Unie se dohaduje o zelenou energii
Vůdčí bojovníci proti globálnímu oteplování spojili síly. Evropská unie, několik
států USA i kanadských provincií a Nový Zéland včera v Lisabonu založily fórum,
které má zpomalit klimatické změny. A hlavním nástrojem má být vytvoření
celosvětového trhu s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Vůdčí bojovníci proti globálnímu oteplování spojili síly. Evropská unie, několik států USA i kanadských provincií a Nový Zéland včera v Lisabonu založily fórum, které má zpomalit klimatické změny. A hlavním nástrojem má být vytvoření celosvětového trhu s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Přestože do Lisabonu nakonec nepřijel kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger, všichni účastníci brali podpis dohody jako příležitost ukázat, že to s tažením proti klimatickým změnám myslí vážně. "Vysíláme důležitý signál ostatním. Říkáme politickým vůdcům na celém světě, že můžeme spolupracovat na snižování emisí," řekl předseda evropské komise José Barroso.
Vlastní trh s emisními povolenkami založila EU v roce 2005. I když je předmětem pochyb i sporů členských států unie, několik zemí světa a části USA i Kanady se chystají zavést obdobný model. Podle odborníků jsou však rozdíly mezi plánovanými systémy tak velké, že uvažovat o celosvětovém obchodování s emisemi je předčasné.
Problém má i Česko
Nová dohoda navíc přichází v době, kdy se EU nemůže dohodnout, jak bude sama snižovat emise.
Letos se členské státy dohodly, že do roku 2020 budou do vzduchu vypouštět o 20 procent méně skleníkových plynů než v roce 1990. Pomoci k tomu má hlavně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie o pětinu.
To je cíl, se kterým půjde Evropská unie do prosincové konference OSN na Bali. Na ní se má 180 zemí světa dohodnout, jak snižovat emise CO2. A EU chce ostatní velké světové hráče - USA, Rusko, Čínu, Indii nebo Brazílii - dotlačit k nové závazné smlouvě, která by nahradila Kjótskou dohodu o snižování emisí. Ta vyprší v roce 2012.
Nyní se ale ukazuje, že závazek, ke kterému dotlačila Evropskou unii německá kancléřka Angela Merkelová, nebude vůbec snadné splnit. Není jasné hlavně to, jak se o něj jednotlivé státy unie podělí. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 procent má totiž dosáhnout EU v průměru a každá země se má zavázat k jinému cíli.
Spor začíná vřít i v Česku. Vláda zatím neoznámila, s jakým závazkem půjde do jednání s Evropskou komisí. Na něm se totiž musejí nejdřív dohodnout ministerstva průmyslu Martina Římana a životního prostředí Martina Bursíka. A jejich pozice jsou zatím na míle daleko.
Bursík odhaduje český potenciál podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2020 na 17 procent, Říman na pouhých sedm procent. Podle Bursíka se ministerstvo průmyslu snaží závazek stanovit co nejníže a potom bojovat s Bruselem o kompromis. "Cíle by se měly nastavit realisticky, nikoli hrát onu hru, kterou jsme již viděli v případě emisních povolenek, a nechat se komisí někam dotlačit," řekl ministr. Připomněl tím českou žalobu na komisi za seškrtání plánu alokací emisních povolenek na léta 2008 - 2012.
Spor komplikuje fakt, že Česko nejspíš nesplní ani cíl, k němuž se zavázalo při vstupu do EU: podíl zelené elektřiny na hrubé domácí spotřebě má dosáhnout v roce 2010 osmi procent. Podle vládní zprávy z minulého týdne se ale obnovitelné zdroje loni podílely na spotřebě jen ze 4,9 procenta.
Strach z hádek
Podobné spory propukají i v dalších zemích EU. Velké pochyby zavládly hlavně v Británii. Její vláda varuje, že zavázat se k většímu podílu obnovitelných zdrojů než 9 procent bude neúnosně drahé. Německo má zase obavy, že evropské závazky naruší jehosystém podpory obnovitelných zdrojů, zejména výroby energie z větru.
Evropská komise se proto rozhodla odložit svůj návrh, jak dvacetiprocentní průměrný závazek rozpočítá mezi jednotlivé členy EU, až na leden. Původně s ním přitom měla přijít na začátku prosince, tedy na úvod konference na Bali.
Přestože do Lisabonu nakonec nepřijel kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger, všichni účastníci brali podpis dohody jako příležitost ukázat, že to s tažením proti klimatickým změnám myslí vážně. "Vysíláme důležitý signál ostatním. Říkáme politickým vůdcům na celém světě, že můžeme spolupracovat na snižování emisí," řekl předseda evropské komise José Barroso.
Vlastní trh s emisními povolenkami založila EU v roce 2005. I když je předmětem pochyb i sporů členských států unie, několik zemí světa a části USA i Kanady se chystají zavést obdobný model. Podle odborníků jsou však rozdíly mezi plánovanými systémy tak velké, že uvažovat o celosvětovém obchodování s emisemi je předčasné.
Problém má i Česko
Nová dohoda navíc přichází v době, kdy se EU nemůže dohodnout, jak bude sama snižovat emise.
Letos se členské státy dohodly, že do roku 2020 budou do vzduchu vypouštět o 20 procent méně skleníkových plynů než v roce 1990. Pomoci k tomu má hlavně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie o pětinu.
To je cíl, se kterým půjde Evropská unie do prosincové konference OSN na Bali. Na ní se má 180 zemí světa dohodnout, jak snižovat emise CO2. A EU chce ostatní velké světové hráče - USA, Rusko, Čínu, Indii nebo Brazílii - dotlačit k nové závazné smlouvě, která by nahradila Kjótskou dohodu o snižování emisí. Ta vyprší v roce 2012.
Nyní se ale ukazuje, že závazek, ke kterému dotlačila Evropskou unii německá kancléřka Angela Merkelová, nebude vůbec snadné splnit. Není jasné hlavně to, jak se o něj jednotlivé státy unie podělí. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 procent má totiž dosáhnout EU v průměru a každá země se má zavázat k jinému cíli.
Spor začíná vřít i v Česku. Vláda zatím neoznámila, s jakým závazkem půjde do jednání s Evropskou komisí. Na něm se totiž musejí nejdřív dohodnout ministerstva průmyslu Martina Římana a životního prostředí Martina Bursíka. A jejich pozice jsou zatím na míle daleko.
Bursík odhaduje český potenciál podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2020 na 17 procent, Říman na pouhých sedm procent. Podle Bursíka se ministerstvo průmyslu snaží závazek stanovit co nejníže a potom bojovat s Bruselem o kompromis. "Cíle by se měly nastavit realisticky, nikoli hrát onu hru, kterou jsme již viděli v případě emisních povolenek, a nechat se komisí někam dotlačit," řekl ministr. Připomněl tím českou žalobu na komisi za seškrtání plánu alokací emisních povolenek na léta 2008 - 2012.
Spor komplikuje fakt, že Česko nejspíš nesplní ani cíl, k němuž se zavázalo při vstupu do EU: podíl zelené elektřiny na hrubé domácí spotřebě má dosáhnout v roce 2010 osmi procent. Podle vládní zprávy z minulého týdne se ale obnovitelné zdroje loni podílely na spotřebě jen ze 4,9 procenta.
Strach z hádek
Podobné spory propukají i v dalších zemích EU. Velké pochyby zavládly hlavně v Británii. Její vláda varuje, že zavázat se k většímu podílu obnovitelných zdrojů než 9 procent bude neúnosně drahé. Německo má zase obavy, že evropské závazky naruší jehosystém podpory obnovitelných zdrojů, zejména výroby energie z větru.
Evropská komise se proto rozhodla odložit svůj návrh, jak dvacetiprocentní průměrný závazek rozpočítá mezi jednotlivé členy EU, až na leden. Původně s ním přitom měla přijít na začátku prosince, tedy na úvod konference na Bali.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
