Odpad nese

Srbsko se rozhodlo privatizovat komunální služby, české firmy energicky hledají kontakty.

Většina srbských měst a obcí se dusí věncem černých skládek, popelnice nestačí, nic se nerecykluje. Například ve čtvrtmilionovém Kragujevaci je odvoz odpadu pokryt ze čtyřiceti procent, čisté je jen centrum. Mnohé ale může změnit už příští rok, kdy srbská legislativa umožní privatizaci státních komunálních služeb.
"Komunální systém obcí je ve vlastnictví státu, starat se o technické služby, dopravu a zeleň ale musejí samy obce. Proto jsou připraveny zákony, které mají změnit vlastnické vztahy ve prospěch obcí," vysvětluje Dragan Radisavljević, předseda Sdružení komunálních podniků (KOMDEL). "Po přijetí těchto zákonů chceme umožnit soukromým firmám působit v komunálních službách."
Zájem o zkušenosti. Jak ale navázat kontakty s obecními radními v Srbsku? Zajímavou cestu si zvolil Milan Friml, majitel jaroměřské společnosti ODES. Jeho firma je na našem trhu největším dodavatelem technologií pro zpracování elektrospotřebičů a elektrošrotu a zkušenosti získal i na Balkáně. V Srbsku se neuplatnil. Tedy zatím.

Šéf firmy ODES totiž zorganizoval prohlídku spaloven, třídíren a skládek odpadu kolem Prahy, které se nakonec zúčastnilo na šest desítek šéfů komunálních a technických služeb srbských měst a obcí, zástupci KOMDEL i srbské hospodářské komory.
"Srbové mají zájem o naše technologie zpracování odpadu a taková návštěva nám otevírá dveře k potenciálním partnerům," říká Friml. Kolem zpracování odpadů a komunálních služeb se zatím stahují zejména italské, řecké či německé frimy. "My však máme k Srbům lidsky blíže než třeba zástupci německých firem," podotýká Friml.
Šance v ekologii. Srbové jsou také pod tlakem EU stále více nuceni chovat se ekologicky. A právě v separování a recyklaci odpadů je šance pro tuzemské firmy, stejně jako v čištění vod.

Tam, kde Sáva protéká ve střední části Srbska obydlenými centry, vypadá občas jako stoka. Jsou v ní komunální odpady, splašky do ní vypouštějí jatka i mlékárny. "Zákony na ochranu přírody Srbsko přijalo, jenže v praxi nejsou prosazovány a sankce vůči znečišťovatelům se neuplatňují," vysvětluje Karel Šindlář, předseda Sdružení podnikatelů pro kontakt s Jugoslávií. Kdo přijde, mohl by využít i peníze z fondů Evropské unie, programy na to již existují. Některé české firmy to vědí a na srbský trh již vstoupily, či se chystají vstoupit. Třeba šumperská společnost FORTEX-AGS je o krok napřed. V Bělehradě založila společný podnik, který budou opouštět kontejnerové čističky odpadních vod.

Milan Mostýn
vedoucí přílohy HN Exportér

Informace o podnikatelských příležitostech v Srbsku najdete v magazínu Exportér, který vychází ve čtvrtek 22. 11. 2007.