zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kukuřice sváru

06.11.2007
GMO
Kukuřice sváru
Plocha geneticky manipulovaných plodin v Česku roste. Okolní státy se jich ale postupně zříkají.
Francie se chystá zakázat geneticky modifikovanou kukuřici, které se na českých polích velmi daří. Letos ji u nás 131 farmářů zaselo na pěti tisících hektarech, což jsou dvě procenta veškeré výměry kukuřice. V roce 2005, kdy se v tuzemsku směla geneticky manipulovaná plodina pěstovat poprvé, ji padesát zemědělců sklidilo z 270 hektarů.

Prezident Nicolas Sarkozy minulý čtvrtek řekl, že na francouzská pole se geneticky upravená kukuřice bude smět vrátit, až když vědci předloží nové důkazy o tom, že neškodí životnímu prostředí. Ve stejný den František Sehnal z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Senátu v Praze ujišťoval odborníky, že zmíněná kukuřice nepředstavuje pro českou přírodu žádné riziko.

Vědci dokážou vkládáním genů nadělit kulturním plodinám nové vlastnosti, například odolnost proti škůdcům, hnilobě nebo mrazu. Ve světě se takto pozměněné rostliny v současné době pěstují na 100 milionech hektarů. V Evropě s nimi zemědělci osévají sto tisíc hektarů, tedy pouhé promile. Je za tím strach z nepoznaného, anebo nechuť Evropy přiznat, že v biotechnologiích zaostává? Veškeré osivo má původ v Americe. Evropa sice hlásí úspěchy, ale ty se zatím nedostaly dál než na pokusná políčka.

NA ÚZEMÍ Evropské unie se v současné době smí pěstovat pouze jediná geneticky manipulovaná plodina. Tou je kukuřice, obsahující toxin, jenž hubí housenky zavíječe kukuřičného. Schopností rostlinu vybavili biotechnologičtí inženýři americké firmy Monsanto. Gen pro tvorbu hmyzího jedu si "vypůjčili" od bakterie Bacillus thuringiensis (zkráceně Bt) a vložili ho do genetické výbavy kukuřice. Rostlinu s novou vlastností pak nazvali Bt kukuřicí.

Teplomilný motýlek zavíječ byl v českých podmínkách donedávna okrajovým škůdcem. S nástupem horkého a suchého počasí se však rozšířil nejprve na jižní Moravě a odtud pak do dalších regionů. Nyní, jak říká Marie Čeřovská z Ministerstva zemědělství, připravuje pěstitele až o patnáct procent kukuřičné úrody. Před čtyřmi léty byl u nás jedinou obranou proti zavíječi chemický postřik. Od roku 2005 mají domácí pěstitelé k dispozici Bt kukuřici, která se ubrání sama.

NA TEPLOKREVNÉ ŽIVOČICHY včetně člověka toxin v Bt kukuřici nepůsobí a firma Monsanto tvrdí, že s výjimkou zavíječe neúčinkuje ani na žádné další zástupce hmyzí říše. Entomolog Sehnal to po tříletých pokusech s Bt kukuřicí na jihočeských polích potvrzuje.

"Sledovali jsme různé brouky, pavouky, mšice i třásněnky a jejich počty jsme pak porovnávali s výskytem stejných druhů v běžné kukuřici. Žádný rozdíl jsme nenašli," uvedl František Sehnal. Nápadně odlišný, jak dodává, byl už samotný vzhled zkoumaných porostů. Kukuřice bez odolnosti k zavíječi měla polámaná stébla a prožraná zrna, byla navíc napadená plísní. Porosty geneticky manipulované Bt kukuřice byly zdravé s nepoškozenými zrny.

NEZÁVISLÁ KONZULTANTKA pro biotechnologie Antje Lorchová z Německa však Sehnalův optimismus nesdílí. Pokusy s hmyzem totiž nedávají odpověď na to, kolik toxinů se dostane do půdy po zaorání posklizňových zbytků. Kukuřice jich na poli nechává hodně. Přesné stanovení koncentrace toxinů v půdě je podle Lorchové nemožné. Pokusy v jednotlivých zemích Unie totiž ukázaly, že obsah toxinů v Bt kukuřici je na polích různě vysoký. Rozdílně toxické jsou i rostliny na stejném pozemku. Liší se dokonce i toxicita částí téže rostliny. Nejjedovatější jsou špičky listů. "Nevíme, kolik toxinů z Bt kukuřice je v krmivu a jaký účinek mají na zvířata," uvedla Lorchová.

Tyto otazníky vedly Němce letos zjara k pozastavení prodeje osiva Bt kukuřice. Obnovit pěstování bude možné až po důkladném monitoringu dopadů na životní prostředí. Nestejnoměrná koncentrace toxinu v jednotlivých částech rostliny může vést k tomu, že část hmyzu, který měl být vyhuben, přežije a vypěstuje si odolnost, kterou předá dalším generacím. Dopadne to jako s antibiotiky. Ztrácejí účinnost, protože si na ně bakterie zvyknou.

VÝSLOVNÝ ZÁKAZ PĚSTOVÁNÍ Bt kukuřice má v současné době Maďarsko a Řecko. Tvrdošíjně ji odmítá pustit na svá pole i Rakousko, které se kvůli tomu už dvakrát dostalo do konfliktu s Evropskou komisí za porušování unijní legislativy. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) povolil v roce 2004 Bt kukuřici pěstovat na celém území Unie. Záleží pouze na farmářích, zda s ní osejí pole. Stát jim to zakázat nemůže. Přesto se sami zemědělci staví k Bt kukuřici zdrženlivě. V celé Unii ji včetně Česka pěstuje šest zemí. Největším producentem je podle agentury Reuters Španělsko s letošní výměrou 70 tisíc hektarů, následované Francií s 22 tisíci hektary. Třetí příčku zaujalo Česko. Po Sarkozyho prohlášení může být ale všechno jinak.

K návrhu pozastavit ve Francii pěstování Bt kukuřice přimělo prezidenta zjištění vědců, že krmení geneticky manipulovanou plodinou vyvolalo u laboratorních krys poškození ledvin a jater. Nový výzkum má zjištěné poznatky potvrdit nebo vyvrátit. Slovo nový je klíčové. Pakliže odborníci skutečně předloží dosud neznámé argumenty, proč by se Bt kukuřice neměla pěstovat, Komise musí Francii vyhovět.

Marii Čeřovskou z Ministerstva zemědělství nechává Sarkozyho prohlášení v klidu. "Je to politické rozhodnutí. Český postoj ke geneticky manipulované kukuřici to neovlivní," domnívá se. Odvolává se na kladné zkušenosti našich farmářů z předchozích dvou let pěstování Bt kukuřice. Výnosy jim v průměru vzrostly o deset procent. Například pěstitelé z podniku Ekoprogres Třebovle uvedli, že jim loni geneticky upravená kukuřice poskytla z každého hektaru 11 tun zrna, zatímco běžná dala jen devět tun.

V PRŮZKUMU pro Ministerstvo zemědělství si čeští farmáři pochvalovali, že ušetřili na nákladech za ochranu rostlin proti škůdcům. Osivo na geneticky upravenou kukuřici je ovšem až o polovinu dražší než v případě běžné, tedy nemanipulované odrůdy. Celkovou úsporu nákladů na hektar produkce Ministerstvo zemědělství nezjišťovalo a neuvedl ji ani žádný z Ekonomem oslovených pěstitelů.

Vyšší výnosy jsou vykoupeny ztíženým odbytem produkce. Obchodníci musejí manipulované zrno skladovat odděleně od konvenční sklizně, aby se kukuřice nepomíchala. Zemědělci proto zrno Bt kukuřice raději zkrmují ve stájích svých farem. Některé mlékárny už vyžadují od farmářů prohlášení, že dojnice nebyly krmeny geneticky upraveným zrnem. Čeřovská ujišťuje, že na kvalitu mléka ani masa to vliv nemá.

AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí