MŽP dokončilo vyhlášku na třídění bioodpadu, po níž volají obce

Povinnost třídění a následného zpracování biologicky rozložitelného odpadu (BRO) zajistí vyhláška o nakládání s ním. Do konce týdne ji projedná porada ministra životního prostředí. Povinné třídění ještě zpřísní zákon o odpadech, jehož novela bude hotová koncem ledna. ČTK to řekl náměstek ministra Karel Bláha.
Podle Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) a Českého sdružení pro biomasu CZ Biom zatím není v ČR systém sběru a využití bioodpadu z měst a vesnic. Podíl zbytků potravin anebo větví, trávy a listí přitom roste a tvoří už 30 procent z občanského komunálního odpadu. Chybí legislativa, dotační tituly na nákup třídicích systémů, podpora uplatnění kompostu a hlavně informační kampaň ze strany státu, krajů i obcí, řekli Ondřej Bačík z CZ Biom i Marek Sýkora z SMOPK.

Vyhláška podle Bláhy zajistí separaci BRO a jeho následné zpracování "environmentálně udržitelným způsobem". "Přidá se hnědý kontejner, tak jako se v obcích sbírá sklo, plasty a papír," řekl. Odpad bude zpracováván v kompostárnách a bioplynových stanicích. Právě na jejich pořízení už podle Bláhy funguje řada podpůrných programů fondu životního prostředí. Ještě výraznějším dotačním nástrojem bude evropský operační program životní prostředí, kde jsou velké peníze na odpady. Celá řada firem a zejména obcí už se na to chystá, řekl Bláha.

BRO dnes na skládky nesmí. Stále se tam ale vozí v netříděném komunálním odpadu. "Občané velkého města nemají zábrany, aby nacpali do kontejneru listí a větve, protože nyní mají velmi málo jiných možností," řekl Bláha. Pokud je tam budou házet i po vyhlášce, mohou dostat od obcí pokuty. Povinnost třídit už je uložena v zákoně. Podle Bláhy ale ještě "v podobě, která ji zatím činí téměř nevymahatelnou".

Češi vyprodukují podle Bačíka 4,4 milionu tun komunálního odpadu, z toho 1,5 milionu tuny tvoří BRO, který končí na skládkách. "Ten se musí urychleně řešit na rozdíl od nesmyslných záloh na PET lahve, kterých je jen 30.000 tun," řekl Sýkora. Podle Bláhy ale není BRO nejproblematičtější kategorií. Jsou to nebezpečné odpady, obaly z plastů, řekl.

"Bioodpad je stejně cenná surovina jako sklo, papír a plasty. Obecní a komerční kompostárny by nabízely hnojivo do parků a zahrad. Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektřinu," uvedl Bačík. ČR má však přísnější hygienické normy na zpracování zbytků jídel než EU. Bláha připustil, že ještě není vyřešen konflikt mezi MŽP a ministerstvem zdravotnictví. "Na pracovní úrovni jsme se dohodli, návrh půjde do vnitřního připomínkového řízení a bude součástí nové vyhlášky," řekl Bláha.

"V Plzeňském kraji dnes tvoří BRO váhově asi třetinu z objemu komunálního odpadu," řekl Sýkora. V sídlištních odpadech obsahuje dvě třetiny zbytků z jídel, naopak rostlinné zbytky na vesnicích odhadl na 90 procent. V regionu je zatím velmi málo kompostáren. Na Plzeňsku ve Vysoké a Úhercích, síť menších kompostárem vlastní plzeňský D P Rekont. Čistý rostlinný biologický odpad berou obecní sběrné dvory, kterých je v kraji 50. Hnědé plastové kontejnery na bioodpad mají jen v Plzni na Slovanech. Další čtvrť Doubravka a sedmitisícové Nýřany organizují mobilní svozy.

Václav Prokš