zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologické automobily? Nejdříve plyn, pak elektřina a vodík

24.10.2007
Obecné
Energie
Ekologické automobily? Nejdříve plyn, pak elektřina a vodík

PRAHA - Studie Stanfordské univerzity dokazuje, že etanol, který je v současnosti podporován jako ekologické palivo, má stejné nebo dokonce horší dopady na zdraví veřejnosti než benzin, který je známý svými negativními účinky.

Navíc i malý podíl biopaliv přimíchávaný do nafty a benzinu v letošním roce přispěl k růstu cen potravin. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) proto letos vyzvala vlády, aby přestaly biopaliva dotovat.

Proti podpoře biopaliv vystoupily i významné ekologické organizace. Přátelé Země (Friends of Earth) vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila cíl zavést v EU do roku 2020 desetiprocentní podíl biopaliv. „Tento cíl by měla Evropská unie zrušit, spíše by měla nutit automobilový průmysl k výrobě ekologicky efektivních aut. Biopaliva k tomu nejsou vhodným prostředkem,“ říká Adrian Bebb z evropské organizace Friends of Earth.

Jaké jsou dnes k ropě a biopalivům alternativy? Podle odborníků by jím pro nejbližší léta mohl být stlačený zemní plyn (CNG), později elektromobily a vozy na vodíkový pohon. Právě automobily na CNG zaznamenávají v posledních letech v Česku velký vzestup. Loni se jejich počet zvýšil o 30 procent na 630, další desítky jich přibyly letos.

V těchto dnech převzala společnost 1. ekologické taxi v Praze prvních pět taxíků Opel Zafira CNG, v budoucnu by jejich počet měl vzrůst až na čtyři desítky. Opel patří v Evropě k lídrům u CNG automobilů, v Německu má v této oblasti dvoutřetinový podíl na trhu.

Málo stanic
Většímu rozšíření pohonu na plyn v Česku zatím brání nedostatek čerpacích stanic na CNG. Do konce letošního roku jich má být dvacet. V porovnání se benzinovými pumpami v republice je to zlomek. Do roku 2020 by však v Česku mělo vyrůst nejméně 100, podle optimistických odhadů až 400 stanic. V té době by mělo v celé Evropě jezdit na CNG až 23,5 milionu aut a jen v Česku se k tomu datu odhaduje jejich počet na 350 až 450 tisíc.

O vývoji automobilů na CNG uvažuje i mladoboleslavská Škoda. „Výhodou CNG není pouze jeho cena, která je proti benzinu poloviční, ale i minimální dopady na životní prostředí. Plynové motory produkují až o 90 procent nižší emise škodlivin, u CO2 je to o 20 procent méně než benzinové motory,“ řekl Eckhard Scholz, člen představenstva Škoda Auto odpovědný za technický vývoj. Automobilka proto uvažuje o výrobě vozů Škoda Octavia, Roomster a Superb na stlačený zemní plyn.

Protože za několik desetiletí se začnou zásoby plynu tenčit, hledá Evropa další alternativy. Zatímco pro krátké vzdálenosti bude podle vědců oslovenýchBBC patřit budoucnost elektrovozům, u delších vzdáleností to bude zřejmě vodík. Ten považuje za perspektivní také EU. Ta uzavřela strategické partnerství s domácími průmyslovými podniky. V jeho rámci půjde na rozvoj této technologie v příštích šesti letech miliarda eur, polovinu poskytnou evropské fondy.

Elektromobily: pět korun na 100 kilometrů

Podpora ekologických automobilů ze strany státu? Spíše nám házejí klacky pod nohy, stěžují si majitelé vozů poháněných elektřinou.

Na možnost zavést své auto do provozu totiž jeho vlastník kvůli administrativním překážkám čeká nejméně několik měsíců.

Elektřina přitom patří k ekologicky nejšetrnějším a nejlevnějším druhům pohonů osobních vozů.

„Jednomístné vozítko má spotřebu jen pět kilowathodin na 100 kilometrů. Když má někdo například noční proud v ceně jedna koruna za kilowathodinu, jezdí za pět korun na sto kilometrů,“ vypočítává Jaromír Vegr, místopředseda občanského sdružení Elektromobil.

Sdružení o víkendu představilo v Praze na výstavě Autoshow na deset vozů poháněných elektřinou.

I velké vozy

Úsporné jsou i větší elektromobily. Například Peugeot 106 jezdí zhruba za 12 až 15 korun na 100 kilometrů, dodávka Peugeot Partner za 20 korun na 100 kilometrů.

„Ke spotřebě proudu je však potřeba ještě připočítat amortizaci baterií, která činí asi korunu až dvě na kilometr,“ dodal Vegr.

Menší exhalace

I když elektromobily používají elektřinu vyráběnou v klasických elektrárnách, využívají ji tak efektivně, že jejich vliv na produkci skleníkového plynu CO2 je minimální. Dosahuje zhruba 40 gramů CO2 na kilometr.

Evropská unie přitom narazila u výrobců klasických automobilů na odpor se svým záměrem zavést od roku 2012 limit 120 gramů na kilometr.

Dalibor Dostál

http://www.denik.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
SW CASEC
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí