Unie se pře o zmutované plodiny

V Evropské unii se rozhořel boj o geneticky upravené plodiny. Jeho výsledek přitom ovlivní život každého Evropana.

Nejde totiž jen o to, zda se na evropských talířích bude objevovat jídlo, které původně vzniklo v biotechnologických laboratořích. Ve hře jsou i tvrdé postihy za porušování pravidel mezinárodního obchodu, které dopadnou na všechny členy EU. A jde i o to, jak Brusel může zasáhnout do pravomocí každé národní vlády a změnit její rozhodnutí.

Rozkol mezi členskými zeměmi unie i mezi členy Evropské komise se jasně ukázal tento týden. Ministři životního prostředí v Lucemburku rozhodovali o tom, zda donutí Rakousko zrušit úplný zákaz geneticky modifikované kukuřice.

Zamyšlení unie

Povolit alespoň dovoz geneticky modifikovaných plodin (GMO) po celé Evropě a jejich použití jako krmivo přitom Brusel nutí Světová obchodní organizace. Ta dala loni za pravdu Spojeným státům a rozhodla, že EU musí na své území GMO pustit. Evropa přitom musí vyhovět rozsudku do 21. listopadu, jinak ji čekají obrovské postihy.

Rakousko se ale zákazu, který uvalilo v 90. letech na dva druhy modifikované kukuřice, nehodlá vzdát. Tento týden podpořilo Rakousko 14 z 27 zemí, což nestačilo ke svržení návrhu Evropské komise. A protože k hlasování došlo už potřetí, podle unijních pravidel teď leží rozhodnutí na Bruselu.

To vyvolává velké pochyby. Komise totiž nyní může zvrátit rozhodnutí, které přijala vláda jednoho členského státu.

"To je věc, nad kterou bychom se měli vážně zamyslet," řekl po hlasování portugalský ministr životního prostředí Francisco Nunes Correia, jehož země nyní EU předsedá.

Rozhodnutí přitom přichází v době, kdy je na spadnutí konec téměř desetiletého unijního moratoria na pěstování nových druhů GMO. Komise totiž v nejbližší době povolí výsadbu geneticky modifikovaných brambor s vysokým obsahem škrobu.

V posledních letech Brusel povoloval pouze dovoz, nikoli pěstování nových druhů GMO. Starým druhům se ale mezitím v Evropě začalo dařit. Farmáři však pro komerční účely pěstují prakticky pouze geneticky upravenou kukuřici označovanou jako BT, která je odolná proti škůdci zavíječi.

"Na světě je 209 druhů geneticky modifikovaných plodin, v Evropě se pěstuje vlastně jenom jeden," říká Nathalie Moll z Evropského svazu bioprůmyslu, který v Bruselu lobbuje za uvolnění pravidel pro GMO.

Češi GMO fandí

Za jedny z největších příznivců biotechnologií na polích platí Češi.

Tuzemští rolníci letos pěstovali BT kukuřici celkem na více než 5000 hektarech. I proto se Češi tentokrát zdrželi hlasování a Rakušany nepodpořili, ačkoli jinak pravomoci národních metropolí urputně brání.

Celková plocha, na které se v Evropě pěstují GMO, se jen od loňska zvýšila o 77 procent. Nejvíce se těchto plodin vypěstuje ve Španělsku a ve Francii. Oproti USA je ovšem Evropa trpaslíkem. Zatímco v USA jsou GMO na 55 milionech hektarech, v EU jen na 110 tisících.

Evropskou veřejnost totiž biotechnologie spíše odpuzují. Podle průzkumů je velká většina Evropanů (až dvě třetiny) proti pěstování GMO. A ekologičtí aktivisté stále častěji varují, že riziko biotechnologických plodin není zdaleka prozkoumané.

Naslouchají jim i nejvlivnější politici. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy na konci října zakázal výsadbu všech GMO do doby, než jeho vláda získá výsledky nového výzkumu celkového vlivu těchto plodin na životní prostředí.

A po hlubším výzkumu volá i eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Jeho kolegové - zejména Peter Mandelson (obchod), Günter Verheugen (průmysl) a Mariann Fischer-Boelová (zemědělství) - ale mají jasno. Evropa podle nich musí dát GMO zelenou.