Dotazy a odpovědi

Stavební zákon platí již zhruba rok, ale jeho neznalost, nedostatečný výklad a složitost rozhodovacích pravomocí natolik komplikují stavebníkům situaci, že se o něm bude ještě dlouho diskutovat. Na otázky odpovídají právníci z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Je možné zařadit fotovoltanickou elekrárnu do skupiny technické infrastruktury ve smyslu § 18 odst. 5 zák. 183/2006 Sb., na kterou se vztahuje programové prohlášení vlády o podpoře obnovitelných zdrojů energie a tak není důvodné ani účelné podmiňovat jejich umístění vymezením zastavitelného území v územním plánu?

Fotovoltaickou elektrárnu je nutno posuzovat jako výrobní zařízení, nikoli zařízení technické infrastruktury. Představuje změnu charakteru nezastavěného území a změnu jeho využívání. Proto je nutné možnost jejího umístění řešit územním plánem. Kromě toho možnost využití sluneční energie není tak úzce vázána na určitou lokalitu, jako je tomu u energie vodní a větrné. Metodické sdělení, které je uveřejněno na stránkách MMR a ÚÚR, se týká pouze větrných a malých vodních elektráren. Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, uvádí: K naplňování cílů a úkolů územního plánování (§ 18 a 19 stavebního zákona) a s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2000 m2.

I z tohoto důvodu je nutno ji vymezit v územním plánu, neboť plocha, kterou zabírají fotovoltaické elektrárny, bývá několikanásobně větší. Dalším důvodem pro její vymezení v územním plánu je nutnost řešení dopravního napojení a napojení na distribuční síť. Z toho vyplývají další plošné nároky a omezení v území.

V neposlední řadě je nutno zohlednit i dopady na krajinný ráz podléhající ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.