Citroen Berlingo 1.4i GNV 800 Furgon - Ekonomicky i ekologicky

Česko jej dnes automobilovou velmocí co do počtu vyrobených vozidel na obyvatele, výrazně však zaostává v „plynofikaci“ provozu.

Automobilů používajících jako palivo stlačený zemní plyn je jen zanedbatelné procento, katastrofálně nedostatečná je síť čerpacích stanic a informovanost veřejnosti je nedostatečná. Přesto je na trhu k dispozici bohatý sortiment vozidel tohoto typu. Pro náš test jsme zvolili jako příklad užitkovou verzi Citroenu Berlingo v úpravě nabízené výrobcem.

Zmíněný fakt, že vozidlo je výrobcem postaveno jako „plynové" je velmi podstatnou záležitostí, protože uživateli přináší záruku serióznosti a kvality konstrukce, jistotu bezpečnosti provozu a nakonec i vzhledem k velkosériovosti výroby také mnimalizovanou cenu.

Zatím se v našich podmínkách jezdilo především na propanbutan, respektive LPG (Liquid Petrol Gas) a hlavně s vozidly dodatečně přestavovanými více či méně seriózními úpravci. Řada českých motoristů dokonce zvolila hodně riskantní rekonstrukci palivového systému amatérsky, vlastními silami. Tomu již naštěstí brání předpisy.

Dnes vystupuje podobně jako v celé Evropě vehementně a logicky do popředí stlačený zemní plyn CNG (Compressed Natural Gas). Zemní plyn se používá jako motorové palivo v klasických zážehových spalovacích motorech („benzinových“), nebo přímo postavených od základu jako „plynové“. To platí například pro koncern Iveco, který vyrábí takové motory pro autobusy skupiny Irisbus, takže je má v nabídce i naše Karosa. Ale prakticky je jen vyváží, protože v Česku o ně zatím není zájem. Zemní plyn lze užívat jednak v podobě stlačené jako CNG (tlak 200 barů), tak ve formě zkapalněné jako LNG (při teplotě -162° C). V současnosti drtivě převažuje využívání CNG.

Bezpečnost provozu, často diskutovaná nezasvěcenými, dnes ani v nejmenším není problémem. Vozidla spalující plyn (jakéhokoli typu) jsou prakticky stejně bezpečná jako ta, která spalují benzín nebo motorovou naftu. Mnohokrát to potvrdily nárazové zkoušky i testy hoření a další. Stejně tak je naprosto bezpečné „tankování“ plynu u plnicí stanice.

To vše zvýrazňuje pozitivní funkce plynového pohonu. Palivo je výrazně levnější (provozní náklady s ním jsou řádově poloviční ve srovnání s benzínem), ale současně nesrovnatelně ekologičtější: ve výfukových plynech není síra, olovo, saze ani uhlovodíky, hodnoty kysličníku uhličitého, kysličníku uhelnatého a oxidů dusíku jsou přibližně o 25-30 % menší než benzínu.

Ale protože nic není zadarmo, má spalování CNG také nevýhody. Především to je vyšší pořizovací cena vozidla zvýšená o plynovou soustavu (i když právě testované berlingo se díky výrazné akční slevě stalo mezi „plynovými" vozidly dodávkové kategorie cenovou jedničkou), pokles největšího výkonu, nepatrně větší spotřeba paliva, mírně zmenšený nákladový prostor a větší provozní hmotnost (60 kg nádrž a zařízení rozvodu plynu a 20 kg paliva), omezený dojezd při provozu na CNG a zatím zcela nedostatečná síť čerpacích stanic zemního plynu.

Vozidlo však pochopitelně nejezdí pouze „na plyn“. Disponuje podobně jako konkurenční produkce dvoupalivovým systémem benzín/CNG (Citroen zachovává francouzský výraz GNV - Gas Natural Véhicule). Tlakovou nádrž o objemu 80 litrů, která pojme 16 m3 stlačeného plynu (plní se tlakem 200 barů) umístil výrobce do nákladového prostoru, kde z jeho objemu něco málo „ujídá“. Při běžném způsobu jízdy, ale bez větší snahy o úsporný provoz, vydrží náplň na 200 km. Započteme-li však ještě dojezd na benzín, potom můžeme absolvovat až 1000 km bez tankování.

Provozní náklady jsme vypočetli na přibližně 1 Kč/km. Průměrná cena 1 m3 zemního plynu ve veřejných rychloplnících stanicích činí totiž 13-14 Kč. Tedy méně něž polovinu toho co na benzín.

Systém je plně integrován do palivové soustavy Citroenu Berlingo již na výrobní lince, nejedná se tedy o přestavbu, o úpravu vozidla postaveného pro provoz na benzín. Vyžaduje však nepatrně odlišnou techniku jízdy a přináší odlišné parametry provozu. Plyn má menší výhřevnost a jiné vlastnosti při spalování, takže se liší také řízení motoru jeho integrovanými prvky. za cenu již zmíněné nepatrně větší spotřeby paliva (přibližně o 0,3 l) a menšího výkonu (48 místo 55 kW). Také točivý moment mírně klesá ze 115 na 100 N.m/3400 min-1. S výkonovými charakteristikami jdou ruku v ruce trochu horší jízdní vlastnosti.

Zatímco v městském provozu jsou rozdíly nepatrné (testovali jsme je střídáním provozu na plyn a benzín), ve stoupáních a při plném využití užitečné hmotnosti nelze oslabení motoru přehlédnout. Pokud se spojí trasa s většími výškovými rozdíly s jízdou vytíženého vozidla, je 48 kW skutečně málo. Dynamika poklesne citelně pod průměr.

Výhodo systému instalovaného v testovaném berlingu je naprostá jednoduchost (až „blbuvzdornost") ovládání, protože nevyžaduje žádné složité či promýšlené úkony. Spuštění motoru se odehraje vždy na benzín a je bezproblémové. Poté lze prakticky okamžitě pouhým stisknutím tlačítka s nezaměnitelným symbolem plynové láhve (je umístěno na přístrojovém panelu a jeho aktivaci signalizuje v něm instalovaná kontrolka) přepnout palivovou soustavu na spalování plynu. Za chodu motoru, který může být „v tahu“ pod zatížením. Na chodu motoru se nic nezmění, zachován zůstává i jeho zvuk. Zaregistrovat lze jedině „cvaknutí“ spínače u nádrže v motorovém prostoru. Stejným způsobem se lze kdykoli vrátit k provozu na benzín (kontrolka v tlačítku zhasne). Řidič má pochopitelně k dispozici dva palivoměry - benzínový na původním místě v přístrojovém panelu, plynový před řadicí pákou. Oba jsou také vybaveny kontrolkou signalizující jízdu „na rezervu“. Pokud máme aktivováno spalování plynu a motor vypneme (platí i pro zaparkování a delší stání), po opětovném spuštění, kdy je spalován benzín, přejde systém samočinně po několika okamžicích na spotřebu plynu.

Při pozorném sledování chodu motoru jsme konstatovali, že plynový provoz je nepatrně tišší, chod motoru měkčí.

Testované Berlingo Furgon patřilo v Česku mezi sériovými lehkými užitkovými vozidly spalujícími CNG mezi první vlaštovky, ale nyní už má celou řadu silných konkurentů vyráběných sériově již na montážních linkách. Například Fiat vedle Multiply (test jsme přinesli v letošním únorovém Auto Profi) prodává s plynovým pohonem také Doblo Cargo Van, Opel zase model Combo, VW nabízí Caddyho...

Z osobních automobilů nabízí CNG například Mercedes-Benz u řady E, Volkswagen v Golfu Variant, Volvo má v sortimentu S60, S80, V70, Opel zase Zafiru, Citroen svou nabídku rozšířil i o osobní verzi Berlinga a C3...

Více než půldruha milionu vozidel využívajících jako palivo stlačený zemní plyn jezdících dnes ve světě napovídá, že se klady rozhodně převažují nad nedostatky a toto řešení má budoucnost. Nebude samozřejmě nikdy dominantním systémem, ale v mnoha oborech mohou taková vozidla brzy převažovat.

Autor: Ondřej Horský

http://news.auto.cz