zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa zaspala ve výstavbě nových elektráren

31.10.2007
Energie
Evropa zaspala ve výstavbě nových elektráren
Tempo, jímž v posledních týdnech zdražuje v Evropě elektřina, podle analytiků neovlivnila jenom prudce rostoucí cena ropy. Upozorňují i na to, že výroba v Evropě nestačí držet krok s poptávkou, zvláště v nynějším chladném období.

Trh v Německu v těchto dnech polekala zpráva, že z původního plánu tamních firem postavit do roku 2012 uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 20 tisíc megawattů zbyla necelá polovina - asi 8000 megawattů.

Hlavním důvodem je, že se výstavba nových kapacit kvůli stoupajícím cenám stavebních materiálů a také přísnějším ekologickým požadavkům citelně prodražuje. Podle údajů společnosti Trend Research se nyní musí na jednu kilowattu instalovaného výkonu v Německu vynaložit kolem 1500 eur - skoro dvakrát tolik než před třemi lety.

"Riziko, že bude ohroženo zásobování a proud ještě více podraží, tak vzrostlo," upozorňuje podle agentury Reuters Dirk Briese, ředitel firmy Trend Research.

Ten rovněž upozorňuje, že Německo - podobně jako další země EU - nemá ujasněnu svoji energetickou koncepci.

Zatím nadále platí politické rozhodnutí z konce 90. let, že do roku 2021 budou odstaveny veškeré jaderné elektrárny. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílejí 27 procenty.

Jaderné elektrárny by měla částečně nahradit větrná energie, v jejímž využívání je Německo suverénně první na světě.

I když Němci nyní do energetiky investují, experti Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nepočítají s tím, že by se stalo významným vývozcem elektřiny.

Rakousko sází na plyn

Významným vývozcem elektřiny bylo ještě před několika lety Rakousko. Nyní se ale ve spotřebních špičkách neobejde bez jejího dovozu.

Rakouský deficit v obchodu s elektřinou podle listu Handelsblatt za prvních osm měsíců činí 5,6 miliardy kilowatthodin. Vídeň hodlá tento problém řešit tím, že urychleně postaví nové elektrárny spalující plyn.

V první etapě (do roku 2010) se počítá s pěti bloky s celkovým výkonem 2200 megawattů v hodnotě nejméně 1,1 miliardy eur. Výroba elektřiny by tak měla stoupnout o 15 miliard kilowatthodin a země znovu začne proud vyvážet.

Jak napsal list Handelsblatt, bez nových zdrojů se neobejdou ani sousedé Rakouska. Ve středoevropském regionu totiž budou do roku 2020 hlavně z ekologických důvodů odstaveny elektrárny s celkovým výkonem přes 30 tisíc megawattů. Například Polsko by mělo během příštích pěti - sedmi let odpojit 3500 - 7000 "uhelných" megawattů. Kapacity zavírá také Slovensko (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice). Už v příštím roce bude závislé na dovozu elektřiny.

Maďaři citelně zdraží

Dávno ji v cizině nakupuje Maďarsko, které dovozem zabezpečuje skoro pětinu spotřeby. Státní společnost MVM tam v tomto týdnu na aukci prodala megawatthodinu elektřiny (k dodání v prvním čtvrtletí 2008) za 65 eur, tedy dráž než v Německu. Experti z budapešťského Centra pro energetickou politiku (REKK) nevylučují, že firmám a domácnostem během příštího roku podraží o 20 až 40 procent.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí