zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Indická chemička ohrožuje plameňáky

11.11.2007
Příroda
Indická chemička ohrožuje plameňáky


Do Afriky neproniká jen Čína, ale i Indie. Plány jejích společností jsou přitom mnohdy stejně kontroverzní. Terčem hněvu ekologů se nyní stal konglomerát Tata.

Tata Chemicals, největší indický producent uhličitanu sodného čili sody na světě, ho chce totiž získávat z jezera Natron na severu Tanzanie. Na místě, které je podle ornitologů hnízdištěm 75 procent populace plameňáka malého (Phoenicopterus minor).

Podle ochránců přírody by to však znamenalo změnu chemického složení vody, snížení množství bakterií v jezeře, kterými se ptáci živí, a přímé ohrožení jejich populace. Ve východní Africe, v oblasti jezer Velké příkopové propadliny jich žije odhadem dva miliony.

Menší populace pak hnízdí třeba v Namibii, Botswaně či Indii. Podle ornitologů přitom plameňáci malí hnízdí ve východní Africe již 45 let pouze na jezeře Natron, jehož rozloha je zhruba 58 krát 15 kilometrů a je pouze půl metru hluboké.

Plameňáci z tohoto jezera jsou jedním z hlavních turistických symbolů Tanzanie. Její vláda, která původně chtěla provádět projekt výstavby továrny společně s Indy, v těchto dnech projednává, zda se v něm bude pokračovat, či ne. Proti se postavilo 23 organizací na ochranu přírody, jež tanzanské vládě zaslaly protestní petici. Odpůrcům projektu možná pomůže, že na svou stranu nyní získali i celebritu - přírodovědce a dokumentaristu Davida Attenborougha.

"Tato obrovská hejna zářících růžových plameňáků jsou jednou z vůbec největších atrakcí živé přírody," prohlásil minulý týden.

Tata Chemicals, třetí největší producent sody na světě, chce u jezera postavit továrnu, jež z něj každou hodinu odsaje 550 metrů krychlových jeho slané vody. Ročně tak chce získat půl milionu tun uhličitanu sodného, důležité suroviny při výrobě skla nebo čisticích prostředků. U jezera se má rovněž vybudovat uhelná elektrárna, v komplexu má pracovat 1200 lidí.

Zřejmě by to byli většinou členové etnika Masajů, kteří v této oblasti tradičně žijí. Rozvojové organizace mají proto obavy, aby projekt neměl negativní dopad na jejich životy. To lze zřejmě říct o Masajích jen několik desítek kilometrů dále, v továrně na výrobu sody u jezera Matadi v sousední Keni. Tu Tata Chemicals koupila loni.

"Protože zdejší horská a veskrze nehostinná krajina žádné cizí dělníky příliš neláká, rekrutují se pracovníci převážně z řad Masajů," píše o továrně u jezera Matadi ve své knize "V Africe" bulharsko-německý spisovatel a znalec východní Afriky Ilia Trojanow.

"Aby hrdí afričtí pastevci směli zůstat na svém tradičním území, musejí dnes dělat to, čím odjakživa opovrhovali: vykonávat závislou námezdní práci za skromný peníz pro mnohem větší zisky jiných, hlavně cizinců," tvrdí Trojanow.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí