Čínští medvědi doplácejí na žlučník
Má jantarově hnědou barvu a v tradiční čínské medicíně je považován za mocný
elixír. Jeho prodej je mimo Čínu zakázán, ale dá se sehnat například i v
Singapuru.
Má jantarově hnědou barvu a v tradiční čínské medicíně je považován za mocný elixír. Jeho prodej je mimo Čínu zakázán, ale dá se sehnat například i v Singapuru.
Získává se ze žlučníku medvědů, které Číňané chovají v rozsáhlé síti farem. Za "tekuté zlato" se už dokonce platí - v přepočtu na váhu - víc než za zlatý kov.
Ochránci se obávají, že poptávka po očních kapkách a jiných lécích ze žluči asijských černých medvědů by mohla tento ohrožený druh přivést na pokraj vyhynutí.
"Musíme to přestat kupovat. Pak přestanou vymírat," apeluje Grace Gabrielová, ředitelka asijské odbočky Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW).
Jako by to byla kuřata
Medvědi mají na farmách, kde jsou drženi v těsných klecích, krušný a bolestivý život. A aktivistka Jill Robinsonová prý nepovolí v kampani, dokud nedostane na svobodu všech 7000 nedobrovolných dárců.
"Je to celé kruté, od začátku do konce. A nikdo nezemře, když nastane nedostatek medvědí žluči," poznamenává ochránkyně, která vede organizaci Animals Asia.
"Úřady vědí, jaká je úmrtnost medvědů na farmách. Vědí, jak ta zvířata trpí. Že mají na tělech jizvy a dostávají infekce. Ale vláda v téhle praxi pokračuje v honbě za dolary," uvádí Robinsonová.
A ve svém záchranném středisku v provincii S'-čchuan pozoruje, jak se dva medvědi perou na kládě a další dva se chladí v bazénu.
V 90. letech se dostaly na veřejnost první tajně pořízené snímky a videozáznamy, na nichž mohutní medvědi leželi znehybnělí v malých klecích a z jejich břicha trčely nerezavějící kovové "cévky".
Záběry vyvolaly pobouření a čínští ochránci přírody dnes tvrdí, že se situace na farmách zlepšila.
Od roku 1992 nebyly vydány nové licence na toto podnikání a počet farem se z asi pěti set snížil na necelých osmdesát. Ocelové "cévky" byly zakázány a v roce 1996 se přešlo k metodě "volného odkapávání" látky ze žlučníku.
Wang Wej-šeng, ředitel vládního odboru na ochranu přírody, uznává, že cizincům to může přijít divné, ale Čína má právo "zdomácňovat" divoká zvířata, aby měla produkty pro trh s léčivy.
"V tomto ohledu se to neliší od kuřecích farem," tvrdí Wang. "A jeden medvěd v zajetí zachrání stovky dalších, kteří žijí v divočině. Zajišťuje stálé, legální dodávky žluči - a z rovnice tak vypadávají pytláci."
Milé pandy, hloupí medvědi
Černí asijští medvědi jsou plaší samotáři a mají na světě jen málo skutečných fanoušků, na rozdíl od jiných s'-čchuanských savců - proslavených pand.
"Ty jsou roztomilé, vláda je začala posílat do světa jako dary. Staly se z nich mezinárodní hvězdy a úřady je nemůžou přehlížet," říká expert na ochranu přírody Peter J. Li. "Ale černí medvědi? Ty mají všude - dokonce i v Evropě. A změnit tradiční názor, že jsou to neohrabaná, hloupá zvířata, potrvá nějaký čas."
Odborníci zpochybňují, že by farmy znamenaly spásu pro medvědy ve volné přírodě.
"Tento chov zvyšuje cenu žluči z divokých zvířat," míní americký ochránce Chris Servheen. "A pokud jde o farmy, většinou nejsou přístupné veřejnosti, takže je těžké ověřit, jaké podmínky tam skutečně panují."
Získává se ze žlučníku medvědů, které Číňané chovají v rozsáhlé síti farem. Za "tekuté zlato" se už dokonce platí - v přepočtu na váhu - víc než za zlatý kov.
Ochránci se obávají, že poptávka po očních kapkách a jiných lécích ze žluči asijských černých medvědů by mohla tento ohrožený druh přivést na pokraj vyhynutí.
"Musíme to přestat kupovat. Pak přestanou vymírat," apeluje Grace Gabrielová, ředitelka asijské odbočky Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW).
Jako by to byla kuřata
Medvědi mají na farmách, kde jsou drženi v těsných klecích, krušný a bolestivý život. A aktivistka Jill Robinsonová prý nepovolí v kampani, dokud nedostane na svobodu všech 7000 nedobrovolných dárců.
"Je to celé kruté, od začátku do konce. A nikdo nezemře, když nastane nedostatek medvědí žluči," poznamenává ochránkyně, která vede organizaci Animals Asia.
"Úřady vědí, jaká je úmrtnost medvědů na farmách. Vědí, jak ta zvířata trpí. Že mají na tělech jizvy a dostávají infekce. Ale vláda v téhle praxi pokračuje v honbě za dolary," uvádí Robinsonová.
A ve svém záchranném středisku v provincii S'-čchuan pozoruje, jak se dva medvědi perou na kládě a další dva se chladí v bazénu.
V 90. letech se dostaly na veřejnost první tajně pořízené snímky a videozáznamy, na nichž mohutní medvědi leželi znehybnělí v malých klecích a z jejich břicha trčely nerezavějící kovové "cévky".
Záběry vyvolaly pobouření a čínští ochránci přírody dnes tvrdí, že se situace na farmách zlepšila.
Od roku 1992 nebyly vydány nové licence na toto podnikání a počet farem se z asi pěti set snížil na necelých osmdesát. Ocelové "cévky" byly zakázány a v roce 1996 se přešlo k metodě "volného odkapávání" látky ze žlučníku.
Wang Wej-šeng, ředitel vládního odboru na ochranu přírody, uznává, že cizincům to může přijít divné, ale Čína má právo "zdomácňovat" divoká zvířata, aby měla produkty pro trh s léčivy.
"V tomto ohledu se to neliší od kuřecích farem," tvrdí Wang. "A jeden medvěd v zajetí zachrání stovky dalších, kteří žijí v divočině. Zajišťuje stálé, legální dodávky žluči - a z rovnice tak vypadávají pytláci."
Milé pandy, hloupí medvědi
Černí asijští medvědi jsou plaší samotáři a mají na světě jen málo skutečných fanoušků, na rozdíl od jiných s'-čchuanských savců - proslavených pand.
"Ty jsou roztomilé, vláda je začala posílat do světa jako dary. Staly se z nich mezinárodní hvězdy a úřady je nemůžou přehlížet," říká expert na ochranu přírody Peter J. Li. "Ale černí medvědi? Ty mají všude - dokonce i v Evropě. A změnit tradiční názor, že jsou to neohrabaná, hloupá zvířata, potrvá nějaký čas."
Odborníci zpochybňují, že by farmy znamenaly spásu pro medvědy ve volné přírodě.
"Tento chov zvyšuje cenu žluči z divokých zvířat," míní americký ochránce Chris Servheen. "A pokud jde o farmy, většinou nejsou přístupné veřejnosti, takže je těžké ověřit, jaké podmínky tam skutečně panují."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
