V kraji vymírají původní stromy
Tomáš Výmyslický se s kolegy snaží zachránit rostliny „na vymření“
Jižní Morava - Vymírání mnoha druhů původních rostlin se netýká jen deštných pralesů, ale i jižní Moravy. Velké obavy mají nyní přírodovědci hlavně o dřeviny, které rostly na okrajích rybníků a jezer na Brněnsku, Znojemsku i Břeclavsku.
„Tato část Moravy byla dříve mořským dnem, v půdě zůstalo mnoho minerálů a ty dosud na mnoha místech ovlivňují složení vegetace. Na těchto lokalitách, říkáme jim slaniska, rostly druhy, které snášejí vysoké zasolení i vysoký obsah minerálů. A právě ty jsou nyní hodně ohrožené. I přesto, že je u nás poměrně dobrá ochrana území, na kterém rostou původní rostliny,“ říká Tomáš Výmyslický z Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko.
* Úbytek původních odrůd snižuje estetickou hodnotu krajiny. Může mít vliv i na něco jiného?
Určitě to má i jiné dopady, i když nepřímé. Staré odrůdy mohou třeba obsahovat velmi důležité látky, které by v budoucnu mohl velmi dobře využít například farmaceutický průmysl.
* Kvůli starým odrůdám nedávno například přírodovědci přijeli do Moravského krasu a mluvili tam mimo jiné o tom, že v krajině kdysi rostly stromy, které už pomalu nic neříkají ani velkým pamětníkům. Třeba Hanácká bělka, Česká přesivka nebo Kostomlatská sametka, která se pěstovala od devatenáctého století...
Druhů, které z krajiny zmizely, jsou už desítky a týká se to i jižní Moravy. V našem ústavu se specializujeme na jeteloviny, trávy i obiloviny a i ty jejich původní druhy vymírají. Už to také řešíme a snažíme se tomu zabránit.
* Co je to vlastně ta „krajová odrůda“?
Obecně se dá říci, že ta, která nevznikla moderními šlechtitelskými metodami, ale jen přírodním výběrem. Tak, že pěstitel vybíral a sázel jen nejlepší potomstvo.
* Krajové odrůdy jsou součástí kulturního dědictví. Mají jiný význam pro krajinu?
Mají. Tím, že se na určitém území velmi dlouho pěstovaly, přizpůsobily se jeho klimatu a také půdním podmínkám.
* To znamená, že k jejich pěstování není potřeba tolik chemie?
Přesně tak. Moderní odrůdy jsou pro pěstování náročnější, náchylnější k chorobám a více je napadají škůdci. Je to daň za to, že mají vyšší výnos, chutnější a hezčí plody. Pro ekologické zemědělství vhodné nejsou.
* Je pravda, že s původními druhy rostlin jsme už na tom na jihu Moravy natolik špatně, že je nyní hledáte v zahraničí?
Máte pravdu. S kolegy z různých ústavů jsme podnikli takové expedice například do Slovinska, na Slovensko a hledali jsme je dokonce v Maďarsku. Hlavně v podhorských oblastech, tam se ještě dají najít staré odrůdy mnohých zahradních plodin. Fazole, obiloviny, hrachory, cizrna.
* Přesto, přežilo zde něco vzácného intenzivní zemědělství?
Jihomoravskou specialitou je například jeřáb oskeruše. Je to stará kulturní plodina, příbuzná běžnému jeřábu, který roste v jehličnatých lesích ve vyšších polohách. Má však mnohem větší a chutnější plody. Dá se využít i na kompotování, výrobu pálenky a je to opět kulturní tradice. I proto se nyní zejména v Bílých Karpatech v okolí Velké nad Veličkou znovu vysazuje. Je to taková klasika jižní Moravy.
* A co jiné odrůdy? Kdo je zachrání?
Jejich záchranou se nyní zabývají výzkumné ústavy a hodně v tom dělají i různá sdružení. Například sdružení Gengel je sice na Jindřichohradecku, ale rozesílá zájemcům semínka po celé zemi. A pomoci mohou i ostatní pěstitelé. Tím, že pokud se setkají s nějakou starou odrůdou, a nemyslím tím jen stromy, ale třeba i fazole nebo jiné zahradní plodiny, bylo by dobré, kdyby o ně pečovali a případně se spojili i s odborníky.
* Postříkat je jedem rundapem byste jim tedy rozhodně neradil?
Řekl bych, že to by bylo přímo trestuhodné.
„Část Moravy byla dříve mořským dnem, v půdě zůstalo mnoho minerálů a ty dosud na mnoha místech ovlivňují složení vegetace.“
Autor: HELENA VACULOVÁ
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava