Ekologické vytápění, cesta k úsporám
Tepelná čerpadla, solární panely nebo kotle, které spalují nekvalitní zrní z
loňské sklizně, můžou ušetřit svým majitelům až desítky tisíc ročně. Od ledna
2008 mohou počítat s ještě vyššími úsporami, cena tepla z "klasických" zdrojů
totiž stoupne minimálně o 10 %
Tepelná čerpadla, solární panely nebo kotle, které spalují nekvalitní zrní z loňské sklizně, můžou ušetřit svým majitelům až desítky tisíc ročně. Od ledna 2008 mohou počítat s ještě vyššími úsporami, cena tepla z "klasických" zdrojů totiž stoupne minimálně o 10 %
Nově do hry vstupuje také ekologická daň, která od ledna 2008 zatíží vyššími odvody k přírodě méně šetrné způsoby vytápění, například spalování uhlí. Ekologičtější topení se tedy vyplatí. Otázkou zůstává jaké. Univerzální řešení totiž neexistuje.
VÝHODY I NEVÝHODY MÁ KAŽDÁ Z TECHNOLOGIÍ
Solární panely lákají prakticky nulovými provozními náklady, ale v některých objektech se investice nemusí vrátit ani v delším časovém horizontu. Cena tepelného čerpadla je vysoká, oproti dálkovému teplu ale ušetří desetitisíce ročně. To se však týká starších, nezateplených objektů - v nízkoenergetickém domě bude celková spotřeba menší, menší budou tedy také úspory.
Zajímat se o výměnu starého nevyhovujícího kotle za tepelné čerpadlo má přitom smysl pouze u domu, který teplem zbytečně neplýtvá. Prodraží se nejen zdroj, ale také provoz. I u tepelného čerpadla totiž platí, že čím více energie je třeba, tím vyšší budou účty.
Češi se zatím o zateplení příliš nezajímají. Na rozdíl od Německa, kde je standardem nízkoenergetický dům, se české novostavby nejčastěji pohybují na hranici normy, která stanoví spotřebu v rozmezí 80 až 120 kWh na metr čtvereční ročně. U starších nezateplených domů je nutné ročně počítat na stejnou plochu se spotřebou mezi 150 a 200 kWh. Ve srovnání s tím nízkoenergetický dům potřebuje méně než 50 kWh na metr čtvereční a pasivní stavba maximálně 15 kWh.
VYUŽIJTE SLUŽEB ODBORNÍKŮ
U nízkoenergetického domu jsou náklady na stavbu asi o 15 procent vyšší než u běžného domu. U pasivní stavby se to pohybuje mezi 20 a 25 procenty s tím, že záleží například na orientaci domu a pozemku ke světovým stranám. I s daleko nižšími náklady na stavbu je však možné dosáhnout velkých úspor na vytápění. U nových staveb lze při zvýšení investice o dvě až čtyři procenta dosáhnout energetických úspor až čtyřicet procent, někdy až k nízkoenergetickému standardu. Obtížnější je to u staršího objektu, úpravy jsou také dražší. Proto je třeba pečlivě posoudit úměrnost mezi náklady na rekonstrukci a úsporami a najít řešení, které přinese zisk. K tomuto účelu se doporučuje navštívit odborníka. Mělo by jít o nezávislého konzultanta, nikoli prodejce konkrétní technologie. Obrátit se můžete například na informační střediska České energetické agentury, kterých je přes 40 po celém Česku.
Nově do hry vstupuje také ekologická daň, která od ledna 2008 zatíží vyššími odvody k přírodě méně šetrné způsoby vytápění, například spalování uhlí. Ekologičtější topení se tedy vyplatí. Otázkou zůstává jaké. Univerzální řešení totiž neexistuje.
VÝHODY I NEVÝHODY MÁ KAŽDÁ Z TECHNOLOGIÍ
Solární panely lákají prakticky nulovými provozními náklady, ale v některých objektech se investice nemusí vrátit ani v delším časovém horizontu. Cena tepelného čerpadla je vysoká, oproti dálkovému teplu ale ušetří desetitisíce ročně. To se však týká starších, nezateplených objektů - v nízkoenergetickém domě bude celková spotřeba menší, menší budou tedy také úspory.
Zajímat se o výměnu starého nevyhovujícího kotle za tepelné čerpadlo má přitom smysl pouze u domu, který teplem zbytečně neplýtvá. Prodraží se nejen zdroj, ale také provoz. I u tepelného čerpadla totiž platí, že čím více energie je třeba, tím vyšší budou účty.
Češi se zatím o zateplení příliš nezajímají. Na rozdíl od Německa, kde je standardem nízkoenergetický dům, se české novostavby nejčastěji pohybují na hranici normy, která stanoví spotřebu v rozmezí 80 až 120 kWh na metr čtvereční ročně. U starších nezateplených domů je nutné ročně počítat na stejnou plochu se spotřebou mezi 150 a 200 kWh. Ve srovnání s tím nízkoenergetický dům potřebuje méně než 50 kWh na metr čtvereční a pasivní stavba maximálně 15 kWh.
VYUŽIJTE SLUŽEB ODBORNÍKŮ
U nízkoenergetického domu jsou náklady na stavbu asi o 15 procent vyšší než u běžného domu. U pasivní stavby se to pohybuje mezi 20 a 25 procenty s tím, že záleží například na orientaci domu a pozemku ke světovým stranám. I s daleko nižšími náklady na stavbu je však možné dosáhnout velkých úspor na vytápění. U nových staveb lze při zvýšení investice o dvě až čtyři procenta dosáhnout energetických úspor až čtyřicet procent, někdy až k nízkoenergetickému standardu. Obtížnější je to u staršího objektu, úpravy jsou také dražší. Proto je třeba pečlivě posoudit úměrnost mezi náklady na rekonstrukci a úsporami a najít řešení, které přinese zisk. K tomuto účelu se doporučuje navštívit odborníka. Mělo by jít o nezávislého konzultanta, nikoli prodejce konkrétní technologie. Obrátit se můžete například na informační střediska České energetické agentury, kterých je přes 40 po celém Česku.
Sdílet článek na sociálních sítích
