových vyvřelin) bezolivinický nefelinit Velkého Beškovského kopce (474,3 m n. m.) a Špičáku (378,9 m n. m.), olivinický sodalitit Koňského vrchu (429,3 m n. m.), sodalitit Dubové hory (397,2 m n. m.) a subvulkanické brekcie Supí hory (433,6 m n. m.) a na svahu Ronova (552,4 m n. m.), jehož vrchol tvoří nefelinický bazanit.

 Vlhošť

Z kvartérních sedimentů jsou rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální (svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí. V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod vznikem mokřadů a zamokřených luk.

ZDROJ: AOPK ČR

 

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů