zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rafinérie a ropovody ve střední Evropě

03.11.2007
Energie
Rafinérie a ropovody ve střední Evropě
Většina evropských zemí není zásobována jen z jednoho zdroje ropných produktů. Který druh ropy je pro rafinérie výhodnější a za jakých podmínek?

Střední Evropa nemá až na výjimky významnější vlastní zdroje ropy. Zato však má dostatečné zpracovatelské kapacity rafinérií, které jsou schopny zajistit potřeby jednotlivých regionů v hlavních komoditách, tj. automobilových benzinech a motorové naftě. Rafinérie jsou historicky umístěny v oblastech spotřeby a ropnou surovinu je k nim třeba dopravit.

Ropa je dopravována téměř výhradně ropovody (viz mapku) a jejich trasy jsou dány také historickým vývojem. Polsko, nové spolkové země SRN, Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou zásobovány ropovodem Družba. Bavorsko a Rakousko ropovodem TAL (Transalpine Pipeline) z Terstu, resp. jeho odvětvením AWP (Adria Wien Pipeline), kterým je přepravována ropa, dovážená do tohoto přístavu tankery přes Středozemní moře z různých zdrojů. Zprovozněním ropovodu Adria vycházejícího z přístavu Omišajl získaly přístup k zásobování ropou z moře počátkem 90. let také Slovinsko, Chorvatsko a Maďarsko, částečně Slovensko a teoreticky také Česká republika.

Do stejného období spadá strategické rozhodnutí vlády České republiky vybudovat samostatné spojení na západoevropskou síť ropovodů, a to výstavbou ropovodu IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov), vedoucího z Vohburgu do Nelahozevse u Kralup nad Vltavou. Tím si Česká republika zajistila diverzifikaci zdrojů, přičemž kapacita ropovodu IKL dostatečně pokrývá potřeby českých rafinérií.

Dalšími ropovody, které diverzifikují zdroje pro ostatní rafinérie středoevropského regionu, jsou spojky z přístavu Gdaňsk do Plocku a z Rostocku do Schwedtu, a dále také propojení mezi bratislavskou rafinérií Slovnaft a rafinérií Schwechat poblíž Vídně v rámci systému ropovodu Družba. Charakteristickým rysem posledního desetiletí byla tedy snaha o zajištění ropné suroviny z více než jednoho zdroje, kterým dnes většina středoevropských rafinérií disponuje.

Pokud porovnáme jednotlivé rafinérie středoevropského regionu co do efektivity zpracování a kvality vyráběných produktů, pak musíme konstatovat, že v současné době zejména rafinérie PKN Orlen a Slovnaft předčí ostatní jak v efektivitě zpracování ropy (štěpení ropných zbytků, které se promítá do vysokého stupně konverze ropy), tak i v kvalitě vyráběných produktů (obsah síry, přídavek biologických komponent).

Vedle toho mají rafinérie napojené na ropovod Družba (viz mapku) přístup k levnější ropě z Ruska (ropa REB). V případě České republiky to platí pro rafinérie v Litvínově a v Pardubicích. Tuto možnost mají také rafinérie v Leuně, Schwedtu, Plocku, Bratislavě (Slovnaft) a Százhalombattě, a v budoucnosti by tomu tak mohlo být i u vídeňské rafinérie Schwechat. Jak již bylo uvedeno výše, všechny tyto rafinérie mají zároveň "strategické jištění" ropného zdroje, i když někdy s omezenou přepravní kapacitou. Výhodu přístupu k levnější ropě naopak nemají bavorské rafinérie, a bylo by přirozené, kdyby se ji snažily získat.

PRO ZÁSOBOVÁNÍ TRHU ropnými produkty je dnes obvyklé, že každá ze středoevropských zemí kombinuje ve větší či menší míře vlastní produkci s dovozy z okolních států. Až na některé výjimky platí, že v daném regionu je zpracovatelská kapacita rafinérií větší, než by odpovídalo poptávce po ropných produktech. Také český trh je zásobován i ropnými produkty z rafinérií z okolních států. Pro exportéra to je v každém případě výhodné, neboť naplňuje svou nevyužitou kapacitu a zároveň využije kratší přepravní vzdálenost pro zásobování ropou. Bratislavský Slovnaft má tuto výhodu znásobenu i přístupem do českých produktovodů motorových paliv - ta pochází ještě z doby společné federace.

Nízkosirné, tzv. sladké ropy sice představují standard při obchodování s ropou ( např. severomořská ropa Brent nebo severoamerická ropa NYMEX), avšak pro ekonomiku rafinérií představují poměrně velkou finanční zátěž, neboť jejich nákupní cena se pohybovala v letech 2002-2006 o 1-6 USD/bbl výše než cena ruské sirné ropy REB, a tento rozdíl se i nadále zvětšuje. I když při stávajících požadavcích na ekologické vlastnosti motorových paliv vyžadují sirné ropy hluboké odsíření investičně nákladnými technologiemi, většině vnitrozemských rafinérií se přesto jejich zpracování vyplácí.

Z grafu charakterizujícího zpracování ropy ve vybraných evropských státech je zřejmé, že podíl sladké ropy se výrazně liší. I státy, které mají zpracovatelské kapacity umístěné na mořském pobřeží, zpracovávají významný podíl sirné ropy. Česká republika se zhruba 33 % podílem zpracovávané sladké ropy řadí mezi země, které doplácejí na cenový rozdíl sladké a sirné ropy. Rafinérie v Polsku, Maďarsku a na Slovensku naopak díky své technologické konfiguraci významně využívají ekonomické výhody, kterou možnost zpracování sirné ropy přináší.

POROVNÁNÍ PODÍLU produkce benzinu a motorové nafty s produkcí těžkého topného oleje, používaného pro energetické účely (což je ekonomicky i ekologicky méně výhodný způsob využití ropné suroviny), vyznívá rovněž ve prospěch našich sousedů, neboť si udržují vysoký podíl produkce motorových paliv ve srovnání se zbytkem Evropy.

Investice realizované na přelomu století (jednotky fluidního katalytického krakování a visbreakingu v rafinérii Kralupy, resp. v rafinérii Litvínov) už nestačí. Platí to zejména s ohledem na budoucí požadavky trhu na množství a kvalitu vyráběných hlavních ropných produktů - motorových paliv.

To patrně povede k nutnosti zvýšení podílu ekonomicky výhodnějšího zpracování sirné ropy, ať již z Družby nebo TAL/IKL, při dosažení maximální konverze na motorová paliva a splnění přísných ekologických požadavků.

AUTOR: GUSTAV ŠEBOR
vedoucí Ústavu technologie ropy a petrochemie,
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze


Využití sladké a sirné ropy ve státech střední Evropy a vybraných evropských státech
Výtěžky světlých

produktů a topných

olejů (v %)

benzin a mo- topné

torová nafta oleje

Belgie 30 53 24

Česká republika 33 60 8

Maďarsko 12 60 2

Německo 48 70 9

Polsko 2 65 5

Rakousko 47 73 12

Slovensko 0 70 2

Španělsko 32 55 20

Velká Británie 75 64 13

Zdroj: PFC country reports, Oil and Gas Journal 2004/2005
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí